vítejte zpět

Ano, jsme stále ti lidé, před kterými vás rodiče varovali. Když MY mluvíme o jiskřičkách v očích, nejsou to jen prázdná slova. ;)

Od redakce

Pokud jste zde poprvé, pak nechť vaše kroky směřují sem: O Elefernu a jeho účelu

Slovo majitelovo: Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let (od roku 1998) existence komunity, které tento web užívá jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle. Chybí vám tu blikající reklama na plíseň nehtů a prodlužování penisu? Nám taky ne. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu  a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Pokud se vám Eleferno líbí a chcete projekt podpořit, nakrmte naše elektronické spolupracovníky a my pošleme dvacet procent z této částky i živým kočkám v útulku ve Vrbičanech . Tlačítko najdete támhle ↙ vlevo dole.
Elebot a Elinka děkují Petrovi, Denisovi a Michaele za příspěvek na eleolej. 

  • Jo, u fóra se vám zobrazuje počet nepřečtených příspěvků. Až tam budete nahlížet, projděte si strukturu a zkuste něco třeba oživit :) Mci 
  • V horním menu přibyla položka Co se poslední dobou čte. Najdete v ní  přehled všech otevřených článků za dnešek, za tento průběžný týden a za posledních 30 dnů. Názvy článků jsou klikatelné a v posledním sloupci vidíte statistiku čtenosti za celou dobu zveřejnění článku. Mci 
  • [#84] Doplnila jsem doprava ten modul posledních komentářů. Zatím to ještě dolaďuju, aby pro sebe nesežral moc místa. Aktuálně je tam pět posledních a citace na 50 znaků.  Lz
  • [#27] Konečně jsem se dostala k tomu označování archivních článků. Superadmini mají tlačítko Označit ve frontendu a / nebo přepínač v backendu. Výsledek pak vypadá tahle. Lz
  • A ještě jednu věc jsem vyhrabala - tohle vás pobaví. Tehdy jsme to dost prožívali :)  https://www.eleferno.cz/index.php/bdsm/komunita/107-z-denniho-tisku Lz
  • [#166] Ticket Elesrazy běží - 80%. To, co zatím vidíte, je ladicí mula, ještě se to bude poměrně dost měnit. Uvítám vaše nápady. Aktuálně funguje napojení na kalendář, countdown, globální dotazník a trochu jsem s micinou doladily textace. Zbývá lepší reportovník a registrační form, ten se ale ustálí až s vyjasněním toho, jak pojednat srazové registrace   Lz Mci

Tak na výletě už jsem nebyla snad tři roky, pokud nepočítám občasné cesty k předkům do Šumperka a to, že mne Torm občas vyveze do přírody na outdór. V neděli se mi poštěstilo, Torm byl naladěný - asi potřeboval přijít na jiné myšlenky - měl blbý konec týdne a při nějaké opravě se ošklivě popálil na ruce. Navíc mu kvůli práci nevyšlo nějaké posezení, na které se moc těšil. Tyhle věci většinou řeší se subinkama a asi jsem byla na řadě :-) Zavolal mi a po poledni jsme už seděli v autě ve směru Chlumce. Jo, musím se přiznat, seděla jsem hodně natěšená, Torm se ve stádečku poslední dobou nijak mnoho nedrží, jezdí pořád pryč. Ještě než jsme vyjeli, vyťukal pár esemesek, na pár se zasmál, na jednu se teple zasněně podíval a šlápnul na plyn. Mohl by to auto vzít občas umejt a vyluxovat, čípak asi jsou tyhle tmavý krátký vlasy na opěradle ?


