Profesionály mám rád a mám je i v úctě. Je úžasně inspirující a poučné dívat se to, když někdo své práci rozumí, vykonává ji s chutí a s fortelem. A může se to týkat v podstatě libovolné činnosti, od pokládání zámkové dlažby po léčbu onkologických onemocnění. Práce profíkova je zaměřena na konečný výsledek, působí lehce, přirozeně, hravě. Naprostá většina profíků (a neznám jich zrovna málo) umí o své práci dlouho a barvitě povídat, a to takovým způsobem, že posluchač má pocit naprostého pochopení.
Profíci, kteří pracují s lidmi to mají výrazně těžší. Zatímco pokladači zámkové dlažby stačí materiál a dobrý vercajk, doktoři, žurnalisté nebo třeba kantoři musí pracovat s živými lidmi. Ke kvalitě profesionálově zde patří i nezbytná schopnost oddělit osobní stránku věci od profesionální. A schopnost pochopit širší souvislosti. Není bez zajímavosti, že právě u nemalé části těchto profesionálů vystupuje do popředí jejich orientace na vlastní sebeprosazení. Ale zatímco rivalita mezi doktory v rámci akcentování důležitosti vlastní specializace je spíše humorná (v reálu stějně vítězí patologové) a kantora, považujícícho vlastní předmět na naprosto klíčový a dominující měl každý z nás, u představitelů sedmé velmoci vede zbytnělé ego velice často ke konfliktním situacím.
K publicistice jsem svého času přičichnul poměrně blízko a pro drobné úlety, s jejím provozováním spojené mám i jisté pochopení. Jisté pochopení mám i pro rozumné a objektivní osvětlení toho, že úchylové nejsou společensky nebezpečnou tlupou úchylů, jejichž orgie končí smrtí zúčastněných či čímsi ještě mnohem horším. V rámci tohoto přístupu se proto snažím být relativně vstřícným i vůči těm žurnalistům, jejichž jediným cílem bylo "vystudovat nějaký obor, kde není matyka", pokud projeví dostatek příčetnosti a korektnosti. Jsa od přírody optimistou, jsem ochoten věřit, že v té poměrně dlouhé řadě páně Vybulkových následníků a ideových souputníků se konečně najde někdo, s kým půjde rozumně pracovat a kdo poskytnuté informace použije objektivně, bez ohledu na senzačnost a komerční potenciál tématu. Bohužel, s jedním každým a dalším případem interakce sedmé velmoci a úchylného společenství se víc a víc přesvědčuji o opaku - situacích, kdy na vstřícnost odpovídá podraz, na otevřenost úskok a na objektivitu výmysl.
To není amatéřina, tedy negace profesionality, to je sráčství.
A již mimo rámec přípondělníku - s oním projektem, který je nyní v úchylných kruzích poměrně široce diskutován Eleferno nemá a nebude mít nic společného.
