Agregátory
Chujamba - zaostřeno na sovětské porno (otevře se v nové kartě)
Část jsou samozřejmě fejky a novoděly, ovšem sem tam se zaleskne zlatinka opravdového sovětského péčka.
vintage.huyamba.mobi
Nahlásit nefunkční odkazvítejte zpět
Ano, jsme stále ti lidé, před kterými vás rodiče varovali. Když MY mluvíme o jiskřičkách v očích, nejsou to jen prázdná slova. ;)
Tento text jsme s autorovým souhlasem převzali z ds-life.cz. Martine, díky! Mimochodem, ds-life.cz je zpátky a publikuje. Redakce Eleferna návštěvu rozhodně doporučuje. Nejen kvůli rozsáhlému archivu a systému tematických skupin, ale také proto, že déesko svého času patřilo k ikonám české BDSM scény. A my mu moc přejeme, aby se jí znovu stalo.
Po čase mi zase jeden článekm, tentokrát zde na Elefernu nedal, abych na něj nereagoval. Jedná se o text Pepa Smolík, Pišta Hufnágl a Ted Owen . V těch kreslenkách dostávají subiny docela nekonsensuální a tvrdou sodu, a jak již bylo zmíněno v jiném textu na Elefernu, patrně by s takovou péčí do pár hodin uhynuly. Autorka textu poměrně intimně popisuje, co se děje v hlavě (i jinde) submisivní masochistky, když se na kreslenky dívá a o nich ehm.... přemýšlí. Protože se však pozastavila nad mým konstatováním, že je mi těch kočen spíše líto, pojal jsem za potřebné vysvětlit pohled na tyto kreslenky z pohledu dominanta.
My holky to máme trochu jinak, než kluci. Prostě máme součástku, která vyžaduje poměrně pravidelné servisní prohlídky ve specializované dílně. Tamní technik či technička na to mají - krom dalších zajímavých věcí - i cosi jako hever, aby se k práci nemuseli moc ohýbat. Většina holek to moc nemusí, protože se u toho musí vysvléct do půl těla, ke všemu ještě do té méně obvyklé půli těla a na technika se vycapit. S nohama, roztaženýma jak to jen jde. Prostě tak, jak se obvykle ukazujete jen milenci nebo manželovi. Nic z toho ale obvykle technik - teda doktor - není. A nijak moc dobře si nevidíte, co tam ten chlápek vlastně dělá, jen to občas zastudí, občas zabolí, občas štípne. Ženské to berou jako nepříjemnou záležitost, podobně, jako měsíčky. Akorát ta prohlídka na gyndě je méně častá a vyřadí vás ze sexu jen na jeden večer. A někdy ani to ne.
Holení buchty je dnes vnímáno skoro jako samozřejmost, ale čím dál častěji se mluví o návratu k přirozenosti. Tenhle text je o pár aspektech, které mne jako doktorku napadají a o které bych se chtěla podělit. Rozhodně nechci sahat dermatologům ani venerologům do jejich domén, o kolegyních gynekoložkách nemluvě, vezmu to po vršku a zeširoka. Tohle je můj první text na Elefernu, prosím tedy o nějakou shovívavost, fakt nejsem matadorka. Jo, ať to zazní hned zkraje - nejsem vyholená.
Na zadrápnutí - jak se stalo, že se z původní ochranné bariéry stal estetický nepřítel číslo jedna? A proč se mnoha mladým klukům při pohledu na přírodní podobu klína nepostaví? Setrvejte u přijímačů.
Bára se docela rozjela s analýzami kreslenek Teda Owena. Pěkných a nápaditých kreslenek, což o to. A zajímavých pro nás masochistky. U pánů sadistů předpokládám, že se jim ty malůvky líbí tak nějak by design. Ale stejně se nad tím chci zamyslet. Ona Bára to už napsala - takhle by subinka uhynula během pár hodin. A zahlédla jsem to i někde v komentářích, myslím že u Martina - některým úchylům je těch holek líto.
Holky tohle mají dost komplikované.Předpokládám, že Moji tajemnou zahradu jste četly a Příběh O pravděpodobně taky. Někde v hlavě si sníme o tom, že na nás muž bude drsný, bude nám všelijak sofistikovaně ubližovat, nás to bude bolet, budeme křičet a plakat, prosit o smilování a odpuštění, ale nakonec to skončí orgasmem a něžnými slůvky, šeptanými do ouška. Tak nějak iracionálně chceme drsňáka v kůži, který ale nakonec bude docela něžný a i to znásilnění proběhne tak nějak v romantickém duchu, pokud to jde takhle napsat. Kravina, co? Takhle se věci neodehrávají a na konci toho ošklivého scénáře nejsou sladká slůvka usmíření, ale spousta krve, potrhaná buchta, modřiny a vyražené zuby. Nebo taky černý igelitový pytel, pohozený někde u cesty nebo přímo na skládce. Jasně, nebavíme se o konsensuálním BDSM, tady vědomě kreslím černými temperami. Pokud jsem vás vyhodila z komfortní zóny, bylo to cílem.
