Z expozice Muzea elektroterapie Jeffa Beharyho dneska vybírám já. A zaujalo mne zařízení, které sice není hračka na BDSM (a pokud byste někde něco podobného potkali, tak si s tím hrát nepokoušejte, ani to radši nezapínejte), ale krásně ukazuje jak se stavěla medicínská technika po první světové válce. Obrázky v článku jsou náhledy, víc a v plném rozlišení jich najdete v příslušné galérii.
Inža, který to vymyslel byl Pan Konstruktér. Základ tvoří mramorová báze (nebo dost důvěryhodně nalakovaná a naimpregnovaná vysokohustotoní překližka), nesoucí ovládací prvky, tesláček a budící jednotku. Ta je sama o sobě ještě posazená na ebonitovou nebo guttaperčovou podložku kvůli přeskokům a plazivému výboji. Schéma je klasické a mnohokrát opakované, za zmínku akorát stojí, že autor konstrukce nechal běžet jiskřiště na konstantní frekvenci a regulaci proudu obstarává reostatem v primárním vinutí tesláčku. Reostat je v plochém provedení, drátový, otevřený. Doporučuji věnovat pozornost budiči - jde zjevně o universálně používaný typ, u kterého je pouze nevyužité nastavení frekvence. Summa summarum - klobouk dolů před konstruktéry ELab.
K čemu slouží elektrokautery už tu někde popisovala Renča, takže se zmíním spíš o technické stránce věci. Na obrázku nahoře jsou podstatné ty čtyři věci na levé straně - vlastně tři, protože indikační doutnavku si v ELab vymysleli jako konkurenční výhodu oproti jiným výrobcům. Kauter je vlastně vysokofrekvenční nůž v jednom s koagulátorem. Podle tvaru elektrody a nastaveného proudu buď řeže s minimálním krvácením z rány, nebo zavírá cévy a do jisté míry i tkáň. Aby se nepopálil operatér, musí jednak dávat zatraceně pozor, jednak potřebuje dobře izolovanou rukojeť - to je ten ebonitový kvádr se svorkama pro kabel z jedné strany a pro elektrodu ze strany druhé.
Elektrody samy jsou pod ním, typicky mají tvar smyček či vidliček, přivádějících pole v potřebné intenzitě a vyzarovacím diagramu do operačního pole. Tyhle na obrázku jsou kroucené kvůli vyšší tuhosti. Vf pole není vidět a aby měl operatér kontrolu nad tím, co se zrovna děje, vymysleli v ELab indikační prvek s doutnavkou (na bezpečně dlouhé rukojeti), umožňující zjistit, jak to s rozložením energie v ráně vypadá. Jednoduché, elegantní, nápadité. A dobře prodejné.
Tradiční upozornění na závěr - ačkoliv to podle Torma tak vypadat nemusí, lékařská technika není a nikdy nebyla určena jako hračka na BDSM. Riskantní může být i pouhé její zapnutí do sítě. Takže si hrajte opatrně a jen s tím, co je na hraní určené.
Serža
