vítejte zpět

Ano, jsme stále ti lidé, před kterými vás rodiče varovali. Když MY mluvíme o jiskřičkách v očích, nejsou to jen prázdná slova. ;)

Od redakce

Pokud jste zde poprvé, pak nechť vaše kroky směřují sem: O Elefernu a jeho účelu

Slovo majitelovo: Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let (od roku 1998) existence komunity, které tento web užívá jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle. Chybí vám tu blikající reklama na plíseň nehtů a prodlužování penisu? Nám taky ne. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu  a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Pokud se vám Eleferno líbí a chcete projekt podpořit, nakrmte naše elektronické spolupracovníky a my pošleme dvacet procent z této částky i živým kočkám v útulku ve Vrbičanech . Tlačítko najdete támhle ↙ vlevo dole.
Elebot a Elinka děkují Petrovi, Denisovi a Michaele za příspěvek na eleolej. 

  • Jo, u fóra se vám zobrazuje počet nepřečtených příspěvků. Až tam budete nahlížet, projděte si strukturu a zkuste něco třeba oživit :) Mci 
  • V horním menu přibyla položka Co se poslední dobou čte. Najdete v ní  přehled všech otevřených článků za dnešek, za tento průběžný týden a za posledních 30 dnů. Názvy článků jsou klikatelné a v posledním sloupci vidíte statistiku čtenosti za celou dobu zveřejnění článku. Mci 
  • [#84] Doplnila jsem doprava ten modul posledních komentářů. Zatím to ještě dolaďuju, aby pro sebe nesežral moc místa. Aktuálně je tam pět posledních a citace na 50 znaků.  Lz
  • [#27] Konečně jsem se dostala k tomu označování archivních článků. Superadmini mají tlačítko Označit ve frontendu a / nebo přepínač v backendu. Výsledek pak vypadá tahle. Lz
  • A ještě jednu věc jsem vyhrabala - tohle vás pobaví. Tehdy jsme to dost prožívali :)  https://www.eleferno.cz/index.php/bdsm/komunita/107-z-denniho-tisku Lz
  • [#166] Ticket Elesrazy běží - 80%. To, co zatím vidíte, je ladicí mula, ještě se to bude poměrně dost měnit. Uvítám vaše nápady. Aktuálně funguje napojení na kalendář, countdown, globální dotazník a trochu jsem s micinou doladily textace. Zbývá lepší reportovník a registrační form, ten se ale ustálí až s vyjasněním toho, jak pojednat srazové registrace   Lz Mci

Fabriky mají své kouzlo. Píšu speciálně fabriky, protože továrna už je něco jiného. Pod fabrikou chápu místo, které už tu bylo pomalu za Rakousko-Uherska a kterého se vědeckotechnický pokrok dotýkal jen nerad, cítě již předem připravený odpor a resistenci. Místo, pamatující možná ještě českého Edisona Křižíka, procházejícího se zamyšleným výrazem mezi litinovými sloupky, podpírajícími litou ažúrovou klenbu a s logaritmickým pravítkem v ruce přepočítávajícího výkon pod stropem svištících transmisí na lokální elektromotory. Místo s řadami mašin, osvětlených stropními světlíky, s vysokými stropy a s jemnou vůní horkého strojního oleje, ulpívající na všem okolo.

Kouzlo fabriky přetrvává i poté, co fabrikou být přestane. Přetrvává i poté, co jsou secesní klenby polí nahrazený litými nebo kompozitními betonovými překlady a co klobouková svítidla s talířovými stínítky nahradily průmyslové lampy z těžkého litého skla a ochranným drátěným košem. Ta jemná vůně oleje sice vyvětrala pryč spolu s mašinami na těžkých litých rámech a vynivelovaných betonových soklech, ale v prostoru zůstává obtížně uchopitelné fluidum úsilí, zaměřeného jedním směrem.

Fabrika, o které se zmiňuji byla kdysi spíše dílnou - v prostoru necelých dvou set sedmdesáti čtverečných metrů se mnoho technologií ve fabrickém smyslu toho slova nainstalovat nedá. Jedna veliká místnost a pár místností menších spolu s několika místnostmi zcela maličkými. Jde se tam po schodech dolů a celé to tvoří úhledný obdélník, posazený sice pod úroveň chodníku, ale nad úroveň spodní vody a dokonce i nad úroveň toho, kam dosáhly povodně. Momentálně jsou tam hromady staveništní suti, promíchané s hromadami sádrokartonů, dlažeb a obkladů. Rámy pro sádrokarton se už pomalu stěhují na zdi, aby posloužily jako podklad pro stylový středověk, vanilkovou empírovou ložnici s hromadou atypických prvků, ubytovací prostor v duchu padesátých let s luxusní odklápěcí pryčnou, bílý prostor se sklem, obklady a nerezem, zařízený i na vodní hrátky a pár dalších specialit.  A mezi tím se užasle prochází kotě s rozsvícenýma zelenýma očima a pro mladou dívku velmi atypickými představami.