Tento text by tématicky patřil do kozometrické série, nicméně jsem si dovolila dát mu samostatné záhlaví, protože tématu se dotýká pouze okrajově. Proč je zde? Jednak proto, že mammografie mne živí (z větší části), jednak proto, že je to mé oblíbené téma a last but not least, dostávám docela dost dotazů od čtenářek, co že je to vlastně čeká a co ty nepochopitelné zkratky znamenají. Obrázky jsem zase použila vlastní, s výjimkou těch tří následujících, ty jsou z Imaginisu.
 |
 |
 |
Pár slov o mammografii obecně. Mammografie je klon rentgenu, tedy zařízení, umožňující pomocí rentgenových paprsků zviditelnit vnitřní struktury prsu. Používají se speciální rentgenky, které produkují poměrně měkké záření (pásmo X, energie mezi 25 a 30 kikoelektronvolty). Toho se dosahuje molybdenovými anodovými terči a beryliovým výstupním okénkem. Celkový dávkový příkon tkáně je navíc ještě snížený speciálními clonami (bucky-clona) a krátkými expozičními dobami. Lidsky řečeno, vyšetření se nemusíte bát, je bezpečné.
Jak to probíhá - prs je potřeba stlačit, a poměrně dost. To je asi ta záležitost, proč s výjimkou masochistek mají ženy z mammografického vyšetření obavy, zvenčí to může vypadat docela hrůzostrašně a pár hysterických pacientek (a že jich tu ve Státech je), kterým ošklivá doktorka udělala bebíčko taky stihne po fórech roztrousit spoustu pověr. Pardon :-) Nechala jsem se unést. Prs je potřeba stlačit. Dělá se to pomocí kompresní destičky, která - striktně rovnoběžně se základovou deskou - stlačí prs tak, aby se streuktury pokud možno rovnoměrně rozložily. V lékařově zájmu je co největší komprese, protože obrázek se pak lépe čte a vyhodnocuje, ale když to bolí, prostě řekněte laborantce :-) Zbytek je stejný, jako na normálním rentgenu, cvakne relé od vysokého napětí a do půl vteřiny se naexponuje obrázek.
To, jakým způsobem se prs stlačuje záleží na tom, co chce doktor vidět. Při screeningu (a ten by žena po čtyřicítce měla postoupit každý rok) se prs snímkuje v šikmé rovině - říká se tomu obligátní medio-laterální projekce a označuje se MLO. Stlačení probíhá zhruba v ose horního úponu axily, což odpovídá rozsahu úhlů mezi 30° a 60°. Laborantce usnadníte práci, když si paži na snímkované straně natáhnete zhruba vodorovně. Pak se podle instrukcí natáhnete trochu dopředu - cílem je zachytit na kazetu co možná nějvětší objem tkáně prsu. V téhle projekci je nejlépe vidět v podstatě celý průřez prsem, proto se používá zejména pro celkovou analýzu.
Další často používaná projekce je projekce svislá, nebo též kranio-kaudální. Označuje se CC a prs se při ní stlačuje ve vodorovné rovině. V této projekci jsou dobře vidět struktury bradavky, duktů a hluboce uložené struktury podél prsního svalu. Prs se při snímkování přizvedne o zhruba dva centimetry, ruka pacientky na snímkované straně je nejlépe založena za záda.
Při stlačení prsu ve svislé rovině mluvíme o projekci latero-mediální (LM) nebo častěji medio-laterální (ML). Rozdíl je dán lokací kazety a kompresní desky, nebo srozumitelnějí řečeno směrem, kterým jde rentgenové záření. Směr se volí tak, aby sledovaný jev ležel blíž ke snímací kazetě, tedy pokud oblast, která lékaře zajímá leží ve vnějším kvadrantu prsů, volí se projekce LM, v opačném případě ML. Důvodem je ostřejší obraz struktur, ležících blíže ke kazetě. Pro snímkování je výhodné natáhnout paži na snímkované straně vodorovně.
