Přes Torma se ke mně dostalo upozornění od Ňufinky, artikulující potřebu osvěty v oblasti fyzického zdraví a bezpečnosti provádění méně běžných sexuálních praktik, zejména mezi mladistými a / nebo čerstvě zletilými. Pokud si to Torm nepřibarvil (™), pak je řeč o situacích, kdy do sebe mládež "narve v podstatě cokoliv." Tento text si klade za cíl seznámit čtenáře s hlavními riziky, vznikajícími při tomto druhu sexuálních manipulací. Nemusí jít nutně jenom o zavádění nadrozměrných předmětů do pochvy či rekta, stejná či obdobná rizika mohou být relevantní i například u fistingu, tedy praktice poměrně rozšířené a (ne zcela oprávněně) považované za bezpečnou.
Zarámujme si kontext. Řeč je o brachiovaginální (nebo méně často brachiorektální) inzerci předmětů do anogenitálních dutin. No dobře, tak zavádění prstů, ruky nebo předmětů do pochvy či konečníku. Digitální nebo celomanuální stimulace ženského genitálu sice patří k naprosto běžným a oběma stranami obvykle vyžadovaným praktikám, nicméně mimořádně významnou roli zde hraje faktická intenzita stimulace, jinak řečeno míra fyzikálního působení na ovlivněné tkáně. Prostě, jak moc to do vás rve :) Spektum působení se pohybuje v rozsahu jemných doteků, podobných motýlím křídllům po agresivní stimulaci s vysokou měrou a rizikem vulnerability. V kontextu Eleferna je řeč o výlučně konsensuálním kontextu, je ovšem mít na paměti, že i v tomto případě netriviální riziko poranění existuje, byť je poněkud nižší, než u aktivit, provozovaných bez oboustranného a ideálně i poučeného souhlasu.
Diskuse.
Jako validní lze přijmout fakt, že k rozšíření spektra sexuálních aktivit (zde nikoliv nutně či výlučně fistingu) nemalou měrou přispívá zvýšená dostupnost specifické pornografie a jednoduchost konzumace takto získaných informací bez náležitého poučení či alespoň osmyslení. Zvýšený objem konzumace pak logicky vede ke zvýšení zájmu o extrémní obsah, který by jinak zůstal skryt za okrajem informačního pole. Pornografická scéna nemá sloužit jako zdravotní návod a divák z ní nemůže spolehlivě posoudit bezpečnost zobrazené činnosti, fakt ne. V konsensuálním fistingu a fistingu podobných aktivitách obvykle jde primárně o dosažení zvýšené relaxace pochvy a též o zvýšení sekrece a tedy i lubrikace. Trhliny pochvy a anu takto vzniklé klasifikujeme podobně, jako při porodu, tedy hovoříme o rupturách 1.-4. stupně.
Okolnosti vzniku ruptur.
K poranění genitálu a vzniku trhlin mohou významnou měrou přispět (bez nároku na úplnost výčtu) následující okolnosti:
- nedostatečné zvlhčení a zvýšené tření;
- prudký pohyb, nadměrný tlak nebo pokračování přes bolest;
- nezhojená poranění, jizvy a stavy po operacích;
- změny sliznice spojené například s nedostatkem estrogenů;
- nevhodný tvar či povrch předmětu, ostré hrany nebo možnost rozbití;
- zhoršené vnímání bolesti a úsudek pod vlivem alhoholu či psychoaktivních látek.
Příznaky vaginálních ruptur
Pro účely tohoto textu je možná celé spektrum poranění rozdělit na drobná poranění (s běžnými / mírnými příznaky) a poranění závažná, doprovázená hlubokými trhlinami a masivním krácením mnohdy z hlubokých struktur. K mírným příznakům patří - opět bez nároku na úplnost - například pocit řezání či pálení při močení, svědění a / nebo otok, mírné krvácení nebo pouze špinění, dyspaneurie při koitu nebo jen dotyku natrženého místa.
Závažné příznaky VŽDY vyžadují kvalifikovaný zásah gynekologa, chirurga nebo lékaře v první linii. Charakteristickým rysem těchto příznaků je hluboké poškození tkání, které může zasahovat i svaly dna pánevního, potažmo anální sfincter. Příznaky se mohou projevovat zejména v podobě
- intenzivní bolesti, pulsující s rytmem tepu, neodeznívající ani v klidu
- silného nepřetržitého krvácení z rodidel, neustupujícího ani při stlačení tkáně
- inkontinence stolice a / nebo flatulentních plynů, způsobená rupturami, zasahujícími sfincter ani
- únik moči nebo stolice do pochvy, doprovázející vytvořený rektovaginální nebo urovaginální píštěl
- pocit tlaku, vyvolaný vaginálním hematomem
Kdy nečekat a vyhledat pomoc
Při náhlé bolesti nebo krvácení aktivitu ihned přerušte. Silné či pokračující krvácení, výrazná nebo zhoršující se bolest břicha či pánve, mdloba, silná slabost, bledost nebo studený pot jsou důvodem volat 155. Nemusí se objevit všechny příznaky současně. Při podezření na závažné poranění nečekejte, zda se situace sama uklidní.
Ránu se nepokoušejte hluboko prohmatávat ani hledat zdroj krvácení. Uvízlý, rozbitý nebo do tkáně zaklíněný předmět neodstraňujte násilím či pomocí dalších nástrojů. Řiďte se pokyny operátora tísňové linky.
Vyšetření neodkládejte ani tehdy, když se obtíže objeví až později: například narůstající bolest, horečka, třesavka, zapáchající výtok nebo nová porucha udržení moči či stolice. Předmět, který zůstal uvnitř a nejde snadno odstranit, vyžaduje lékařskou pomoc i bez silného krvácení.
Zdravotníkům řekněte, co se stalo, kdy k tomu došlo a zda mohl uvnitř zůstat předmět nebo jeho část. Tyto informace pomáhají zvolit správné vyšetření a ošetření.
Slovo k partnerům.
Jo, vím že je to lákavé a vzrušující. Vím, že porodní cesty si poradí s hlavičkou novorozence a rozumím vaší otázce, proč by si neměly poradit s vaší dobře nalubrikovanou dlaní, sevřenou do kopinatého tvaru. A že tenhle článek nejspíš vůbec není o vás. Ale náhoda je prostě blbec. Takže, pokud by vás mělo něco podobného potkat, prostě zahoďte představy o tom, že to nějak dopadne a že se doktor určitě bude ptát na podrobnosti (bude, ale určitě ne kvůli tomu, že by vás chtěl vystavit nějakému ponížení, prostě potřebuje vědět, co se stalo a jestli třeba něco nezůstalo uvnitř). Prostě tu rychlou na 155 zavolejte a někdo z mých kolegů se tu situaci pokusí napravit. Jsou na to školení.
