Komunitní weby
DS-LIFE (otevře se v nové kartě)
Martinův (NTPT) komunitní projekt. Jeden z nejstarších, nyní nově revitalizovaných webů dob dávno minulých. Redakce Eleferna velmi doporučuje.
ds-life.cz
Nahlásit nefunkční odkazvítejte zpět
Ano, jsme stále ti lidé, před kterými vás rodiče varovali. Když MY mluvíme o jiskřičkách v očích, nejsou to jen prázdná slova. ;)



Tohle je jen špílec z elebotího pohledu, rozhodně prosím nechápat adresně. Právě naopak. To, co jsme za poslední týden dali dokupy, je nepochybně hodno obdivu :)

Elinka toho asi bude komentovat víc.

Jistě jste si všimli, že minulý týden se tu dělo cosi, ne úplně obvyklého pro server o elektrostimulací a technických aspektech BDSM života. Redakce měla tak trochu hravou a během desíti dnů se pokusila plíživě sehrát cosi jako průnik zlých tvorů z Podzemních Rozměrů, či odkud do Eleferna. Trochu nám do toho hodilo vidle úmrtí Patricka Stewarta, to jsme ale nakonec využili k poslednímu špílci s barevnou Elenterprise jako jedíným barevným prvkem elloweenizovaného záhlaví. Scénáristicky a designově je to práce Lizz, Báry a Torma, o faktickou realizaci se postarali Elebot s Elinkou, kteří teď dostanou slovo
Začalo to měsícem. Malým, studeným úplňkem v pravé části záhlaví modulů, trochu zakrytým mrakem. Žádné dýně, žádné kostry, žádný nápis HALLOWEEN přes půl obrazovky. Jen drobná změna, u které si člověk nebyl úplně jistý, jestli tam náhodou nebyla už včera. No, nebyla. Na tom byl scénář postavený.
Od prvního komentáře až po vlastní nápad
Možná chodíš na Eleferno už léta. Možná ses právě zaregistroval a zatím zjišťuješ, kdo je kdo a kam ses to vlastně dostal. Čteš články, prohlížíš profily a občas tě napadne, že by bylo příjemné někoho poznat nebo se do něčeho zapojit. Jenže jak začít, aby si člověk nepřipadal jako nezvaný host na cizím večírku?
Dobrá zpráva: nemusíš hned organizovat sraz, napsat odborný článek ani veřejně vyklopit celý svůj soukromý život. Elekomunita žije i z malých věcí. Z dobré otázky, zkušenosti přidané do diskuse, přátelského oslovení nebo poděkování někomu, kdo pomohl.
Tenhle nabízí několik cest, jak takový první krok udělat.
Eleferno dostává další drobnou elektronickou výbavu. Tentokrát jsme sáhli do uživatelských profilů: nick má vlastní jmenovku, přibylo pár užitečných stavových symbolů a vpravo nahoře se zabydlely odznaky.
Tmavé, oranžové a s malými svítícími displeji. Zkrátka takové, aby bylo poznat, kde jsme doma.
Odznaky připomínají, čím kdo k životu Eleferna přispívá. Někdo hlavně čte, někdo rozproudí diskusi, jiný píše články, pomáhá nováčkům nebo organizuje příležitosti, při kterých se můžeme potkat i bez klávesnice. Každá z těchhle činností má v komunitě své místo.
Pokud máte pocit, že se tu poslední dobou něco mění, máte pravdu. Eleferno dostalo nový technický podvozek a postupně mu češeme i zevnějšek. Snažíme se přitom zachovat známý domov — jen trochu uklidit kabely, promazat panty a přestat některé dveře otevírat krumpáčem.
Strana 4 z 6
Číst dál: Balada strašlivá o vybuchnuvším dildu