Mí milí Pánové, mé milé dámy, stalo se mi něco, čeho jsem se na jedné straně bála, ale z čeho mám na straně druhé obrovskou radost
Mí milí Pánové, mé milé dámy, stalo se mi něco, čeho jsem se na jedné straně bála, ale z čeho mám na straně druhé obrovskou radost - jsem hrdým držitelem (ehm, hrdou držitelkou) zelené karty, opravňující mne k pobytu ve Spojených Státech "za účelem výkonu vědecké výzkumné práce ve spojení s provozováním praxe medicinské v oboru OBGYN v nekomerčním rozsahu". Jinými slovy, mám smlouvu, stáž a možnost k výzkumu i držet praxi a učit, to vše po dobu "ne déle, než 30 měsíců" v příjemném Bostonu, MA, plném Irů :-) Stinnou stránkou věci je, že přes louži je to do čech o moc dál, než z Dresden, kde navíc nechávám manžela s klukama, zaběhnutou praxi u C.G.Carus a haldu milejch tématickejch lidí (v česku ostatně taky). Pokusím se zjistit, jak jsou na tom s bdsm v krásným Bostonu a poreferuju.
Co mne mrzí víc, je fakt, že má aktivita na tomto serveru bude i nadále virtuální, tedy prostřednictvím výplodů z klávesnice (pár jich tu už zabírá místo). Mrzí mne to o to víc, že se Tormovi konečně podařilo tenhle projekt (vymyšlený před víc než pěti lety) spustit a oživit, byť to zde v Subinci tak nevypadá. Vřesinko, je to na Tobě, já budu z jemeriky vypomáhat. Pro ostatní - samozřejmě zůstávám v kontaktu, adresa
Renča
P.S. Ještě nedělní postscriptum - milé mé subiny, můj obojek je volný a k dispozici. Pokud sháníte hodného, vynalézavého a pěkně potvorného Pánečka, který kromě toho, že umí spoustu věcí s mučítkama na vás spolu se zbytkem stáda bude většinu času upřímně kašlat, ale přesto pro vás udělá první poslední, až budete v rejži, napište mi. O jednom vím.
