Blogy
blog Kinky Kitten (otevře se v nové kartě)
Recenzní blog dobře trhlého koťátka. Pokud vás zajímají recenze dámských hraček, vaše cesta směřuje právě sem.
kinkykittenkim.com
Nahlásit nefunkční odkazvítejte zpět
Ano, jsme stále ti lidé, před kterými vás rodiče varovali. Když MY mluvíme o jiskřičkách v očích, nejsou to jen prázdná slova. ;)
Pokud jste zde poprvé, pak nechť vaše kroky směřují sem: O Elefernu a jeho účelu
Slovo majitelovo: Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let (od roku 1998) existence komunity, které tento web užívá jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle. Chybí vám tu blikající reklama na plíseň nehtů a prodlužování penisu? Nám taky ne. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Pokud se vám Eleferno líbí a chcete projekt podpořit, nakrmte naše elektronické spolupracovníky a my pošleme dvacet procent z této částky i živým kočkám v útulku ve Vrbičanech. Tlačítko najdete támhle vlevo dole.
Bára se docela rozjela s analýzami kreslenek Teda Owena. Pěkných a nápaditých kreslenek, což o to. A zajímavých pro nás masochistky. U pánů sadistů předpokládám, že se jim ty malůvky líbí tak nějak by design. Ale stejně se nad tím chci zamyslet. Ona Bára to už napsala - takhle by subinka uhynula během pár hodin. A zahlédla jsem to i někde v komentářích, myslím že u Martina - některým úchylům je těch holek líto.
Holky tohle mají dost komplikované.Předpokládám, že Moji tajemnou zahradu jste četly a Příběh O pravděpodobně taky. Někde v hlavě si sníme o tom, že na nás muž bude drsný, bude nám všelijak sofistikovaně ubližovat, nás to bude bolet, budeme křičet a plakat, prosit o smilování a odpuštění, ale nakonec to skončí orgasmem a něžnými slůvky, šeptanými do ouška. Tak nějak iracionálně chceme drsňáka v kůži, který ale nakonec bude docela něžný a i to znásilnění proběhne tak nějak v romantickém duchu, pokud to jde takhle napsat. Kravina, co? Takhle se věci neodehrávají a na konci toho ošklivého scénáře nejsou sladká slůvka usmíření, ale spousta krve, potrhaná buchta, modřiny a vyražené zuby. Nebo taky černý igelitový pytel, pohozený někde u cesty nebo přímo na skládce. Jasně, nebavíme se o konsensuálním BDSM, tady vědomě kreslím černými temperami. Pokud jsem vás vyhodila z komfortní zóny, bylo to cílem.
Gelový povrch elektrod byl vyvinut s cílem zamezit průniku kationtů kovů z elektrody do kůže/sliznic a tím zamezit riziku vzniku kontaktní dermatitidy (nikl, chrom). Dál normalizuje pH a procesem neutralizace brání vlivu kyselin i hydroxidů na stimulované místo (hydroxid je neutralizován skupinou -COOH kyseliny glutamové a asparagové, kyselina neutralizována skupinou -NH2 argininu a lysinu), též případně vzniknuvším chromanům a dichromanům z chromu ve slitinách chirurgické oceli, chlornanům, chlorečnanům a chloristanům při použití povrchu ze zlata nebo platinových kovů (nevznikají, pokud je generátor bez stejnosměrné složky proudu). Jako bonus se prokázala výborná přilnavost a lepivost ke kůži/sliznicím. Gelem lze pokrýt libovolný i nepravidelný povrch kovové elektrody. Lze vyrobit elektrodu vhodnou na různá místa včetně nepravidelných a různě zakřivených. Gel do značné míry brání zkratu v případě nechtěného kontaktu s další částí elektrického obvodu. Suroviny k výrobě jsou běžně dostupné pro každého.
Nevýhodou je malá trvanlivost – elektrody je nutné použít do 1 dne, poté je již nutné gel rozpustit v teplé vodě a na kovový povrch nanést čerstvý gel. Příprava a nanesení gelu bývá ze začátku sice funkční, ne však příliš estetická – až několikanásobným opakováním lze získat manuální zručnost, vychytat drobné detaily a tím výsledný produkt optimalizovat.

Podzim a dušičkové počasí dávají zabrat nejenom duším, ale i tělům. Zájemců o setkání naživo sice byla přehršel, ale nemenší přehršel byla i omluvenek, místy i hodně nešťastných. Část těl k elektrifikaci navíc vinou chřipek začala téct ještě před zahájením akce, bohužel tím fyziologicky špatným způsobem a ze špatného konce organismu. Mírná indispozice postihla i mne, takže do akce jsem vyrazil motivován převážně zodpovědností. Nepůsobí dobře, má-li sraz proběhnout bez organizátora, fakt ne. Techniky jsem tedy naložil jen racionální minimum a ani se mi ji nechtělo tahat do patra.
Předchozí text o kreslenkách Teda Owena se docela líbil, takže na přání hlavně čtenářek přidám pár technických detailů Tedova vidění světa (myšleno tématického, ne grafických technik). Zaměřím se primárně na ty věci, se kterými jsem vnitřně ztotožněna a líbí se mi. Ne, že bych si před Teda asi úplně chtěla stoupnout jen v ponožkách, to ne. Prostě mě fascinuje fantazie toho chlapa. A to, co ví nebo tuší o nás masochistkách. V článku budu používat výřezy v větších celků, už jen proto, že Ted občas kreslí dost mladé ženské.
Začneme s prsama. Owen je evidentně horňák, v čemž by si asi s Tormem velmi rozuměli. A zná svět, takže jeho holky mají prsa, poměrně dost vzdálená od běžného péčkového vyleštěného a vyfiltrovaného standardu. Tedy trochu povislá, ne úplně proporcionální, s pihami nebo mateřskými znamínky a většinou už taky dost oteklá. K tomu, aby napuchla, používá autor místy docela zajímavé nápady. Podívejte se na tohle:

