Lidová balada ve čtyřverších. Od klasických balad se liší zejména smírným koncem. :-)
Povídal mi můj Páníček:
„Uděláme zábavu!
Starosti teď, moje milá,
zahoď pěkně za hlavu!
Elektřina je to pravé,
budeš křičet rozkoší!
Ty budeš až v sedmém nebi
a já šťasten na duši.“
Připnul svorky na bradavky,
zakously se do pysků,
v jeskyňce mě něco studí,
On však stojí nablízku.
Pán mi přeje to nejlepší,
nikdy na mně nešetří,
proto šipku nastavuje
na konec, na iksy tři.
Já se vznáším, já si létám
a to samou radostí!
Vzlétla bych až do nebíčka,
provazy mě nepustí.
Nevím, proč tak nahlas křičím,
oči z důlků chtějí ven,
vlasy stojí kolem hlavy.
Je Páníček spokojen?
Dlouho budu takhle trpět
zcela „slasti“ oddána?
Však co subka neudělá
Z lásky pro svého Pána!