HOREČKA DOMINANTŮ
(Čapek, Bůh a Havlíček mi odpusťte ten sasský genitiv, ale korektně, tedy "dominantská horečka" by to znělo ještě blběji.)
Dohnat a předehnat!
Hlouběji, déle a mockrát!
Dnes rekord, zítra norma!
Nejprve malíček, za ním flaška od colly!
Pokud jste právě objevili to bezbřehý pískoviště a nekonečné obzory viděné kapitánem parníčku v lavoru... pak jste naprosto zákonitě fascinováni nevyčerpatelnými možnostmi nabízejících se subčátek.
Oddaně od vás přijmou cokoliv a každou chybu můžete zahrabat slovy, že to byl záměr.
A balancovali jsme všichni na tloušťku blešího fousu od jejich úrazu, svého sebeztrapnění se, kryti jen nenápadným postáváním zkušenějších vždycky někde na dva dlouhý kroky vpozadí.
V pátek opustil naše řady Jirka H., kterého jste znali jako Bigga. Odešel jeden z představitelů staré školy BDSM, hodný, poctivý a spolehlivý člověk, výborný parťák, znalec ženské krásy a cenitel dobrého jídla a pití. Bigg byl hybatelem a vedoucím duchem celé řady českých i mezinárodních femdom projektů a svou erudicí přispíval k aktivitě prakticky všech významných webů v této oblasti. Byl výborným fotografem a milovníkem koček. Sehrál významnou roli jako kustod Danielina břevnovského sklepa, příznivec a organizátor mnoha večerů na Sluneční Tvrzi i jako významný člen BDSM klubu a Eleferna. Čest jeho památce!
Za redakci Eleferna Torm, Renča a Clancy
Úvahy podobného rázu obvykle začínám odkazy na doby, kdy ještě nafta běhala po přesličkových pláních za tichého šumění letu pterodaktylů či nostalgickými vzpomínkami na léta, kdy tráva byla zelenější a místo kouření se sušila na seno či otavu. Text, který ale máte před sebou aspiruje na víc, než lehkou elegantní úvahu nad dílčím a od života obvykle notně odtažitým tématem. Kdyby se jednalo o přípondělník, asi by byl nadepsán O rozežranosti.
Tento text je převzat z projektu BDSM.CZ a není tématicky zatříděn. Veškerá autorská práva jsou totožná, jako v uvedeném projektu. Jeho autorem je Mountbatten
Po povídkách Honzy Bondyho (Dominika), které jsou klasickým fetišistickým popisem a které ukázaly, že evidentně je o toto téma zájem, tak jsem se rozhodla napsat poněkud suchý, teoretický, „odborný“ příspěvek na téma fetišismus. Vycházím z odborné a populárně-naučné literatury z oboru sexuologie. (Seznam doporučené četby naleznete dole)
Tento text je převzat z projektu BDSM.CZ a není tématicky zatříděn. Veškerá autorská práva jsou totožná, jako v uvedeném projektu. Jeho autorem je Alraune
Abstrakt: Ne, nepřeskočilo mi… Jen jsem se závějemi paměti dobrodila do časů, kdy pětiletá hnědoočka poprvé vzplála při nějakém bičování indiána v černobílé telce. Kdo byl vaším „prvním“? Vzpomínejte…
Jeden text, který se vzpíral zveřejnění už na Elefernu mám. Toto je záležitost podobného rázu, nepříliš tématická, možná ale někoho osloví a někomu pomůže. Na titulku ho dávat nebudu.
Zvonění budíku rozbíjí jakýsi příjemný sen s účastí hebkých tlapek a usmívajícího se čumáčku... Pondělí by se měla zakázat z moci úřední... Krmím toustovač plátkem veky, parmskou šunkou a kusem neidentifikovatelného sýra, druhou rukou krmím kocoura a snažím se ruce nepoplést. Copak o to, šunku by kocour ocenil, toust s granulemi by ale asi na náladě nepřidal. Listuju diářem, copak to máme na dnešek...
Číst dál: Proč je mi líto kreslenek z komixů nejen Teda Owena aneb "o přístroji k ohýbání příběhové reality".