Počasí se ve městě K. zbláznilo. Zatímco ráno lilo jako z konve a dopoledne vykukovalo cosi jako sluníčko, hned po obědě se strhla chumelenice vpravdě předvánoční. Teplota provedla cosi podobného, jako na přelomu let 1978 a 1979, během pár hodin spadla z plus osmi na mínus jedenáct. Sníh se stále sype a černé auto si v některých místech hraje docela úspěšně na sněžný pluh. Zatímco vedlejší ulice připomínají hlubokou Sibiř a dětičky v nich vesele rejdí na sáňkách, obě hlavní třídy budí dojem, že jimi prošlo opravdu veliké stádo opravdu velikých, býložravých dinosaurů, trpících opravdu velikým střevním katarem. Té šedožlutohnědozelené břečky je místy po prahy černého auta a na botách se nanáší i dovnitř. Během svačiny kravaťák vysomroval lopatku a auto trochu vykydal, hmota ale projevuje neočekávanou adhezi a kupodivu i kohezi.
Prvního dinosaura spatřil kravaťák při cestě do provozu A. Na první pohled standardní kropicí vůz měl zepředu na jakémsi trojúhelníkovém krakorci řetězem uchycen kus železa, posvářený a naohýbaný do tvaru šikmé radlice. Železo sebou divoce házelo a při občasných dotecích s vozovkou vykřesávalo snopce jisker, které by slušely samochodné brusce kolejí. Na spodku vozidla se divoce otáčel drátěný kartáč, ohazující kolemjdoucí fontánou dinosauřího trusu a ze zadní části vozidla se mezi stopy širokých pneumatik proudem lila jakási hnědozelená tekutina, skrápějící proudem se sypající hmotu, podle barvy směs písku se solí. To vše rozmetával do okolí zuřivě vířící disk, roztáčený širokým řetězem.
Dinosaura si kravaťák všimnul pozdě. Vyčištění kufru černého auta přišlo na dvěstě padesát penízků, účet za vyčištění saka a kalhot se platí při vyzvednutí.
