Přiložené 
schéma jedné z prvních
variant přístroje TENS je převzato s laskavým svolením autora, kterým je Master Luke
(mailto:
UPOZORNĚNÍ
Do stavby přístroje by se měly pouštět pouze osoby s jistou netrivální zkušeností
se stavbou elektronických zařízení. Autor (Luke) ani zpracovatel (milkov) nenesou
odpovědnost za případné škody, vzniklé použitím přístroje. Jakékoliv komerční
použití přístroje či jeho využívání státními orgány není povoleno.
Princip činnosti.
Jde o relativně jednoduchý měnič stejnosměrného napětí 9V na střídavé napětí
proměnné frekvence a amplitudy. Jako regulátor výstupního napětí je výhodně
využit integrovaný stabilizátor LM 317, jehož oporné napětí je nastavováno
děličem, složeným z pevného odporu 240 ohmů a potenciometru 5 kiloohmů. Tento
potenciometr je při konstrukci výhodné zaměnit odporovým děličem s pevnými odpory
a vícepolohovým přepínačem, jak bude popsáno dále. Generátor s proměnnou
frekvencí je postaven kolem časovače 555 v katalogovém zapojení, frekvence je
nastavována potenciometrem 20 kOhm. Signálem je přes tranzistor TN0520 buzeno
primární vinutí výstupního transformátoru. Druhý tranzistor slouží ke spínání
indikační LED diody a při omezených finančních zdrojích jej lze bez obav vypustit
spolu s diodou.
Konstrukce.
Součástky pořídíte za částku, menší než 300,- Kč třeba v KTE . Použitý
transformátor může v našich podmínkách představovat jistý problém - v původní
konstrukci jde o malé dvanáctivoltové trafo, určené pro americkou síť. Celkem
vhodný (i rozměrově) je zastříknutý transformátor 220/24 V, používaný v
průmyslových stavebnicích k napájení indikačních kontrolek. Odpory vyhoví
miniaturní, elektrolyty nastojato. Chlazení tranzistorů není nutné. Časovač lze
použít v libovolném provedení, které vyhovuje vašim zkušenostem s pájením.
Stabilizátor lze pro klid svědomí umístit na malý chladič, ale je _VELMI_
nepravděpodobné, že vás subjekt nepřeruší seanci ještě před přehřátím
stabilizátoru. Pokud snad ano, prosím o zapůjčení subjektu k dalším pokusům :-)
Pro připojení elektrod lze osadit zdířky nebo profesionálněji vypadající konektor
s rozlišením polarity. Zdířky ovšem umožňují lepší použití stávající
kabeláže.
Celá konstrukce podle schématu v sobě skrývá jistý drobný nedostatek - regulace oporného napětí je prováděna potenciometrem, který po čase intenzivního používání začíná "chrastit". tato mžiková ztráta kontaktu vede ke skoků oporného napětí, které se projeví i na elektrodách. Výhodnější je proto nahradit potenciometr přepínačem s pevně přednastavenými dělícími poměry. Podle plánovaného rozměru zařízení lze použít buď otočný přepínač, nebo tlačítkovou řadu se vzájemným vybavováním (pro stacionární přístroj).
Napájení.
Pro tento TENS je možno použít suché články do 9V. Budete-li experimentovat s
transformátory s jiným převodovým poměrem, lze _VELMI_ opatrně použít i jiné
zdroje (např. autobaterii), _NIKDY_ však ne zdroj, napájený ze sítě.
Elektrody.
Zařízení tohoto druhu se konstruují většinou jako kapesní či přenosná - tomu by
měly odpovídat i elektrody. V triviálním případě postačí dvojice krokosvorek -
vyrábějí se v nepřeberné škále tvarů, s různě silným pérem a různě ostré.
Zařízení dobře pracuje i s plochou protielektrodou a hrotem či s vkladatelnými
bipolárními elektrodami.
Použitelnost.
Popsaná konstrukce je určena pro první experimenty s elektrostimulací/elektrotorturou.
Nehodí se pro delší dráhy ani sofistikovanější experimenty se subjektem. I při
těchto jednodušších pokusech je ale nutno zachovávat všechny zásady bezpečnosti a
vyhýbat se oblasti srdečního svalu a hlavě!
