Tak jsem se s klasikem řečeno rozhodl zhodnotit co dal a vzal. Kdo? Erasmus. Ne, ne ten středověký učený pán s přídomkem Rotterdamský, i když podle něj se celá ta klauniáda pravděpodobně jmenuje. Studijní program, který umožňuje odjet studentům ze zemí EU a pár přidružených (Turecko, Moldávie, ...) ze své domácí univerzity studovat na kratší či delší dobu do zahraničí.
Jak to funguje a jak se tam dostat? Jednoduché, vyberete si na své fakultě ze seznamu bilaterálních dohod (teoreticky, za n studentů kteří pojedou z ČR do Tramtárie by měl přijet n studentů z Tramtárie do ČR, reálně tomu tak málokdy je), aportujete přihlášku, absolvujete výběrové řízení (to se většinou liší v obtížnosti podle toho kam se hlásíte, u nás bylo nejextrémnější do Velké Británie, do Řecka spíš trapné) a pokud jste vybráni, musíte ještě vyplnit pár papíru a jedete.
Potud jednoduše. Problémy nastanou, nebojte. Prvotní problém pro spoustu studentů byly peníze. Do chudších zemí je stipendium vcelku solidní (za 339€ se v Řecku dá na měsíc velmi slušně žít a pokud nechodíte do moc klubů a místo toho nakoupíte chlast v Plusu a jdete na pařbu na Erasmáckých kolejích, žijete si jako král), ale třeba v Irsku stačí těch cca 500€ leda tak na koleje a pokud nejedete s úsporama, žerete koukol nebo dřete na umývání hajzlů (přesně toto bylo v jiné souvislosti nabízeno jedné spolužačce právě na Smaragdovém ostrově s poukazem na to že je jakejsi ksindl z Východu, a víte co je paradox? Ona je to poloviční Irka a skutečně na to vypadá - hezká zrzka, zelený oči.). Odchylme se tedy od mrzkého mamonu s konstatováním - bez peněz na Erasmus nelez (pokud nejedeš do obskurních zemí).
Druhý problém - ubytování. Tohle je ve většině zemí ten nejmenší problém, ne tak v Řecku. Ta univerzita kde jsem byl neměla koleje, takže jsem si komplikovaně sháněl bydlení sám, a holt Soluň není Brno, takže si domů jen tak neodjedete když byt nenajdete. Samozřejmě Erasmákům se napálí vyšší cena než Řekům.
Třetí problém - jazyk. Pokud jedete na Balkán, nepočítejte s englishskou gramotností. Čestnou výjimkou je Slovinsko, ale to koneckonců není Balkán.
Přecházíme k osobním věcem. Než odjedete na Erasmus, zamyslete si jak pevný máte vztah. Přežije těch minimálně 5 měsíců? Z osobní zkušenosti, málem nepřežil kolizi po návratu, holt jste si zvykli za tu dobu žít odlišně než partner tady...a to nemluvím o nevěrách, ke kterým vesele přistupoval macho spolubydlící.
Další, pokud nejste europesimista, možná si hodně pocucháte svůj eurooptimismus...holt zjistit že i TOHLE je s váma v tý unii (v mém případě Poláci, francouzští Arabové apod.) může být šok.
Jdeme dál, občas se taky budete stydět za svoje krajany, zvlášť když budou kolektivně zpívat imbecilní písničku či se jinak ztrapňovat. Nebojte, vásd k nim taky rychle zaškatulkujou.
A last but not least, návrat. Zaprvé, já si zvykl na Soluň a jsem hodně zkostnatělej, takže se mi blbě odjíždělo. Zadruhé, v Praze se hafo věcí změnilo a měl jsem problém zase zapadnout.
Souhrn:
Plusy:
- naučíte se autochtonní hatmatilštinu (aspoň základy)
- nový konexe, i když to zní jako klišé, čím víc lidí znáte tím víc možností máte
- dovča na útraty EU
Mínusy:
- možný problémy ve vztahu
- pokud jste zvyklí na domov, bude vám smutno
- pokud jedete do dražší země, musíte si solidně připlatit
