vítejte zpět
Ano, jsme stále ti lidé, před kterými vás rodiče varovali. Když MY mluvíme o jiskřičkách v očích, nejsou to jen prázdná slova. ;)
https://sci-hub.st/10.1007/978-94-007-7064-5_4
D. J. Drucker, The Machines of Sex Research, SpringerBriefs in History of Science and Technology,
DOI: 10.1007/978-94-007-7064-5_4
Copyright: Autor 2014
Vaginální fotopletysmograf a zařízení pro ženy: Měření ženského vzrušení.
Výzkumníci začali vyvíjet a navrhovat přístroje pro měření fyziologických změn žen během sexuálního vzrušení v kontextu druhé vlny feminismu na konci 60. a začátku 70. let 20. století. Řada přístrojů zaměřených na ženy byla použita pouze jednou nebo dvakrát kvůli jejich bolestivosti, nepraktičnosti nebo neschopnosti poskytnout kvalitní data pro analýzu.
Mezi přístroje pro ženy, které dosáhly stability ve výzkumné komunitě, patří vaginální fotopletysmograf (neboli vaginální fotometr) a labiální termistor.
Vaginální fotopletysmograf měří vaginální objem krve (VBV vaginal blood volume) nebo vaginální pulzní amplitudu (VPA vaginal pulse amplitude) v závislosti na tom, zda výzkumník používá stejnosměrný (DC) nebo střídavý proud (AC). Ačkoli je vaginální fotopletysmograf v současnosti nejpopulárnějším nástrojem ve studiích ženské sexuality, skutečnost, že si nikdo není jistý, co měří, nebo co tato měření ukazují, snižuje jeho užitečnost. Vzhledem k problémům spojeným s vaginálním fotopletysmografem, výzkumníci často spojují tento, nebo jiná genitální měření s mimogenitálně specifickými měřeními, jako jsou manžety na měření krevního tlaku, respirátory a termografy. Tyto kombinace přístrojově shromážděných dat za poslední čtyři desetiletí ukazují, že celkové subjektivní a fyziologické vzorce sexuálního vzrušení korelují u mužů mnohem častěji, než korelují ženské vzorce. Zdali jsou tyto genderové rozdíly fyziologicky podmíněny, nebo jsou způsobeny výsledky z nesrovnatelných přístrojů, zůstává otevřenou otázkou.
Klíčová slova: Vaginální fotopletysmograf, Vaginální fotometr, Labiální termistor, Výzkum sexu, Sexuální vzrušení, Sexualita
Přes Torma se ke mně dostalo upozornění od Ňufinky, artikulující potřebu osvěty v oblasti fyzického zdraví a bezpečnosti provádění méně běžných sexuálních praktik, zejména mezi mladistými a / nebo čerstvě zletilými. Pokud si to Torm nepřibarvil (™), pak je řeč o situacích, kdy do sebe mládež "narve v podstatě cokoliv." Tento text si klade za cíl seznámit čtenáře s hlavními riziky, vznikajícími při tomto druhu sexuálních manipulací. Nemusí jít nutně jenom o zavádění nadrozměrných předmětů do pochvy či rekta, stejná či obdobná rizika mohou být relevantní i například u fistingu, tedy praktice poměrně rozšířené a (ne zcela oprávněně) považované za bezpečnou.
Zarámujme si kontext. Řeč je o zavádění celé ruky nebo paže do pochvy (nebo méně často brachiorektální) inzerci předmětů do oblast konečníku (anu) a vnějších pohlavních orgánů (genitálií) včetně jejich bezprostředního okolí dutin. No dobře, tak zavádění prstů, ruky nebo předmětů do pochvy či konečníku. Digitální nebo celomanuální stimulace ženského genitálu sice patří k naprosto běžným a oběma stranami obvykle vyžadovaným praktikám, nicméně mimořádně významnou roli zde hraje faktická intenzita stimulace, jinak řečeno míra fyzikálního působení na ovlivněné tkáně. Prostě, jak moc to do vás rve :) Spektum působení se pohybuje v rozsahu jemných doteků, podobných motýlím křídllům po agresivní stimulaci s vysokou měrou a rizikem zranitelnosti. V kontextu Eleferna je řeč o výlučně konsensuálním kontextu, je ovšem mít na paměti, že i v tomto případě netriviální riziko poranění existuje, byť je poněkud nižší, než u aktivit, provozovaných bez oboustranného a ideálně i poučeného souhlasu.
Rychlý přehled tématu:
Řeč bude o problematice poranění hráze či přesněji řečeno, stydké zadní komisury. Jde o oblast hráze u vstupu do pochvy, tedy části zevního genitálu, vystavené rozličným druhům BDSM působení a samozřejmě také zapojený do koitálních penetračních aktivit, tedy mimo oblast bdsm. V kontextu BDSM je řeč primárně o konsensuálních aktivitách, i když téma se týká i aktivit nekonsensuálních, znásilnění či násilné penetrace jinými předměty Popsány budou příznaky, příčiny, diagnostika a řešení problému.
Úvod
Stydká zadní komisura (Commissura labiorum posterior) je poměrně tenká a za normálních okolností i velmi elastická tkáň mezi zadní spojkou velkých stydkých pysků a hrází, která fakticky rozhraničuje poševní vchod a hráz. I přes její vysokou elasticitu ale může dojít a dochází k fissurám či natržením, způsobujícím poměrně silné bolestivé vjemy, popisované obvykle jako říznutí se o hranu papíru nebo pořezání nožem. Poranění komissury se často objevují během deflorace, prvních pokusů o vaginální pohlavní styk, ale i u žen s bohatější historií genitálních styků.
