vítejte zpět

Ano, jsme stále ti lidé, před kterými vás rodiče varovali. Když MY mluvíme o jiskřičkách v očích, nejsou to jen prázdná slova. ;)

Od redakce

Pokud jste zde poprvé, pak nechť vaše kroky směřují sem: O Elefernu a jeho účelu

Slovo majitelovo: Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let (od roku 1998) existence komunity, které tento web užívá jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle. Chybí vám tu blikající reklama na plíseň nehtů a prodlužování penisu? Nám taky ne. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu  a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Pokud se vám Eleferno líbí a chcete projekt podpořit, nakrmte naše elektronické spolupracovníky a my pošleme dvacet procent z této částky i živým kočkám v útulku ve Vrbičanech . Tlačítko najdete támhle ↙ vlevo dole.
Elebot a Elinka děkují Petrovi, Denisovi a Michaele za příspěvek na eleolej. 

  • Jo, u fóra se vám zobrazuje počet nepřečtených příspěvků. Až tam budete nahlížet, projděte si strukturu a zkuste něco třeba oživit :) Mci 
  • V horním menu přibyla položka Co se poslední dobou čte. Najdete v ní  přehled všech otevřených článků za dnešek, za tento průběžný týden a za posledních 30 dnů. Názvy článků jsou klikatelné a v posledním sloupci vidíte statistiku čtenosti za celou dobu zveřejnění článku. Mci 
  • [#84] Doplnila jsem doprava ten modul posledních komentářů. Zatím to ještě dolaďuju, aby pro sebe nesežral moc místa. Aktuálně je tam pět posledních a citace na 50 znaků.  Lz
  • [#27] Konečně jsem se dostala k tomu označování archivních článků. Superadmini mají tlačítko Označit ve frontendu a / nebo přepínač v backendu. Výsledek pak vypadá tahle. Lz
  • A ještě jednu věc jsem vyhrabala - tohle vás pobaví. Tehdy jsme to dost prožívali :)  https://www.eleferno.cz/index.php/bdsm/komunita/107-z-denniho-tisku Lz
  • [#166] Ticket Elesrazy běží - 80%. To, co zatím vidíte, je ladicí mula, ještě se to bude poměrně dost měnit. Uvítám vaše nápady. Aktuálně funguje napojení na kalendář, countdown, globální dotazník a trochu jsem s micinou doladily textace. Zbývá lepší reportovník a registrační form, ten se ale ustálí až s vyjasněním toho, jak pojednat srazové registrace   Lz Mci

Pomocí dále popisovaného postupu lze zhotovit elektrodu takřka libovolného tvaru, a to s jediným omezením - vyrobíte pouze unipolární elektrodu - pro zhotovení elektrody bipolární či multipolární se tato metoda nehodí. Celý postup je dostupný i amatérovi, jisté znalosti z oblasti galvanoplastiky nejsou na škodu.

 

Nejprve ve zkratce - z vosku vymodelujeme požadovaný tvar elektrody, naneseme na ni grafit, omotáme jemným drátkem, ponoříme do galvanické vany, vyloučíme cca 1,5 mm mědi, vyndáme, vytavíme vosk, zalijeme dektakrylem a poniklujeme či pochromujeme. Komu tento postup stačí, nemusí číst dál, pro ostatní následuje popis podrobnější.

1. Voskový model.
Požadovaný tvar elektrody je třeba vymodelovat z vosku. Speciální modelářské vosky nejsou příliš dostupné, nicméně z bílých hladkých svící, parafínu a včelího vosku lze po několika pokusech získat materiál s požadovanou plasticitou. Ten si na vodní lázni ohřejeme na cca 40 stupňů a vymodelujeme požadovaný tvar. Lze vytvářet jak talířkové elektrody, tak elektrody plošné, vkladatelné či elektrody s koncentrátorem. Dobrým tématem pro začátek je krátká vaginálka s límcem. Ruce si natřeme glycerínem, aby se vosk nelepil a podobně jako z plastelíny vytvoříme požadovaný tvar. Pro dosažení hladšího povrchu si v poslední fázi pomůžeme fénem, kterým se dá povrch dobře otavit. Aby se polotovar dobře držel, lze voskové těleso nasadit na dřevěnou tyčinku.

2. Pokovení.
Práškový grafit rozmícháme v lihu na kašičku s konzistencí, připomínající řídký med. Měkkým štětcem naneseme na povrch polotovaru a necháme vyschnout. Přebytky grafitu opatrně odstraníme. Při práci doporučuji jistou dávku opatrnosti, práškový grafit _NEUVĚŘITELNĚ_ maže. Vyschlý povrch omotáme rovnoměrně měděným drátkem (měla by vzniknout síťka s velikostí oka asi 2x2 cm) a zavěsíme do galvanické lázně. Pokovení provádíme ve dvou fázích - pro první potažení povrchu použijeme lázeň v následujícím složení:
1000 ml destilované vody, 50 ml etylalkoholu, 10 ml kyseliny sírové, 200 g síranu měďnatého vše v nejlepší čistotě, jakou seženeme (i když technická čistota postačí). Teplota lázně je 18-25 stupňů, hustota proudu 1 A na čtvereční decimetr
Po vytvoření souvislé vrstvy mědi přeneseme polotovar do galvanoplastické lázně se složením: 1000 hmotnostních dílů destilované vody, 340 dílů modré skalice, 2 díly kyseliny sírové Lázeň udržujeme při teplotě 25-28 stupňů, hustota proudu činí 5-8 A na decimetr čtvereční.
Vyloučíme cca 1,5 až 2 mm mědi - podstatné je, aby se po vytavení vosku povrch nedeformoval.