Ten den se odehrává v předvečer Všech svatých, tedy supostatsky All Hallows´ Eve. Svátek to byl původně keltský a tradiční, s tradicí sahající až před náš letopočet, tehdy se ovšem nazýval Samhain. Byl hranicí mezi létem a zimou a čtvrtil období mezi slunovraty (zatímco rovnodennost toto období půlí). Staří Keltové při něm prostírali u večeře pro své předky a vydlabávali řepy, aby do nich mohli postavit svíčku, osvětlující cestu bludným duším mrtvých. Myšlenka hodná následování, byť s úpravou na Století Ovocného netopýra. Vydlabaných řep je ve sdělovacích prostředcích i na ulicích k popatření spousta a jejich opatření svíčkou by mohlo být celkem hezké a romantické.
Wiccané mají pro podobné příležitosti i svátek božského páření, byť ten připadá na Beltain. Osobně nevidím důvod, proč by si Bůh a Bohyně nemohli po dobré a syté večeři zašukat i o Samhainu. I to je myšlenka hodná následování, byť s korekcí potřebnou pro Století Ovocného netopýra. Přetlak nových Bohů by mohl být pro civilizaci neúnostný. Doba ovšem pokročila a v obchodech je za malý penízek snadno dostupný k zakoupení kus vydlabaného latexu. Svíčku do něj ale raději nestavte, zejména pokud je zapálená. Pokud ovšem zapálená není a uživatelka je již dlouho sama, budiž. Z hlediska plánovaného rodičovství jde ovšem o opatrnost veskrze nadbytečnou.
Jistě jste si všimli, že minulý týden se tu dělo cosi, ne úplně obvyklého pro server o elektrostimulací a technických aspektech BDSM života. Redakce měla tak trochu hravou a během desíti dnů se pokusila plíživě sehrát cosi jako průnik zlých tvorů z Podzemních Rozměrů, či odkud do Eleferna. Trochu nám do toho hodilo vidle úmrtí Patricka Stewarta, to jsme ale nakonec využili k poslednímu špílci s barevnou Elenterprise jako jedíným barevným prvkem elloweenizovaného záhlaví. Scénáristicky a designově je to práce Lizz, Báry a Torma, o faktickou realizaci se postarali Elebot s Elinkou, kteří teď dostanou slovo:
Začalo to měsícem. Malým, studeným úplňkem v pravé části záhlaví modulů, trochu zakrytým mrakem. Žádné dýně, žádné kostry, žádný nápis HALLOWEEN přes půl obrazovky. Jen drobná změna, u které si člověk nebyl úplně jistý, jestli tam náhodou nebyla už včera. No, nebyla. Na tom byl scénář postavený.
Dneska to bude o trochu méně odborné, nejenom proto, že na mě ošklivě koukáte, když píšu jako pro The Lancet. Cílem článku je ukázat vám jednu ze starších zobrazovacích radiodiagnostických metod, sloužících k diagnostice příčin výtoku z prsu, speciálně pak jednostranně a z jednoho duktu. Pro pány pak nejspíš bude zajímavá i praktická realizace této metody, ale BACHA - tohle fakt doma nezkoušejte. FAKT ne. <!>
Holky to budou znát a radost z toho nemívají. Výtok z bradavky. Pokud se sekret objeví pouze při stlačení obou prsů a vytéká z několika ústí, bývá příčina často fyziologická nebo nezhoubná. Naproti tomu spontánní, jednostranná sekrece z jediného vývodu, zejména krvavá nebo čirá, už zaslouží důkladnější vyšetření. Ona sice ne každá sekrece z bradavky znamená nemoc, záleží na jejím charakteru, okolnostech vzniku a také na tom, zda pochází z jednoho nebo více duktů, nicméně nevyplácí se podceňovat ji. Může za ní stát například rozšíření mlékovodů, intraduktální papilom, zánětlivá změna nebo méně často maligní onemocnění. On prs je docela zajímavé biologické zařízení. Má vlastní žlázovou část, systém vývodů, cévní zásobení, nervy a poměrně složitou mechanickou konstrukci tvořenou vazivem a tukovou tkání. A přestože většinu života nemusí vyrábět vůbec žádné mléko, celý jeho transportní systém zůstává připravený. A důležité je tenhle systém udržovat v chodu a zdravý.

Strana 1 z 4
Číst dál: Pepa Smolík, Pišta Hufnágl a Ted Owen