Od redakce

Milí úchylové, tento web jsme letos (2026) ještě jednou (asi už popáté)  vzkřísili z nebytí.  Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat všem, kdo se mnou Eleferno dělali ať už autorsky, vizuálně nebo v pozadí při technické podpoře a implementaci systému.  Díky! Torm.

Prosím pozor! Tomuto textu věnujte pozornost

Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let existence komunity, které tento web užívala jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle.

O web se po návratu z "mateřské" stará Lizz, technické zabezpečení je na web4ce, zastoupeném hlavně Sleepem. Aktuálně jedeme na sedmičkovém php a - konečně - na HTTPS a poslední pětkové Joomle, migrace na šestku ještě počká..

Uvítáme spolupracovníky - pokud byste se chtěli na Elefernu podílet technicky či autorsky, jste vítáni. Redakce má za to, že zde prezentovaný obsah zaslouží to, aby byl prezentován, ať už pro svou historickou, edukativní i prostě zábavnou hodnotu.
 
A slovo majitelovo:  Tento web prošel za dlouhé roky svého života složitou a členitou genezí. Od původně striktně technického a technicistního webu, specializovaného na ES, ET, vacuum a technické aspekty BDSM praxe se postupně rozrostl o zdravotnickou tématiku, otázky bezpečnosti BDSM hrátek, pubklicistiku, beletrii a nakonec i o blogy čleů redakce i vás, našich čtenářů. Dvě předchozí iterace rozvoje vnesly do orientace Eleferna prvky interaktivity a pokusily se přiblížit jej komunitnímu portálu. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu  a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Tato iterace vrací projekt do racionálnějších končin, diskusák ani chat opravdu neplánujeme :) Všichni jste ovšem upřímně vítáni. Takže - HAPPY ELECTRODES!

První nový Elesraz NG proběhne 7.10.2026 (a následně každou první středu v měsíci) v Ateliéru souběžně s tradiční nekonvenční saunou (není povinná, jde jen o organizační souběh). 
Předpokládá podobný formát, jaký elesrazy mívaly, ovšem se zohledněním faktu, že píšeme rok 2026. Jako primární prostor jsme zvolili strašnický Ateliér, pokud se akce rozběhnou, projednáme i variantu sekundárního (a komornějšího) prostoru u Maxe. Co takový sraz obnáší - především možnost potkat se s podobně naladěnými lidmi, něco nového se naučit, vyzkoušet, případně si i zaakčnit s půjčenou nebo i vlastní technikou, klidně i s odborným dohledem. V případě zájmu bude i možno nechat si změřit vlastní hračky nebo i prokonzultovat vaši vlastní konstrukci. Sraz je ale primárně akční. Pokud by se nahromadily požadavky na nějaký edukativní formát, zohledníme jej při plánování.

 

Budování vzdušných zámků je oblíbenou a periodicky se opakující kratochvílí kravaťákova penězodárce. Vzdušné zámky obvykle vynikají vznosnou architekturou, dokonale nepasující do plánovaného prostředí výstavby, celým spektrem samostatně nádherných, leč v komplexu společně nepoužitelných ozdobných i funkčních prvků, propracovaným systémem náboru zahradníků, topičů, uklízeček, pokojských, dveřníků, kuchtíků a ficek při totální absenci majordoma a mnoha dalšími vychytávkami, v menším měřítku podobnými podnikatelskému baroku. Penězodárce přitom, veden jakousi pro kravaťáka nepochopitelnou úchylkou vyžaduje, aby se kravaťák na projektování a výstavbě těchto vzdušných píčovin přímo či nepřímo účastnil, což z jedné strany přináší kravaťákovi nemálo potěšení a studijního materiálu k tématům zmrdství a etologie nadnárodních korporací, ze strany druhé pak neméně chlopot a problémů.

Nejnovější vzdušný zámek je naplánován do města NN, dříve G, ležícího - opět - na řece Oka, tentokráte ovšem na jejím samotném konci v místech, kde se vlévá do řeky V. První kravaťákovou myšlenkou bylo, že penězodárce definitivně zešílel a že materiál z města K do města NN bude přepravovat na nákladních pramicích, tažených burlaky v láptích, seznámení s logistickými koncepty v prefinální verzi tuto domněnku ale (prozatím?) vyloučilo. To, že závod G ve městě NN je jedním z klíčových dodavatelů specifických technologií, že ve městě funguje ještě osm jiných závodů podobného profilu a že do města A-16, specifickou výrobou proslulého je to jen nějakých necelých dvěstě kilometrů nechává kravaťáka v této chvíli vcelku lhostejným, již si zvykl. Lhostejným ho naopak nenechává penězodárcova snaha uvrtat kravaťáka do zatím neproskleného akvária v zatím nevybudované věži ze skla, betonu a (ještě stále) nerealizovaných snů v městě NN. Nemalou část týdne, který právě končí tak kravaťák věnoval úvahám na téma svého dalšího konání v roli architekta vzdušných píčovin.

Zírání na kozy prý mužům prodlužuje život. Kravaťák sice obvykle přistupuje k podobným moudrům ostražitě a z pozice kritického myšlení, s danou tezí ovšem souhlasí bez výhrad a tak naprostá většina jeho kamarádek vyniká (krom břitkého umu, veselé mysli a kompatibilních zálib) i krásným hrudníkem. Na názor kamarádek (a zejména pak té z nejmilejších) kravaťák dá a tak - ačkoliv se s ohledem na kravaťákovu utahanost místo na kozy zíralo na pozdní podvečerní a brzký noční provoz na prahu dráhy 06 a pojížděček E a F - učinil kravaťák rozhodnutí o tom, že architekta vzdušných píčovin může dělat i ze svého stávajícího akvária, s odměnou, ne o tolik nižší oné ve vzdušném zámku nabízené. O správnosti učiněného závěru se následně přesvědčil s prsty, plnými zacuchaných blond vlasů krásné, chytré a vnadné úchylečky ve sklepě, který se prostě do města NN přenést nedá.