Závistivce prosím nečíst - mám hodně kamarádek. A musím říct, že na ně mám štěstí. Nehledě na věkovou kategorii jsou převážně hodně chytré, se smyslem pro humor, hravé, svůdné a proč to neříct, i krásné. Poslední dva týdny jsem opravdu hodně cestoval a na dlouhých štrekách mezi jednotlivými cíli jsem měl i dost času na přemýšlení. O horku, o životě, o základních životních otázkách některých představitelů řádů Hymenoptera, Coleoptera a Ephemeroptera, o ženských a o boji se začínajícím vlkem.
Horko v kombinaci se ženskými a pánví, překrvenou od dlouhého sezení je pro chlapa smrtící kombinace. Kozí počasí se tomu říká. Zejména ve velkých městech je to neuvěřitelně rozšířené a věřím tomu, že v letních měsících jde o jednu z nejčastějších příčin dopravních nehod. Za párem pěkných prsou navolno se prostě nedá neotočit. Kdo sledoval twitter s poznámkami z cesty, pochopí :-)
Jo, ty kamarádky... Kromě toho, že jsou chytré, hravé, svůdné a krásné, tak taky mají bez výjimky pěkná prsa (a nechci nic slyšet o třech dětech !). Jednou - to ještě bylo uhlí zelený, Lenonn naživu a srazy na Štvanici v Podrazu - přivedla kamarádka na sraz svoji vanilkovou přítelkyni, aby se podívala na úchyly a dozvěděla se něco o věcech kolem. Seděli jsme ve vší zbývající možné počestnosti dole v eleferním koutě a vanilková přítelkyně se z ničeho nic rozhodla, že si chce taky vyzkoušet ty elektrody na stole. Tedy, vyzkoušet na sobě, ne na stole. Taky blbě, na stole ležely kromě elektrod i jiné věci... že si chce na sobě vyzkoušet ty elektrody ze stolu. Po chvíli vrnění a předení si zaostřila oči zpátky a tiše pronesla něco jako "chlapi o moc přicházejí, když nemají kozy".
Nemají, to je pravda. Ale rádi si je půjčují.
