vítejte zpět

Ano, jsme stále ti lidé, před kterými vás rodiče varovali. Když MY mluvíme o jiskřičkách v očích, nejsou to jen prázdná slova. ;)

Od redakce

Pokud jste zde poprvé, pak nechť vaše kroky směřují sem: O Elefernu a jeho účelu

Slovo majitelovo: Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let (od roku 1998) existence komunity, které tento web užívá jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle. Chybí vám tu blikající reklama na plíseň nehtů a prodlužování penisu? Nám taky ne. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu  a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Pokud se vám Eleferno líbí a chcete projekt podpořit, nakrmte naše elektronické spolupracovníky a my pošleme dvacet procent z této částky i živým kočkám v útulku ve Vrbičanech . Tlačítko najdete támhle ↙ vlevo dole.
Elebot a Elinka děkují Petrovi, Denisovi a Michaele za příspěvek na eleolej. 

  • Jo, u fóra se vám zobrazuje počet nepřečtených příspěvků. Až tam budete nahlížet, projděte si strukturu a zkuste něco třeba oživit :) Mci 
  • V horním menu přibyla položka Co se poslední dobou čte. Najdete v ní  přehled všech otevřených článků za dnešek, za tento průběžný týden a za posledních 30 dnů. Názvy článků jsou klikatelné a v posledním sloupci vidíte statistiku čtenosti za celou dobu zveřejnění článku. Mci 
  • [#84] Doplnila jsem doprava ten modul posledních komentářů. Zatím to ještě dolaďuju, aby pro sebe nesežral moc místa. Aktuálně je tam pět posledních a citace na 50 znaků.  Lz
  • [#27] Konečně jsem se dostala k tomu označování archivních článků. Superadmini mají tlačítko Označit ve frontendu a / nebo přepínač v backendu. Výsledek pak vypadá tahle. Lz
  • A ještě jednu věc jsem vyhrabala - tohle vás pobaví. Tehdy jsme to dost prožívali :)  https://www.eleferno.cz/index.php/bdsm/komunita/107-z-denniho-tisku Lz
  • [#166] Ticket Elesrazy běží. To, co zatím vidíte, je ladicí mula, ještě se to bude poměrně dost měnit. Uvítám vaše nápady.  Lz

      Chvála nectnostem

    Ve dnech lásky a mladosti pojďte se mnou opět proti davu a oslavme ty neprávem pohrdané vlastnosti.
    Však to dobré si závidíme, logicky co je tedy nástroj k dosažení dobrého? Závist.
    Za každou ctností stojí aspoň jedna nepochopená neřest.
    Však kolik kazatelů ctnosti se  pro neřesti válelo v kriminále.
    Skoro to až vypadá, jakoby ze dna hlubin mizérie člověk vzhlížel k tím užšímu bodu světla toho okna kdesi nad sebou.   
    Jako by člověk, který je stropnímu oknu svojí cely blíž, měl nad sebou skoro celé volné nebe, kdežto z hlubin svých pekel vidí jen radikální, konkretní bod, od jehož morálky a pravdy se nesmí odchýlit ani na píď, jinak ztratí svoji naději na nebe nad hlavou.
    Možná proto se lidi tím radikálněji drží neomylné a jediné cesty, čím hloub klesli a přitom by možná stačilo nedat se strhnout svými neřestmi do hlubin morálního odsouzení.
    Považme kupříkladu, jak lze oslavit takovou nenávist.

    Nenávist je nesmmírné bohatství, ku kterému je třeba se těžce dopracovat.
    Budou vás od ní někteří zrazovat, ale považte:
    slabého dělá mstitelem.
    Hloupý se stává nepochopeným.
    Chudý neprávem oloupeným.
    Nemehlo nedoceněným a mizera se jenom ve své nenávisti stane neprávem pronásledovaným.
    Pokud vám někdo chce brát nenávist, jistě vás nemá rád a určitě by vám chtěl vzít to poslední, co vám zbývá: poklad výjimečnosti, protože nenávist dává člověku vždy zapravdu a neptá se po argumentech.
    Dává mu bohatou společnost stejně oloupených, když se od něj všichni slušní odvracejí.
    Každá prohra se dík nenávisti stane jen neprávem či spiknutím nepřejícníků vynuceným ústupem.
    Chudému, hloupému i mizerovi, životem i světem zavrženému vždy zbyde jediné bohatství, které jej povyšuje nad zbytek světa: nenávist.
    Když zmizí radost, když vytratí se spolupráce, když dojde talent, když se duše propadne do čtvrté cenové skupiny, do té čekárny na nádraží  navěky zpožděných rychlíků k jasné budoucnosti, nezbývá, než hrdě vztyčit bradu a zvolat:
    "Končíme! Zbejvaj už jenom buřty, pivo a nenávist!"
    
    Já vám říkám -- hýčkejte si svoje hříchy a nestyďte se za své nectnosti.
    Třeba jsou tím jediným, na čem si lze zakládat.
    Jak praví Eliphas Levi -- ďáblu nejde ani tak o to, abychom zhřešili a ztratili svoji duši věčnou, jako spíš o to, abychom svých hříchů usedavě litovali a promarnili tak celý svůj život.
    Mějme rádi svoje nectnosti. Kolikrát by z nás lautr nic nezbylo, kdybychom se úplně celí dočista polepšili :-)