Průměrný muž chce mít inteligentní partnerku, za kterou se nemusí stydět. Chodím se slečnou, kerá má IQ 150. Kde že je ten problém?
Pokud mám velmi inteligentní partnerku (myšleno silný nadprůměr), je v D/s vztahu problém. Snažím se to D/s uplatňovat takřka 24/7. Mnohdy je ale neskutečně těžké být dominantní ke slečně s tak nehorázným intelektem. Ona má (téměř vždy) pravdu. I kdybych se stavěl na hlavu, pak má pravdu. Sama to dokáže dokázat a potvrdit mi to hned z několika zdrojů.
Dalším problémem je, že v několika málo tématech, o kterých jsme schopni se bavit má takovou sumu informací, že opravdu jen pokorně skloním hlavu (religionistika, psychologie + sociologie). Je několik témat, kde mám relativně rozsáhlé znalosti, o těchto tématech se nikdy nebavíme (některá, jako třeba astrofyzika, nebyla nikdy diskutována).
Někdo si možná řekne „tak se kurva bav o tom, čemu rozumíš“. Problém inteligentních lidí je jednoduchý, nemají ani základní znalosti z ostatních oborů, čímž můžeme rozhovor degradovat na otázku, je-li rostlina živá bytost.
Co se týká stydění se za partnerku, je to horší, než u těch hloupoučkých. Tadle holka fakt dokáže někoho urazit a poslat ho ke všem čertům jen proto, že si myslí, že je to jinak.
Tak začínám mít dojem, že se budu raději shánět po hloupoučké poslušné partnerce, které když řeknu, aby složila prádlo, tak ho složí.
