I nadešel den, kdy sýpka (lednice) se vyprázdnila. Ač si Gaurin vždy jen s málem vystačil, by krmi chutnou vytvořil ku potěšení nejen žaludku svého, dnes nic ku nakrmení zvláště Kočky vhodného vymyslet nedokázal. I rozhodla se Kočka Pánečkovi svému list s poživatinami běžnými sepsati, by věděl, kterou zvěř v hvozdech temných skoliti má.
I vydal se Gaurin, Pán Kočičí ve hvozdy děsivé jež slují Spořilov, by nalezl místo kde nějakou krmi sehnati. Cesta jeho až ku Chrámu konzumu, kde věčný pekelný plamen sžírá duše těch kdo z cesty pravé sešly. Nebojácně dovnitř vtrhl a uzmuv košíku nákupního jal se surovin sozličných hledati.
Gaurin mnohokráte v labyrintu pekelném zabloudil, s mnohýmy běsy (děti) i stvůrami (nebudu rozvádět) rozličnými se setkal, však včas jim vše ze chřtánu vyrval a těch nebezpečných nadobro se zbavil.
Při úprku za těch pár kousků daň velikou zaplatil u hranic jedné země pekelné, by mohl v bezpečí zpět na zem vstoupit. Opět se přes zemi zdivočelou, výše zmiňovanou zpět domů vrátil a únavou na chvíli usnul. Až návrh Kočky bystré k uvaření nápoje černého chutě jemě hořké, jež mu trochu nálady dodá jej probudil. Po vypití onoho nápoje lahodného (Torm dosvěčí, že to kafe je vážně kvalitka) své děsivé zážitky v knize eleferní zvěčnil.
Nechť Vám Tesla požehná a Křižík od podobných strastí uchrání.
Za příspěvek poděkujte Darki, bez ní bych ještě spal.
