Tento text je převzat z projektu BDSM.CZ a není tématicky zatříděn. Veškerá autorská práva jsou totožná, jako v uvedeném projektu. Jeho autorem je Soptík
Abstrakt: Kratší zamyšleni nad "normálností" bondáže.
Tuto otázku si asi položí každý, komu se líbí bondáž. V horším případě může tato otázka znít: "Jsem normální, když se mi líbí bondáž?" Účelem tohoto článku není prohlašení bondáže za novou standardizovanou formu sexu 21.století, ani ji odsoudit jako perverzní nechutnost. Nejsem ani psycholog ani sexuolog, abych mohl prohlásit, jestli to je nebo není normální. Předkládám tady jenom několik argumentů, které mohou pomoci při rozjímání nad touto otázkou. Názor si musí udělat každý sám.
Podle některých výzkumů v západní Evropě vyzkoušelo pouta při sexu až 50 procent populace. Co se týče výzkumů v České republice, pak je toto číslo mnohem menší - 10 procent. Přesto je dost vysoké, takže to není něco až tak neznámého a nezvyklého. Některé výzkumy dokonce odhadují, že potencionálně má větší či menší zájem o BDSM 50 procent lidí.
Tyto výzkumy je potřeba brát s rezervou, jak směrem nahoru, tak směrem dolů, protože ne každý má odvahu mluvit o svém sexuálním životě, natož pokud je malinko delikátnější, někdo chce naopak vypadat, že je IN.
Co to znamená normální? Ve slovnících najdete jako synonyma slova pravidelný, obvyklý, průměrný, běžný, standardní, vzorný. Nic z toho pro bondáž neplatí. Je to, co není obvyklé nebo průměrné, špatné? Nebyl by život příliš jednotvárný a šedivý, kdyby všichni dělali to, co je standardní?
To, co je normální, určuje většina. Kdo se vymyká většině, není normální. Netradiční sex bývá považován za něco nenormálního. Bývá odsuzován na základě předsudků, bez bližší znalosti, o co se jedná.
S trochou nadsázky se dá říct, že normální sex = průměrný sex. Třikrát do týdne, jedna ze čtyř poloh, občas nebo pravidelně orální sex. K tomu několik dalších obměn a zpestření. Je to dlouhodobě uspokojující?
Vcelku výstižně se na téma "normálnosti" bondáže vyjádřila Lenka Blažejová ve své knížce Povolání domina:
Člověk, kterej celej život jí chleba se solí a nepozná čokoládu, je svým způsobem šťastnej. Ale člověk, kterej se namlsá čokolády, si po čase řekne: Co když je něco chutnějšího než čokoláda? Dá si zmrzlinu. A potom zmrzlinu s čokoládou. Je rozmlsanej. Ale chleba se solí si dá občas jako příjemnou změnu. A potom se dorazí zase tou čokoládou. Stejně tak je to v sexu.
Vůbec nezávidím těm chudákům, kteří v sexuálním životě poznali jen chleba se solí. Dávno nežijeme ve světě, kdy jídlo bylo na lístky a byla chudoba. Proč tedy preferovat sexuální chudobu jen proto, že se stydíme přiznat si, že máme rádi čokoládu. Copak je to špatný?
Úrývek z knížky Lenky Blažejové, Povolání domina
Ještě jeden pohled na vznik "nenormálního" sexuálního chování můžeme z hlediska tantrického vnímání světa nalézt na slovenských stránkách www.home.sk/www/tantra.
Vlastnosti sexuálnej energie sú späté s vlastnosťami vodného živlu. Práve tak ako je voda beztvará a prispôsobivá, má aj sexualita rôzne podoby a môže žiť v rôznych tvaroch a podobách. Voda môže do seba všetko prijať a práve tak ako si my znečisťujeme svoje vodstvo, špiníme si aj našu sexualitu svojim duševným odpadom. Rovnako ako voda aj sexualita sa mieša s tým , čo do nej odhodíme resp. "vypustíme". Z toho vznikajú násilnosti a perverznosti, ktoré sa u nás tak rýchlo rozširujú.
