Těšila jsem se, jak dostanu tolik oblíbenou tepelnou izolátorovou kůru...
Na rehabilitační oddělení jseme vešla plná důvěry, nic zlého netuše. Když o tom teď zpětně přemýšlím, měl mě varovat lékařův zlověstný úsměv. Těšila jsem se, jak dostanu tolik oblíbenou tepelnou izolátorovou kůru a v tom, k mému zděšení přišla sestra a v ruce nesla TENS. Já bláhová byla přesvědčená, že byla už všechna tato ďábelská zařízení ekologicky zlikvidována! Chvíli jsem si myslela, že jeden z posledních nebezpečných přístrojů je odnášen do Zeleného hnutí k recyklaci. Že jsem se velmi krutě mýlila jsem zjistila v okamžiku, kdy se mě sestra pokusila přikurtovat k lůžku a nalepit na mě elektrody! Naš
těstí se mi povedlo se jí vytrhnout a dala jsem se na útěk. Kličkovala jsem spletitými chodbami, všude byly zamčené dveře,zpoza kterých bylo slyšet podivné vrčení nebo spíše bzučení a cítit ozón, a blikalo nějaké oranžové světlo. Asi mě hledají, pomyslela jsem si a ještě zrychlila. Nakonec se mi podařilo vyběhnout podivnou cestou přes sklep. Těm nebezpečným diverzantům jsem unikla. Aby se jim již nikdo další nedostal do spárů, adresa je: Bezproudá 220, V. okres.