Kousek od Chlumce je rybářská bašta, nějak se to jmenuje, ale v hlavě mi jméno neutkvělo, úplně ho vymazal candát na másle, jenom se rozsýpal. Ulizovala jsem rulandské, Torm smutně koukal na víno a klíčky od auta a pak si objednal ještě jedno nepivo pro řidiče, urputně se snažil předstírat, že mu chutná, ale na oblafnutí to nebylo. Když si dal dvojité kafe, bylo mi jasné, že bez hraní nebudu a chviličku jsem si připadala, jako štěně, když ho páneček vezme na procházku. Zkusila jsem pár osvědčených provokaček, ale nějak moc nereagoval. Nebo teda spíš předstíral, že nereaguje, oči mu jiskřily, ale nacpával si fajfku a předstíral, že mne přehlíží, jak lán. No co, umím si počkat. Zapálil si, natáhnul kouř a mně přišlo, jako kdyby ho někomu posílal, přivřel u toho oči a pomalu ho vyfouknul tak nějak jako za sebe stranou.
Najedení jsme sedli do auta, nechala jsem si trochu vyjet sukni a Torm vyrazil k Vamberku. Když viděl, jak sebou šiju, sáhnul do kapsy pro kolíček a podal mi ho. Tohle bych tedy nemusela, zkusila jsem odmlouvat, ale byl neúprosný a ještě mi osobně zkontroloval, jestli mi opravdu sedí dobře a fest.. Seděl, ale Tormovi se to nelíbilo, posadil mne dozadu doprostřed a přešteloval si zrcátko, aby na mně dobře viděl. Moc pěkný to bylo v Hradci na okruhu na světlech u mekdonaldu, zjistila jsem, jak moc se ještě umím červenat. Kousek za Hradcem jsem už začala kňučet a před Třebechovicemi zastavil a pohrozil mi, že ten kolíček přiváže k volantu a opravdu šel do kufru pro provázek. Slíbila jsem, že už budu zticha, ale moc to nešlo, tak vzal ten provázek a přivázal ho k řadicí páce, naštěstí jen hodně dolů k podlaze, ale stejně jsem se třásla při každém řazení.
Povolil mi to sundat těsně před Vamberkem, bolelo to snad víc, než když to bylo nasazené. Kalhotky jsem si nenavlíkala, bylo mi jasný, že mne stejně odtáhnou do sklepa. Jak jsem se soukala z auta, abych se líbnula se Seržou, musela jsem vypadat dost zajímavě, Serža na mně koukal tím svým účastným pohledem a pak povídá ' Gábino, ono tě to zvíře snad po cestě opíchalo'. Torm vyprsknul smíchy, Helena taky a mně nějak moc do smíchu nebylo. Dostali jsme další kafe a já pak ve sklepě všechno, po čem se mi stýskalo a navíc i hromadu věcí, po kterých jsem nijak mimořádně netoužila :-) Helenu si uvázali vedle, ale stejně si myslím, že jsem dostala víc. Čím dál víc mně fascinuje, jak si ti dva rozumějí, slovo si neřeknou, ale jako kdyby měli společný řízení, zničehonic se vymění nebo jeden druhýmu podá hračku, uhne, aby ten druhej měl víc místa nebo převáže chudinku subinku, aby k ní ten druhej líp mohl. Mužský jsou někdy zvláštní tvorové. No, dlouho si se mnou hráli, celý odpoledne, kdyby to šlo, lezla bych i po stropě. Helenu odvázali ještě předtím, aby mohla uvařit další kafe.
Skončili jsme před sedmou, bolela jsem se celá ale bylo mi fajn. Torm mi nepovolil sundat si ty přísavky, co je na mně nakonec přisáli, ale ono to bylo vcelku příjemný, kozičky mi je hezky beze zbytku vyplnily, vypadalo to trochu jako ten korzet, co nosí Xena. Nechala jsem si rozepnutou košili a občas jsem se na ně podívala, jak se mi to líbilo. V Obědovicích Torm zastavil u motorestu a poslal mně k udírně pro klobásky. Šáhla jsem po knoflících, ale zadržel mi ruku, tak jsem šla tak. Udírník koukal, takovej mladej kluk, moc koziček asi neviděl a takhle balený určitě ještě žádný. Nafasovala jsem dvě exkluzivní klobásky přes celej tácek a v autě jsme je sežrali, jinak se tomu říct nedá. Kolem chodili tiráci do hospody a poulili oči, Torm nechal otevřený dveře a Jima pověsil na zrcátko ...
Hezký to bylo, mohlo by to být i častěji. Pokud přemýšlíte, co tenhle text dělá v Subinci, tak ani vlastně nevím - asi jsem to jenom chtěla dát na sklo :-) , podělit se o příjemný pocity.