Příznaky
Samo poranění bývá doprovázeno intenzivní bolestí poraněného místa, vnímané jako pořezání či natržení. Vjem je velmi intenzivní. Dalšími častými příznaky jsou dále bolest při zavádění tampónu či penetraci, dyspaneurie či bolesti během gynekologických zákroků - globálně všechny penetrativní aktity, namáhající poševní vchod na roztažení. Problém bývá doprovázen krvácením, místy i poměrně silným, v závislosti na topologii cév v poraněném místě. Poranění bývá doprovázeno úporným svěděním a pocitem pálení při kontaktu se spermatem či močí, vzácněji i s vodou.
Po (poněkud protažené) dovolené bych rád otevřel závěrečný blok textů prvé fáze výkladu praktických znalostí o elektrokardiografii, tedy vyhodnocení již nasnímaného elektrokardiogramu. Dnešní text bude zaměřen na základní znalosti a dovednosti v pochopení jednoho cyklu srdeční činnosti. Současně si zavedeme terminologii, potřebnou pro čtení záznamu.
Dnešní téma považuji za nejkontroverznější a studenty medicíny v rámci výuky diagnostických metod obvykle nejméně oblíbené. Složení (a dosavadní reakce) čtenářů Eleferna mi ale skýtají jistou záruku, že si tuto relativně obtížnou a veskrze teoretickou část výkladů osvojí snadno a s prospěchem pro vlastní rozvoj. Za úspěšné bych považoval, pokud by měl čtenář po pročtení (a nezastírám, že místy i opakovaném) tohoto článku jasno v tom, jak se zobrazuje elektrická srdeční aktivita a jakými způsoby ji lze sejmout a zaregistrovat. Současně by si čtenář měl bez většího úsilí osvojit pojem elektrické osy srdeční a elektrického srdečního vektoru a měl by v teoretické rovině umět použít základní schémata snímání EKG, včetně pojmenování a umístění svodů.
Úvodem podrobnější části výkladu prosím čtenáře o určitou dávku shovívavosti a trpělivosti, zejména při čtení tohoto článku. K pochopení principů elektrokardiografie je totiž nezbytná alespoň elementární znalost o bioelektrickém fungování srdečního svalu a jeho struktur. Jde o téma relativně obtížně uchopitelné, zejména pak pro čtenáře s pouze obecným rozhledem, bez medicínského vzdělání. Cílem tohoto textu není suplovat učebnice anatomie, vnitřního lékařství aní funkční diagnostiky, zájemce o podrobnější informace proto odkazuji na podrobnější literaturu. Při výkladu se budu snažit o maximální možné zjednodušení problematiky, prosím ale o pochopení toho, že s ohledem na veřejný charakter této publikace nemohu výklad trivializovat zcela. Čtenáře bych ale rád upozornil, že pro pochopení smyslu dalších textů není dokonalé zvládnutí dnešního výkladu podmínkou, obtížné nebo mou vinou nedostatečně vysvětlené části lze bez újmy z určité části vynechat. Zde bych velmi rád požádal o zpětnou vazbu - není problém věnovat nejasným částem tématu samostatný podrobnější text.
Dobrý den, vážení čtenáři. Od provozovatele tohoto serveru a mého váženého přítele Torma se mi dostalo té cti, oslovit vás několika články. Ty budou věnovány převážně mému oboru, tedy lékařské elektronice a zejména pak elektrokardiografii. Dovolte mi nejprve pár slov o sobě - příští rok už budu pětačtyřicátník, pracuji v okresní nemocnici, jejíž název nechám s dovolením pro sebe. Jsem ženatý a mám syna, který se nyní chystá stát se též doktorem. S některými z vás jsme se s manželkou potkali u Torma, veřejná setkání s ohledem na svoji pozici v zaměstnání a politickou angažovanost navštěvovat k mé lítosti nemohu. Pokud by se mi podařilo to, že po seznámení s mými texty získáte přehled o základních pojmech a principech z oblasti elektrokardiografie a dokážete alespoň rámcově ohodnotit běžný kardiogram, budu považovat svoji misi za splněnou.
Co by měl elektroúchyl vědět o nervech.
Nervy z hlediska elektroúchylova představují vodiče vzruchů, tedy signálů, určených k distribuci. Rychlost šíření vzruchu nervem činí přibližně 120 m/s. V molekulárním měřítku jde o změnu potenciálů na membránách ovlivněných buněk, v globálním měřítku jde o průchod elektrického proudu podél nervu (vnitřkem nervu se proud šíří jedním směrem, povrchem se pak vrací). Nervové vlákno (axon) je ukončeno tzv. nervosvalovou ploténkou. V jejím blízkosti se myelinová pochva vlákna štěpí na větší počet zakončení, obsahujících transmiter aceltylcholin. Ten přenáší vzruch mezi membránami nervových a svalových buněk (které jsou odděleny tzv. synaptickou štěrbinou). Na každé nervosvalové ploténce končí právě jedno nervové vlákno, s výjimkou svalů nitroočních, které ovšem leží mimo oblast elektroúchylných zájmů.
S ohledem na množící se diskuse o bezpečnosti používání elektrického proudu k BDSM hrátkám, zejména pak v souvislosti s rizikem vzniku srdeční fibrilace vznikla potřeba tohoto textu. Jde o shrnutí vcelku běžně známých fakt a doporučení ČSN IEC 479-1, upravené pro potřeby úchylné obce.
Před sebou máte poslední (v této fázi podrobnosti popisu) díl Stručného úvodu, věnovaný tentokráte záležitosti již téměř převážně kosmetické a rekonstruktivní, tedy úhlům.
Číst dál: Vaginální fotopletysmograf a zařízení pro ženy: Měření ženského vzrušení.