Od redakce

Milí úchylové, tento web jsme letos (2026) ještě jednou (asi už popáté)  vzkřísili z nebytí.  Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat všem, kdo se mnou Eleferno dělali ať už autorsky, vizuálně nebo v pozadí při technické podpoře a implementaci systému.  Díky! Torm.

Prosím pozor! Tomuto textu věnujte pozornost

Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let existence komunity, které tento web užívala jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle.

O web se po návratu z "mateřské" stará Lizz, technické zabezpečení je na web4ce, zastoupeném hlavně Sleepem. Aktuálně jedeme na sedmičkovém php a - konečně - na HTTPS a poslední pětkové Joomle, migrace na šestku ještě počká..

Uvítáme spolupracovníky - pokud byste se chtěli na Elefernu podílet technicky či autorsky, jste vítáni. Redakce má za to, že zde prezentovaný obsah zaslouží to, aby byl prezentován, ať už pro svou historickou, edukativní i prostě zábavnou hodnotu.
A slovo majitelovo:  Tento web prošel za dlouhé roky svého života složitou a členitou genezí. Od původně striktně technického a technicistního webu, specializovaného na ES, ET, vacuum a technické aspekty BDSM praxe se postupně rozrostl o zdravotnickou tématiku, otázky bezpečnosti BDSM hrátek, pubklicistiku, beletrii a nakonec i o blogy čleů redakce i vás, našich čtenářů. Dvě předchozí iterace rozvoje vnesly do orientace Eleferna prvky interaktivity a pokusily se přiblížit jej komunitnímu portálu. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu  a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Tato iterace vrací projekt do racionálnějších končin, diskusák ani chat opravdu neplánujeme :) Všichni jste ovšem upřímně vítáni. Takže - HAPPY ELECTRODES!

První nový Elesraz NG proběhne 7.10.2026 (a následně každou první středu v měsíci) v Ateliéru souběžně s tradiční nekonvenční saunou (není povinná, jde jen o organizační souběh). 
Předpokládá podobný formát, jaký elesrazy mívaly, ovšem se zohledněním faktu, že píšeme rok 2026. Jako primární prostor jsme zvolili strašnický Ateliér, pokud se akce rozběhnou, projednáme i variantu sekundárního (a komornějšího) prostoru u Maxe. Co takový sraz obnáší - především možnost potkat se s podobně naladěnými lidmi, něco nového se naučit, vyzkoušet, případně si i zaakčnit s půjčenou nebo i vlastní technikou, klidně i s odborným dohledem. V případě zájmu bude i možno nechat si změřit vlastní hračky nebo i prokonzultovat vaši vlastní konstrukci. Sraz je ale primárně akční. Pokud by se nahromadily požadavky na nějaký edukativní formát, zohledníme jej při plánování.

 

Tenhle film me primel k tomu, abych na nej sepsal recenzi. Je to totiz prvni film, po kterym jsem odchazel z kina a nemel jsem co rict. Od prvni do posledni minuty strhujici.

Jako na Wikipedii: Plot summary following! Takze kdo se na to chcete podivat a nevedet o cem to je, ctete to az od souhrnu Wink

