Ona vanilečka dokonce touží potom poznat Torma, ale o tom jindy a hlavně pouze soukromě :) Pak oslava dvojích narozenin (tatínek + babička) a pak v neděli volá Torm. "Ahoj měl bych dneska 4 hodiny volna, nechcete si s potvorou zablbnout?" Po krátké poradě jsme se dohodli, že je Torm za hodinu u nás (mezitím přišla smska, že mu jedna nejmenovaná úchylka utekla z auta). Pro ty které, by to zajímalo a něco jim to řeklo, jelo se akčnit do domečku k Nenuferce. Ta si stěžovala na to, že byl Raftíček málo hovorný. To bylo způsobeno dvěma věcmi, jednak se Raftíček bojí lidí, které nezná a současně se mu pokoušela implodovat lebka a explodovat mozek, což dohromady vytvářelo nesnesitelnou bolest. Ale protože potvora zase byla nadržená jak králík uvězněný za sklem kolem kterého hopkají králičice, tak jsme se u Nenuferky podívali do "skladu".
Tak a tím se dostáváme konečně k tomu, o čem jsem chtěl původně psát. A to je důvěra a to jak v BDSM vztazích, tak důvěře mezi lidmi v BDSM a důvěře ve vztazích obecně.
Kdysi dávno měl Raftíček zcela vanilkový vztah (silver.blue nesměj se). Tento vztah byl podle některých měřítek trochu zvláštní. Oba jsme totiž k tomuto vztahu udržovali jeden až tři vztahy (a taky jsme si o nich povídali). Takže náš vztah byl založen v podstatě pouze na důvěře. Dokonce z tohoto vztahu vím, jaké to je, když někde ve vašem okolí proběhne znásilnění (také od té doby nevypínám mobil ani na noc).
Další vztah založený hlavně na důvěře mám nyní s potvorou. Jedná o D/s, tam je i zajímavé za jakých podmínek vznikal, Raftí nikoho neměl, potvora měla potíže doma a měla kluka, který ji nevyhovoval. A tak spolu začali jako kamarádi vycházet líp a líp až se jí Raftí na prvním rande zeptal jestli není masochistka a ona řekla že je. Teď je potvora jeden z mála lidí komu Raftíček věří. Dalším takovým člověkem je Tormans Elefernus. Jak už víte Raftímu bylo špatně a byl s Tormem a s potvorou v mučírně. Ze začátku projevil snahu o to, že by potvoře taky dělal dobře důtkama (neměl sebou ani bičík, bez kterého se bojí subin), nebo elektřinou. Po chvilce to vzdal, a začal si užívat jenom poslech toho, jak si potvora a Torm spolu hrají. Když by jim plně nedůvěřoval, nebylo by to možné. Takže nakonec děkuji Tormovi za to, s jakou láskou pečoval o potvoru, když byl její páneček použitelný maximálně jako těžítko.
potvora dodává: část první věty pochází z úst jedné naštěstí už bývalé Raftíčkovy spolužačky
Nesměju! Silver.Blue
Raftíček dodává: Teď jsme si to přečetl znova, nebylo mi blbě po chlastu! Jedna sklenička four roses mě fakt nesloží, a hlavně by mi nebylo blbě ještě teď..
