vítejte zpět

Ano, jsme stále ti lidé, před kterými vás rodiče varovali. Když MY mluvíme o jiskřičkách v očích, nejsou to jen prázdná slova. ;)

Od redakce

Pokud jste zde poprvé, pak nechť vaše kroky směřují sem: O Elefernu a jeho účelu

Slovo majitelovo: Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let (od roku 1998) existence komunity, které tento web užívá jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle. Chybí vám tu blikající reklama na plíseň nehtů a prodlužování penisu? Nám taky ne. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu  a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Pokud se vám Eleferno líbí a chcete projekt podpořit, nakrmte naše elektronické spolupracovníky a my pošleme dvacet procent z této částky i živým kočkám v útulku ve Vrbičanech . Tlačítko najdete támhle ↙ vlevo dole.
Elebot a Elinka děkují Petrovi, Denisovi a Michaele za příspěvek na eleolej. 

  • Jo, u fóra se vám zobrazuje počet nepřečtených příspěvků. Až tam budete nahlížet, projděte si strukturu a zkuste něco třeba oživit :) Mci 
  • V horním menu přibyla položka Co se poslední dobou čte. Najdete v ní  přehled všech otevřených článků za dnešek, za tento průběžný týden a za posledních 30 dnů. Názvy článků jsou klikatelné a v posledním sloupci vidíte statistiku čtenosti za celou dobu zveřejnění článku. Mci 
  • [#84] Doplnila jsem doprava ten modul posledních komentářů. Zatím to ještě dolaďuju, aby pro sebe nesežral moc místa. Aktuálně je tam pět posledních a citace na 50 znaků.  Lz
  • [#27] Konečně jsem se dostala k tomu označování archivních článků. Superadmini mají tlačítko Označit ve frontendu a / nebo přepínač v backendu. Výsledek pak vypadá tahle. Lz
  • A ještě jednu věc jsem vyhrabala - tohle vás pobaví. Tehdy jsme to dost prožívali :)  https://www.eleferno.cz/index.php/bdsm/komunita/107-z-denniho-tisku Lz
  • [#166] Ticket Elesrazy běží - 80%. To, co zatím vidíte, je ladicí mula, ještě se to bude poměrně dost měnit. Uvítám vaše nápady. Aktuálně funguje napojení na kalendář, countdown, globální dotazník a trochu jsem s micinou doladily textace. Zbývá lepší reportovník a registrační form, ten se ale ustálí až s vyjasněním toho, jak pojednat srazové registrace   Lz Mci
  • Kluci rozběhali komunikační modul z ET-312b na USB a jak jsou v ráži, dali se do implementace governoru. 

Krátce po přeletu dalšího Pershingu se město K. ponořilo do tmy. Na obloze, ozářené rudým světlem vzdálených požárů se ještě rozplývala jeho kondenzační stopa, když se přes město přehnala horká tlaková vlna a na mžikem opustěvších ulicích zařinčela okenní skla. Ze střech s rachotem sjelo několik plátů sněhu s mocnými rampouchy, které žhavý vzduch otavil do podoby ocumlaných lízátek.

Cílem byla zjevně atomová elektrárna v blízkém městě O., první v této zemi a pravděpodobně i na světě. Do křižovatky ještě dojížděl setrvačností trolejbus, připravený o napájení, setrvačnosti se ale nedostávalo a plechová krabice, k prasknutí nabitá zaměstnanci blízkého závodu na výrobu zodolněných ledniček se neohrabaně zastavila uprostřed křižovatky, blokujíc hned tři směry. Dohasínající jiskřičky rozpálených rtuťových hořáků na stožárech veřejného osvětlení přestaly vydávat poslední zbytky světla a nastalý zmatek osvětlovaly jenom reflektory stojících aut. V mžiku vznikla zácpa, šířící se ve vlnách od obou centrálních kruhových objezdů k periférii města K. Několik milicionářů s hlavami zvrácenými k obloze přiložilo ucho k chraptění a šramotu svých radiostanic Sněžeť, v nichž se jakýsi v hysterický jekot přecházející hlas pokoušel velet.  

Mobilní spojení vypovědělo během několika málo minut. Jako první zmizela síť BeeLine a s krátkým odstupem po ní i další mobilní operátoři. Nejdéle se podržela polostátní MTS, která vymizela z kmitočtového spektra jako poslední. Spolu s ní zmlkla i místní radiostanice Echo K., vysílající do té chvíle optimistickou pochodovou hudbu, promísenou výzvami hlasatelů k zachování klidu a pořádku. Kravaťák vycouval ze zácpy jednosměrkou v protisměru a v souladu s tím, co jej naučili pro podobné případy se vrátil do hotelu pro nejpotřebnější ze svých věcí, papíry a pár cennějších předmětů, o které by nerad při očekávaném rabování přišel. Železniční přejezd blokoval stojící pantograf, z jehož okének vyhlíželi zmatení a vyděšení cestující. Začínalo svítat. 

Den zlepšení situace nepřinesl. Několik technických čet, snažících se zprovoznit popadanými stromy zablokované ulice situaci spíše zhoršovalo. Velení města se nakonec rozhodlo rozmístit na nejvýznamnější křižovatky regulovčíky ve svítivě zelených vestách, velká většina řidičů ovšem v životě nic takového neviděla a jejich koupené řidičské průkazy neskýtaly velké naděje na to, že by se o něčem podobném v autoškole dozvěděli. Regulovčíci sami pak - nehledě na reflexní vesty - tonuli v mase vozidel, směřujících k výpadovkám, vedoucím pryč z města K. Na první opravdové běžence kravaťák narazil kousek od hotelu. Skupina místních cikánů odvážela rychlým klusem na saních, tažených huňatým koníkem několik zjevně zánovních televizorů.  

Již odpoledne zaplnil město K. mrtvolný zápach. Z mnohých kanalizačních jímek, zejména z těch nížeji umístěných se na ulice, poprášené zlehka čerstvým sněhem začaly valit proudy splašků, promísené fekáliemi. Zde již velení města zareagovalo operativněji a na postižená místa byly vyslány brigády požárníků a pracovníků městské správy vodovodů a kanalizací. Kravaťák chápal jen obtížně, odkud se bere ve městě s nefungujícími vodovodními řady splašková voda, dokud mu jeden z hasičů v pauze na cigárko nesdělil, že půl města má tlakovou kanalizaci a že zpětné klapky byly rozkradeny někdy na přelomu let 1990 a 1991. 

Blackout skončil po patnácti hodinách ve 22:17. Kravaťákovi to nedalo, aby si nevzpomněl na rok 1983, kdy se ve městě M. očekával přílet prvních strategických raket v důsledku falešného poplachu systémů PVO/PKO...