Úvod do konstrukce a diskuse
řešení.
Pozitivní zkušenosti s akčními členy první generace pro jednotku Vibra mne
vedly k realizaci předkládané hračky. Myšlenka se narodila na jednom z akčních dění,
kde vznikla potřeba vibrující přísavky. Tehdy byly použity savice SB20, na které
byl přicvaknut právě akční člen první generace, nicméně takto získané řešení
rozhodně oko technikovo nepotěšilo. Jako přísavný element byla opět zvolena stříkačka,
coby vibrující element jsem opět zvolil další snadno dostupný prvek, k danému
účelu přímo navržený, tedy vibrační motorek pro mobil s rotujícím
excentrem. Vzhledem k tomu, že jde o experimentální projekt, byla zvolena
(částečně destruktivně) rozebíratelná konstrukce.
Potřebný materiál a vybavení.
Veškeré potřebné předměty najdete na obrázku
1. Jde o injekční stříkačku vhodného rozměru (pro klitoris je optimální
10 ml, pro bradavky 20 ml), vibrační motorek, 1dvojpólový konektor ve vámi zvoleném
systému připojení, kus dvojlinky v požadované délce a aretační trn. Vše dosud
uvedené pořídíte za cenu, nepřesahující 150 Kč. Dále budete potřebovat
rychletuhnoucí epoxid, kousek bužírky s průměrem cca 4 mm, páječku s jemným
hrotem a základní náčiní (kleště, nůžky, pinzetu). Ano, hodit se bude něco
manuální zručnosti a předvídavosti.
Výrobní postup.
Výroba je až triviálně jednoduchá. Z injekční stříkačky tahem vyjmeme píst
a odložíme. Opatrně odřízneme spodní část s kónusem pro jehlu. Řez není třeba
příliš začišťovat, otřep funguje jako armatura pro epoxid. Epoxid rozmícháme dle
návodu do nízké ploché vaničky a stříkačku do něj ponoříme odříznutou
částí. Pootočíme pro rovnoměrnější usazení a eliminaci bublin a pomalým tahem
za neustálého otáčení vyjmeme ven - pohyb je podobný, jaký používají skláři při
nabírání skloviny na píšťalu. Cílem je vytvořit na řezu epoxidový límec. Drsňáci a držitelé subinek tvrďaček se obejdou
bez něj, sám tak nečiním a jiným nedoporučuji. Těleso stříkačky odložte ve
svislé poloze do ztuhnutí epoxidu. Případné kosmetické defekty lze zkorigovat ve fázi,
kdy je epoxid ještě plastický.
Motorek je k tělesu pístu přiložen a zafixován stejně,
jako v mobilu za rozevírací packy. Pro ně jsou jemným vrtáčkem vyvrtány dírky.
Packy jsou krátké ve srovnání s tloušťkou odlitku pístu, proto je okraj otvoru ještě
zahlouben. Za motorkem je vyvrtána dírka cca 2 mm pro protažení přívodních vodičů
(kvůli odlehčení). Další otvor v tělese pístu je veden tlačítkem a slouží k
protažení přívodní dvojlinky a poslední otvor ve spodní třetině slouří pro
aretační trn. Ten je v mém případě poněkud atypický, jako aretace 
posloužil
kousek vyřazené zámkové vložky, který se zrovna válel na stole :-) Otvory je třeba
vrtat v úhlu výztužných žeber pístu, materiál si deformací vytvoří vcelku úhledný
průchod, dobře patrný na obrázku vpravo.
Připájením vodičů k motorku a konektoru k vodiči je konstrukce hotová a připravená
k nasazení jak obraznému, tak reálnému.
Něco triků.
Pokud je vaše partnerka méně otrlá a nasátí podtlaku 7 ccm je pro ni příliš, nezačínejte
se zcela zasunutým pístem :-) Toto řešení mi přišlo jednodušší, než vrtat šest
nebo více děr pro aretační trn. Namísto epoxidového límce je zcela jistě možné
použít i rozříznutý O-kroužek nebo bužírku nebo přísavnou část vyřešit zcela
po svém.
Prostor pro experimentování.
Asi největší prostor poskytuje volba vibračního motorku. Vysoký výstupní výkon
Vibry umožňuje použít motorky vpravdě olbřímích rozměrů (třeba z hraček), ale
i při výběru jiného telefonního motorku lze získat jiné charakteristiky
- použitý motorek prostě byl po ruce, jeho charakteristiky a vyobrazení jsou zde. Zajímavých výsledků lze nabýt při
změně umístění místa a osy vibrace - zde je prostor pro experimentování
nepřeberný, zájemce o ozkoušení triviálního řešení s přesunem motorku na spodní
konec táhla varuji předem před zklamáním :-). Pravděpodobně by bylo možno přísavný
límec vytvarovat na míru před úplným vytvrzením epoxidu - přitisknutím nebo přímo
přisátím. Pozor ale na přilepení :-)
Zkušenosti z provozu.
Hračka měla premiéru na srazu v Eliotu a setkala se s živým ohlasem jak na pasivní
prezentaci v sále, tak i v provozním nasazení, a to na obou stranách. Výkon zvoleného
motorku je s rezervou postačující, ani při déle (dlouho) trvajícím nasazení nebyl
patrný zhmožďující účinek. Jistá ztráta podtlaku je daní za řešení, pohodlné
pro dominanta, tedy s atypickou konstrukcí přísavné části. Motorek se nehřeje ani v
intenzivních režimech. Ve finální podobě se ještě hračka dočká přetažení části
s motorkem smrštivou bužírkou.
