vítejte zpět

Ano, jsme stále ti lidé, před kterými vás rodiče varovali. Když MY mluvíme o jiskřičkách v očích, nejsou to jen prázdná slova. ;)

Od redakce

Pokud jste zde poprvé, pak nechť vaše kroky směřují sem: O Elefernu a jeho účelu

Slovo majitelovo: Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let (od roku 1998) existence komunity, které tento web užívá jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle. Chybí vám tu blikající reklama na plíseň nehtů a prodlužování penisu? Nám taky ne. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu  a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Pokud se vám Eleferno líbí a chcete projekt podpořit, nakrmte naše elektronické spolupracovníky a my pošleme dvacet procent z této částky i živým kočkám v útulku ve Vrbičanech . Tlačítko najdete támhle ↙ vlevo dole.
Elebot a Elinka děkují Petrovi, Denisovi a Michaele za příspěvek na eleolej. 

  • Jo, u fóra se vám zobrazuje počet nepřečtených příspěvků. Až tam budete nahlížet, projděte si strukturu a zkuste něco třeba oživit :) Mci 
  • V horním menu přibyla položka Co se poslední dobou čte. Najdete v ní  přehled všech otevřených článků za dnešek, za tento průběžný týden a za posledních 30 dnů. Názvy článků jsou klikatelné a v posledním sloupci vidíte statistiku čtenosti za celou dobu zveřejnění článku. Mci 
  • [#84] Doplnila jsem doprava ten modul posledních komentářů. Zatím to ještě dolaďuju, aby pro sebe nesežral moc místa. Aktuálně je tam pět posledních a citace na 50 znaků.  Lz
  • [#27] Konečně jsem se dostala k tomu označování archivních článků. Superadmini mají tlačítko Označit ve frontendu a / nebo přepínač v backendu. Výsledek pak vypadá tahle. Lz
  • A ještě jednu věc jsem vyhrabala - tohle vás pobaví. Tehdy jsme to dost prožívali :)  https://www.eleferno.cz/index.php/bdsm/komunita/107-z-denniho-tisku Lz
  • [#166] Ticket Elesrazy běží - 80%. To, co zatím vidíte, je ladicí mula, ještě se to bude poměrně dost měnit. Uvítám vaše nápady. Aktuálně funguje napojení na kalendář, countdown, globální dotazník a trochu jsem s micinou doladily textace. Zbývá lepší reportovník a registrační form, ten se ale ustálí až s vyjasněním toho, jak pojednat srazové registrace   Lz Mci

Kravaťák žije v zemi, kde je možné prakticky cokoliv. Město NN je naprosto spolehlivým zdrojem každodenních překvapení, neočekávaností, jakož i absurdit...Sledujete další díl kravaťákových příhod uprostřed Východoevropské roviny.

Počasí ve městě NN je - ve srovnání s městem M, v němž kravaťák prožil nezapomenutelných šest let při studiu kybernetických věd - výrazně kontinentálnější. Horká vedra jsou po krátkém a převážně deštivém podzimu následována sněhem bohatými a mrazivými zimami, táhnoucími se až do polovinu dubna, aby poté prakticky bez jara přešla zpět do letních veder. Aktuální zima již kravaťáka zbavila [nenáviděného] bílého Superbu, který penězodárce [téměř] promptně nahradil neméně bílým, leč snesitelnějším hochstaplerwagenem v podobě celkem slušně ustrojené Octavie na zimních gumách, vybavených pro lepší přizpůsobení ruské realitě broušenými hroty.Vůz si krava´ták vyzvednul v penězodárcově provozu ve městě K., již dříve v těchto zápiscích zmińovaném a po vlastní ose jej převezl po zhruba 650 kilometrů dlouhé trase do města NN a zaparkoval v prostoru, určeném mu pronajimatelem bytu k parkování.

Ráno druhého dne přineslo kravaťákovi hned dvé překvapení. V dvacetistupňovém mrazu se za předním skle hochstaplerwagenu bělel lístek, ve vcelku slušné formě vyzývající kravaťáka k odstranění vozu ze soukromého teritoria ТЖК (to je něco jako společenství vlastníků) a to, že po nasednutí do vymrzlého auta a otočení klíčku vůz prostě jen cvaknul relátky. S ohledem na normálně svítící světla, běžící větrák a absenci hasnutí žárovek padlo podezření ne senzor spojkového pedálu. Spojka tedy byla mohutně několikrát prošlápnuta a skutečně, po několika pokusech motor normálně naskočil, bez příznaků vadnutí baterky.

