S programem, přišedším vniveč a sobotou, během níž se nedařilo vše, co se nedařit mohlo zvednul kravaťák telefon s neznámým číslem. Pod ním se skrýval kousek kravaťákova minula - hned v dvojím smyslu. Něco následného času pak padlo na dohledání černooranžové přilby a přemýšlení nad tím, nakolik jsou eleferní montérky vhodným oděvem pro zamýšlenou akci. Zvítězil zdravý rozum a slib zapůjčení kombinézy, takže kravaťák vyrazil v civilu, tedy ve džínách a flanelové košili, s přilbou v kufru černého auta.
Ten závod se kdysi jmenoval Krakonošův pohár, aktuálně je to (s jistým soukromým jokem) B+B Elektro Cup. Jezdí se po opačné straně kopce, než ten závod, který kravaťák míval rád, ale i na této straně je to adrenalinová záležitost o délce 3805 metrů, s převýšením 191 metr a s tuctem zatáček, z nichž jedna je opravdu ohavně zákeřná. Oproti opačné straně kopce jde sice o trať spíše náhražkovou a o hodně pomalejší, ale svezení je na ní pěkné.
V rámci exhibice projel kravaťák trať dvakrát - jednou se svým sériovým černým autem s necelými sto desíti kilowatty, jednou pak s půjčeným vrchařským speciálem v penězodárcových červeno-bílo-zelených barvách o sto padesáti kilowattech. Na čase se v obou případech podepsala kravaťákova hodně detailní znalost trati, takže naostro by to bylo velmi slušné umístění v rámci první desítky, vůči těm, kdo po téhle silnici ale nejezdili deset let sem a tam dvakrát denně by to bylo poněkud nefér.
Lizz k tomu nabízí:
Projeďte si trať (i když ne zrovna s Tormem).
