vítejte zpět

Ano, jsme stále ti lidé, před kterými vás rodiče varovali. Když MY mluvíme o jiskřičkách v očích, nejsou to jen prázdná slova. ;)

Od redakce

Pokud jste zde poprvé, pak nechť vaše kroky směřují sem: O Elefernu a jeho účelu

Slovo majitelovo: Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let (od roku 1998) existence komunity, které tento web užívá jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle. Chybí vám tu blikající reklama na plíseň nehtů a prodlužování penisu? Nám taky ne. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu  a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Pokud se vám Eleferno líbí a chcete projekt podpořit, nakrmte naše elektronické spolupracovníky a my pošleme dvacet procent z této částky i živým kočkám v útulku ve Vrbičanech . Tlačítko najdete támhle ↙ vlevo dole.
Elebot a Elinka děkují Petrovi, Denisovi a Michaele za příspěvek na eleolej. 

  • Jo, u fóra se vám zobrazuje počet nepřečtených příspěvků. Až tam budete nahlížet, projděte si strukturu a zkuste něco třeba oživit :) Mci 
  • V horním menu přibyla položka Co se poslední dobou čte. Najdete v ní  přehled všech otevřených článků za dnešek, za tento průběžný týden a za posledních 30 dnů. Názvy článků jsou klikatelné a v posledním sloupci vidíte statistiku čtenosti za celou dobu zveřejnění článku. Mci 
  • [#84] Doplnila jsem doprava ten modul posledních komentářů. Zatím to ještě dolaďuju, aby pro sebe nesežral moc místa. Aktuálně je tam pět posledních a citace na 50 znaků.  Lz
  • [#27] Konečně jsem se dostala k tomu označování archivních článků. Superadmini mají tlačítko Označit ve frontendu a / nebo přepínač v backendu. Výsledek pak vypadá tahle. Lz
  • A ještě jednu věc jsem vyhrabala - tohle vás pobaví. Tehdy jsme to dost prožívali :)  https://www.eleferno.cz/index.php/bdsm/komunita/107-z-denniho-tisku Lz
  • [#166] Ticket Elesrazy běží. To, co zatím vidíte, je ladicí mula, ještě se to bude poměrně dost měnit. Uvítám vaše nápady.  Lz
Někteří z vás už možná četli tento článek na stránkách Sluneční tvrze. Přesto se domníváme že je poučné ho i s komentáři převzít na Eleferno. Týká se totiž rozšířeného nešvaru – nedodržování pravidel na srazech. Děje se to na Tvrzi, děje se to v Klubu a děje se to takřka zákonitě všude kde jsou dveře otevřené (byť registované) veřejnosti. To že nováčkům občas něco ujede je pochopitelné a částěčně i omluvitelné. Průšvih nastává když nějaký služebně starší úchyl začne mít pocit že pro něj pravidla už neplatí a začne se chovat nevhodně.
Doufám že se všichni nad Tabroniným článkem zamyslíte a bude to ku prospěchu atmosféře na srazech.

Pár posledních zážitků mě nakonec přeci jen došťouchalo napsat pár řádků. O pocitech z lidí. O BDSM etiketě. O elitářství a otevřenosti. O mě.

„Nemohli byste ji mučit potichu?!“ zaznělo mučírnou na posledním srazu. Byla jsem na kříži. Vzrušená, rozdřáždělá, smysly na maximum. Ale místo jakéhokoliv uspokojení přišlo zklamání.

Tato příhoda bohužel na posledním srazu nebyla jediná, která mě vedla k otázce, zda nedělám někde chybu.

Nevím, zda jste četli odkaz na „pravidla chování na BDSM srazech“, který je uveden v propozicích akcí. Pamatuji si, jak jsem tato pravidla pročítala až PO své první návštěvě Tvrze a v duchu jsem si říkala „aha, na tohle bacha. Ježiš, tohle by snad nikdo nemohl udělat!„ nebo “No to je nesmysl…“

Od mého prvního srazu uběhla nějaká doba. Opadlo vyděšení ze všeho nového, zůstala úcta k ostatním lidem, k atmosféře, zůstala snaha poznávat lidi i prostředí, snaha být slušným účastníkem těchto akcí.

Opravdu považuji za samozřejmost, že když nakouknu do mučírny, kde probíhá akce, kývnu na vrška zda se mohu dívat. Stále s tichým úžasem sleduji ostatní účastníky. Pevně věřím, že jsem nenarušila ničí soukromí či okamžiky, kdy nechtěli být rušeni. A pokud ano, srdečně se za to omlouvám.

Ale co když já sama zavdávám svým chováním k problémovým situacím? Není právě má otevřenost příčinou onoho rušení? Začala jsem tedy spytovat svědomí: Ano, jsem provokatér. Ano, často slovně škádlím a ráda diskutuji. Ano, oblékám se tak, abych se cítila přitažlivě. A je něco z toho špatně?

V pravidlech se můžeme dočíst spoustu věcí o respektu probíhajícího akčnění. O tom, že nikdo nemá právo scénku rušit. O právu vrška se třeba i ohnat důtkami po tom, kdo se neurvale chová v přílišné blízkosti. Ale jak bude taková reakce přijata v reálném prostředí mazáků a nováčků? Je možné aby si nováček svůj „životní prostor“ obhájil proti lidem, kteří se provolávají elitou a konexe považují za ctnost?

Nad sklenkou šampusu jsem si musela také přiznat další věc. Já sama na akcích nikdy nepiji alkohol. Je možné, že jsem některé situace vnímala negativně právě pro svou averzi vůči alkoholu? Neměla bych akce, kterých se účastním situovat na okamžiky, kdy nehrozí střet s alkoholovým opojením? Možná. Možná by mnozí lidé bez zmíněné „opičky“ neudělali nic z toho, co lze vykládat za chování na hraně.

Pár věcí mě opravdu mrzí. O to horší – udělali je lidé, které považuji za své přátele. Lidé, kterých si vážím a mám je ráda.

Bohužel, musím říci, že stále mnoha věcem z chování lidí na srazech nerozumím. Stále (a v této úvaze je to znát) mám více otázek než odpovědí.

Vím, vždy se budu učit. A vždy se bude chování mé i mého okolí lišit podle skupiny, která se zrovna sejde. Ale přeci jen…

Až příště uslyšíte na srazu přes několikery dveře neuvěřitelně silný a nakažlivý smích – asi to bude úplně jiná subinka. ;-)

S láskou
Vaše Tabron

A přikládám komentáře, které se k článku objevili na tvrzi a jsou snad ještě zajímavější než článek sám.


Souhlas...