Trinactilety klucina, cely film oznacovany jako "kluk" nebo "dite", a to i svymi nejblizsimi prateli, je neoficialni reditel hrbitova v Sofii. Je to sirotek a post spravce hrbitova zdedil po tatovi. V zivote neopustil hrbitov a vyzna se tam lip nez skutecny reditel. Pomaha mu jeho kamarad Ivan receny Rubens, neuspesny malir a toho casu zkraslovac [kosmetak] mrtvych. Na zacatku filmu je logicky pohreb. Pohrbivanym je byvaly aparatcik a na pohrbu je i jeho dcera. Ivan a Kid [bulharsky neumim, takhle ho oslovovali v titulcich, proste "decko"] jdou do blizke hospody, kde jejich stary kamarad Angel oslavuje, ze aparatcik zemrel. Ukradl mu totiz pred 32 lety pritelkyni, na Angela poslal udani [na jehoz zaklade stravil Angel leta v lagru] a Yanu donutil si ho vzit. S jeho smrti uz Angel nema proc zit a Ivan s Kidem se mu snazi jaksi pomoct. V mezicase se sprateli Kid s onou dcerou ze zacatku filmu [jmenuje se Maria], ktera se snazi Angela najit, protoze je to jeji skutecny otec. Rubens sni o namalovani majstrstyku, a rika ze pak muze v klidu umrit [pritom je mu nejakych cca 40]. Kid a Ivan tedy pomahaji Angelovi ve snaze umrit, coz konci vetsinou v grotesknich pakarnach. Kid ma ale tak trochu magicke schopnosti a tak predpovi, ze za 10 dni nekdo umre. Protoze Angel videl na vlastni oci ze se Kidovy predpovedi splnily, veri, ze ten kdo zemre bude on. Mezitim pravidelne v noci privazi armada na hrbitov mrtve [odehrava se to v prubehu nejake nespecifikovane valky v sousednich zemich] a tam je bez vedomi chlapce, ale s vedomim jednoho zamestnance pohrbiva. Jak film pokracuje, je chapavejsimu divakovi jasne, ze Angel asi nebude tim umrlcem na konci. Pres radu bizarnosti [Kid vezme Mariu do podzemi hrbitova, kde povazuje metro za jakysi "expres mrtvych" a ukazuje ho Marii jako malem nadprirozeny ukaz, nikdy predtim totiz nebyl ven z hrbitova, jak sam rika "do mesta nechodim, nemam tam zadnou praci"] nakonec postouchne Mariu, aby stala Rubensovi modelem k jeho veledilu. Maria prijde onen desaty den, tesne potom, co Rubens s chlapcem ulozili Angela do rakve v dire v zemi ziveho a on tam pokojne ceka az umre se svickou v ruce, beze slova se svlekne a Rubens zacne malovat. Mezitim zase prijedou vojaci a zacina zaver plny prekvapeni. Tim kdo je zodpovedny za pohrbivani mrtvych na hrbitove bez vedomi kluka, je ten nejsedivejsi typek ve filmu. Jen tak mimochodem se zepta velitele, z ktere strany jsou ti mrtvi. Dalsi prekvapko, vojak se usmeje a rekne mu: "A nemas to jedno? Tak jako tak to jsou lidi." Kid pribehne na misto kde je pohrbivaji, zjisti ze nekdo pohrbiva bez jeho vedomi a pouzije svoje telekineticke schopnosti k tomu, aby ovladl auto s onim typkem ktery mu na hrbitove dela paseku. Mezitim Maria vstane a z pozice Rubensova modelu plynule vpluje do pozice jeho milenky. To uz zacina svitat a kdyz se Rubens probudi, Maria je pryc. Prejde k obrazu, podiva se na nej, sedne si na postel a umre. Za chvili tam pribehne Kid a za chvili po nem i Angel, ktery vylezl z rakve. Uplny konec je Ivanuv pohreb, kde na kjedne lavici sedi Angel se svou dcerou Mariou a chlapec. Angel s Mariou nabidnou chlapci, ze s nima muze zit, ale ten odmitne, protoze ma na hrbitove jeste nejakou praci. Ta prace spociva v tom, ze exhumovane mrtve musi radne pohrbit s modlitbou popa. Konec zvonec, mile deti.

 

Shrnuti

Jak uz jsem rikal, tohle je prvni film po kterym jsem vychazel z kina s pocitem ze nemam co dodat. Rozhodne doporucuju ke shlednuti, atmosfera plynule prechazi z komicna do dramatu a o chvilky kdy vas bude mrazit v zadech taky neni nouze. Chlapec, receno s Angelem, "zna smrt" a vypada tak trochu jako sympaticka Verze Damiana Thorna. Uplne zaverem, pockejte si na scenu po prvnim malovani nebo na to jak se Angel zkousi zasebevrazdit - zarucene se zasmejete Laughing

 

EDIT: Ted jsem si uvedomil ze jsem nedodal zasadnejsi informace.

Takze:

Pazachut na murtvyte [Warden of Dead]

Bulharsko, 2006

rezie: Ilian Simeonov