Ráno dne třetího přineslo další level. Levely. V mraze, zvícím 26° se za stěračem bělely lístky hned dva. První zcela identický co do formy i obsahu s lístkem předešlým,druhý pak psaný rukou zjevně rozhořčenou a slibující nebývalé zážitky, počínající odtažením vozu a končící instalací videokamer a hlídek se psy. Nebývalým zážitkům se kravaťák principiálně nevyhýbá a některé dokonce i aktivně vyhledává, věci týkající se ale základního prostředku přesunu po Rusku (a jedné z posledních možností nouzového úniku na letiště či přes hranice) se to ale rozhodně netýká. Po krátkém zjišťování kontaktu na předsedkyni již zmíněného ТЖК a ve zvýšeným tónem vedené diskusi vyplynulo, že nějaké nájemní smlouva zmíněný orgán nijak nezajímá a že pro plnohodnotné a psaným i nepsaným regulím vyhovující parkování jest nwzbytno, by se vlastník bytu dostavil na orgánovo zasedání s identifikací vozidla a kontaktními údaji (včetně telefonního čísla) jeho vlastníka. Byt kravaťákovi zařizuje k tomu určený penězodárcův abtajlung, otázku tudíž bylo rozhodnuto přenést na něj. Auto po otočení klíčku opět výmluvně nereagovalo.A nereagovalo ani na mocné pumpování spojkovým pedálem. Naskočilo zcela náhodně až na zhruba desátý pokus. Kravaťák se přesunul do dvaadvacet kilometrů vzdálené práce a část dopoledne věnoval konzultacím s kolegy, zběhlejšími v motormanagementu TSI 1,4.

Vůz nenaskočil ani odpoledne. Po neúspěšných pokusech sehnat odtah do nepříliš vzdáleného firemního servisu se kravaťák rozhodnul ještě pro poslední pokus a ejhle, vůz chytil, jako by se nechumelilo a do servisu dojelpo vlastní ose. Technik pan Samočkin, který má penězodárcovu flotilu ve městě NN na starosti se při spatření kravaťáka jen chytil za hlavu a auto nechal zavézt do dílny zadem, mimo několik desítek hlav čítající frontu zákazníků. Prověrka VAGem nic nového nepřinesla, kromě zjištění téměř vybité baterky. Auto dali na rychlodobíječku a po dobu jeho rekonvalescence opravili i nezavírající se dvířka palubní schránky a již z výroby nefunkční zadní stěrač. Třešinkou na dortu pak bylo zjištění, že [jiný] specializovaný abtajlung ve městě K. dosud auto nezapsal do dealerských systémů ani do ruského registračního systému Avrora, tudíž fakticky je auto ve výrobě a nemá na silnici co pohledávat. 

S dobitým vozem dorazil kravaťák domů, kde již byl očekáván uvítacím výborem, složeným z dvojice pánů, důchodkyně ve vaťáku a psa. Kuráže si navzájem dodávali zlobnými výkřiky, podupáváním na místě a grimasami, hodnými prvolidí v Kubrickově Vesmírné odyseji. Jejich zápal pro věc výrazně opadl až poté, kdy se na mlhavé výhružky rozbitím oken a poškrábáním laku dočkali informace, že libovolné poškození vozu předává penězodárce moskevské policii a jakoukoliv manipulaci s vozem, odtah v to počítaje je kvalifikována jako krádež a taktéž řešena moskevskou prokuraturou.Dosud natěšené obličeje obou pánů tiše měnily výraz, pes podešel stranou a zvednul nožičku na přední kolo zaparkovaného Lexusu. Aktivní tak zůstala pouze důchodkyně. Kravaťák vytáhnul mobil a slušným tónem požádal členy uvítacího výboru o možnost pořízení jejich fotek pro případ, že by se s autem stalo něco nepředpokládaného. Efekt předčil všechna očekávání, během několika sekund zbyl na místě pouze pes, zjevně frustrovaný kolizí stejnoprioritních procesů.

Letmou ranní kontrolou z okna kravaťák zjistil, že vůz je v pořádku a bez lístečků. Co se startování v aktuálním mrazu -23° týká, bude prověřeno až po obědě.