3. Výplň.
Polotovar vyjmeme z vany, opláchneme tekoucí vodou a usušíme. Pak jej nahřejeme a vytavíme vosk. Zbytky vosku, které přilnuly k vnitřku elektrody odstraníme benzínem nebo trichloretylenem. K elektrodě zevnitř připájíme přívodní vodič - místo se bude lišit podle uvažovaného použití elektrody. Prostor, který v polotovaru vyplňoval vosk nyní zalijeme vhodnou zalévací hmotou - osvědčený a snadno dostupný je třeba Dentacryl. Zálivka pouze dodává elektrodě požadovanou mechanickou pevnost, proto nemusíme hledět na bubliny.

4. Finální úprava.
Elektroda v tomto stupni výroby vypadá DOBŘE, ale rozhodně varuji před jejím používáním v tomto provedení. Galvanicky vyloučená měď je relativně pórovitá a NEPODAŘÍ se vám udržet elektrodu nezoxidovanou. A měděnka je jedovatá... Hotovou elektrodu proto doporučuji pokrýt nějakým lépe udržovatelným kovem.

Třeba niklem.
Triviální metodou je bezproudé niklování Niklíkem, ale výsledek je také triviální. Lepší je vyloučení matového niklu a jeho následné vyleštění. Zde je návod:
218 gramů síranu nikelnatého, 47 gramů chloridu nikelnatého, 31 gramů kyseliny borité, vše doplnit vodou do litru. Niklujeme při 60 - 70 stupních, pH lázně 5,2-5,8, hustota proudu od 1,5 do 5 A/dm2, podle požadované zrnitosti.
Pro tvrdé niklování se lépe hodí následující lázeň:
150 g síranu nikelnatého, 20 g chloridu amonného, 25 g kyseliny borité a voda do 1 litru. Teplota lázně by neměla přesáhnout 60 stupňů, pH je 5,6-5,9, proudová hustota 2,5-5 A/dm2.

Nebo chromem?
Dekorativní chromování se provádí v lázni ze 400 g anhydridu chrómu, 4 g koncentrované kyseliny sírové a litru vody. Teplota lázně se může pohybovat v rozmezí 25-65 stupňů a pozor, požadovaná hustota proudu je 20-50 A/dm2. Pokud požadujeme trvdý povrch, snížíme množství anhydridu na 250 g a podíl kyseliny na 2,5 g, parametry lázně zůstanou stejné.

Věnujte jí stříbrnou elektrodu !
Tedy postříbřenou, ehm... Ale špatně se udržuje. Pro galvanické stříbření použijte následující elektrolyt:
40 g chloridu stříbrné, 200 g ferrikyanidu draselného („červená krevní sůl“), 20 g hydrouhličitanu draselného a opět voda do litru. Pokovení probíhá při teplotě 20-80 stupňů a hustotě proudu do 1,5 A/dm2. ALE POZOR, proces vyžaduje stříbrnou anodu ! Při uměřeném používání vyhoví i stříbrná lžička z bazaru.

A co třeba zlato ?
2,65 g chloridu zlatného (ví někdo, kde ho sehnat ?), 40 g červené krevní soli, 25 gramů jedlé sody. Všechny složky v uvedeném pořadí rozpustit v 300 ml destilované vody a po rozpuštění doplnit do litru. Proces probíhá při 20 stupních a proudové hustotě do 1 A/dm2.

Hotovou elektrodu je třeba vyleštit. Můžeme použít submisiva, kterému přidělíme hrubý filc, zubní pastu a dostatek času, nebo se stejné činnosti ujmeme sami. Zrcadlový lesk závisí na pečlivosti natažení mědi a čistotě lázní. Se slušným polotovarem lze docílit zrcadlového lesku (na odraze žárovky je dobře rozpoznatelné vlákno) asi po dvou hodinách ručního leštění. U některých tvarů pomůže vrtačka, jindy se vyplatí upnout elektrodu do svěráku a leštit dlouhým pruhem izolační plsti, používané pro izolaci potrubí s teplou vodou. Jako abrazivum poslouží zubní pasta nebo olejové lešticí pasty.

A na závěr prémie pro ty, kteří dočetli až sem - pokud potřebujete bipolární elektrodu a líbí se vám tato technologie, vyrobte si poloviny elektrody trochu modifikovaným způsobem.

Z plastelíny vymodelujte otisk pro polovinu elektrody. Vnitřek otisku pokryjte grafitem a pokovte mědí podle shora uvedeného postupu. Připájejte vodič a zalijte polotovar dentakrylem. Po zatvrdnutí vyjměte z formy a pokryjte ušlechtilým kovem. Takto zhotovte obě poloviny a slepte je dohromady přes distanční vložku, třeba pertinaxovou. Vložku použijte radělji menší a vzniklý šev zaplňte vhodnou zalévací hmotou. Až v této fázi elektrodu vyleštěte.