vítejte zpět

Ano, jsme stále ti lidé, před kterými vás rodiče varovali. Když MY mluvíme o jiskřičkách v očích, nejsou to jen prázdná slova. ;)

Od redakce

Pokud jste zde poprvé, pak nechť vaše kroky směřují sem: O Elefernu a jeho účelu

Slovo majitelovo: Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let (od roku 1998) existence komunity, které tento web užívá jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle. Chybí vám tu blikající reklama na plíseň nehtů a prodlužování penisu? Nám taky ne. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu  a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Pokud se vám Eleferno líbí a chcete projekt podpořit, nakrmte naše elektronické spolupracovníky a my pošleme dvacet procent z této částky i živým kočkám v útulku ve Vrbičanech . Tlačítko najdete támhle ↙ vlevo dole.
Elebot a Elinka děkují Petrovi, Denisovi a Michaele za příspěvek na eleolej. 

  • Jo, u fóra se vám zobrazuje počet nepřečtených příspěvků. Až tam budete nahlížet, projděte si strukturu a zkuste něco třeba oživit :) Mci 
  • V horním menu přibyla položka Co se poslední dobou čte. Najdete v ní  přehled všech otevřených článků za dnešek, za tento průběžný týden a za posledních 30 dnů. Názvy článků jsou klikatelné a v posledním sloupci vidíte statistiku čtenosti za celou dobu zveřejnění článku. Mci 
  • [#84] Doplnila jsem doprava ten modul posledních komentářů. Zatím to ještě dolaďuju, aby pro sebe nesežral moc místa. Aktuálně je tam pět posledních a citace na 50 znaků.  Lz
  • [#27] Konečně jsem se dostala k tomu označování archivních článků. Superadmini mají tlačítko Označit ve frontendu a / nebo přepínač v backendu. Výsledek pak vypadá tahle. Lz
  • A ještě jednu věc jsem vyhrabala - tohle vás pobaví. Tehdy jsme to dost prožívali :)  https://www.eleferno.cz/index.php/bdsm/komunita/107-z-denniho-tisku Lz
  • [#166] Ticket Elesrazy běží. To, co zatím vidíte, je ladicí mula, ještě se to bude poměrně dost měnit. Uvítám vaše nápady.  Lz

Chtěl bych poděkovat Tormovi. Nevím sice, co s Kočkou provedl, ale je to velice příjemná změna. Takovouto Kočku bych za nic nevyměnil.

Kočka volala Pánečkovi, že má do deseti minut přijít. Potřebuje totiž něco důležitého probrat.

Pánečkovi se zrovna moc z dobré společnosti nechtělo. Čekal doma zase to otravné stvoření, které má sice rád, ale často jen ve stavu spícím, nebo nerušícím. Páneček dopil kafe a celá partička se tedy rozutekla do pelíšků. Mezi tím stihla Kočka ještě jednou volat, kde že jsem, že na mě čeká.

Poněkud znaveného Pánečka čekalo několik šoků. Šok první přišel ve chvíli, kdy vyšel do prvního patra k bytu. Běžně zaštrachám po klíčích, nějak se mi napotřetí podaří odemknout a vlezu do předsíně. Nikoli tentokrát. Dveře se otevřely a koukal z nich Kočičí čumáček. Vešel jsem tedy do předsíně a Kočka za mnou dveře zavřela. Páneček Kočce nevěnoval mnoho pozornosti. Běžně kočka sedívá ve svém pokoji u kočítače a na pozdrav se ozve jen nějaké nevrlé zavrčení, že jí mám přinést čaj (myšleno uvařit, vylouhovat, vyndat pytlík, osladit, zamíchat, vychladit, přinést a tvářit se, jako bych tam nebyl), potom něco nevrle zavrčet, že si ho může udělat sama.

Pokračujme tedy v šocích, které se mladému Pánečkovi staly. Kočka odmítla pustit Pánečka do jeho pokoje, což už mu opravdu přišlo podezřelé. Pánečkův pokoj je jediné posvátné místo, kam Kočka bez jeho svolení nesmí. Navíc je tam patřičný bordel, neboť se tam Páneček také mnoho nezdržuje.

I tedy Páneček se svlékl, omyl se v Kočičí přítomnosti (což je jen v případě, že Kočka po Pánečkovi něco chce). Kočka mu (naprosto neočekávaně) přinesla ručník. Páneček začal mít opravdu silné podezření, že něco není v pořádku a něco se muselo stát.

Páneček, umytý, si sedl na postel a Kočka si před něho klekla, což je taky obraz, který se objeví jen ve chvíli, kdy něco Kočka chce, třeba zbít, nebo okočákovat a uložit.

Páneček zaznamenal, že Kočka nevrčí nic o tom, že se má oholit. Kočka vymyslela Pánečkovi mnohem příjemnější variantu. Vytáhla pásek a zeptala se, za kolik, že to bude, když se Páneček oholí a zarovná si knírek s bradkou (to by Páneček sám o sobě nedělal).

Sice jsme se shodli na pětadvaceti, avšak předtím jsem se snažil z kočky poněkud marně vymoci informaci, co se děje. Kočka tedy dostala svých pětadvacet a odmručení (výjimečně na stole), nikoli na posteli.

Pak uvedla Kočka Pánečka do jeho nově uklizeného pokoje (Páneček si všiml, že dokonce umyla pár kousků nádobí, zametla a složila nějaké prádlo). Kočka Pánečka uložila a popřála mu dobrou noc (běžně to bývá obráceně, tedy Páneček ukládá Kočku). Ráno Kočka přišla, místo klasického "přines mi něco ke jídlu" a mého "nech mě spát", Kočka Pánečka zakočákovala a celkem příjemně probudila.

Je sice pravda, že hned ráno jsem musel zchladit její vášeň na přestavování pokoje, na jehož uspořádání jsem si už pomalu zvykl, přesto se ukázala raní Kočka příjemně činorodá.