Ten den se odehrává v předvečer Všech svatých, tedy supostatsky All Hallows´ Eve. Svátek to byl původně keltský a tradiční, s tradicí sahající až před náš letopočet, tehdy se ovšem nazýval Samhain. Byl hranicí mezi létem a zimou a čtvrtil období mezi slunovraty (zatímco rovnodennost toto období půlí). Staří Keltové při něm prostírali u večeře pro své předky a vydlabávali řepy, aby do nich mohli postavit svíčku, osvětlující cestu bludným duším mrtvých. Myšlenka hodná následování, byť s úpravou na Století Ovocného netopýra. Vydlabaných řep je ve sdělovacích prostředcích i na ulicích k popatření spousta a jejich opatření svíčkou by mohlo být celkem hezké a romantické.
Wiccané mají pro podobné příležitosti i svátek božského páření, byť ten připadá na Beltain. Osobně nevidím důvod, proč by si Bůh a Bohyně nemohli po dobré a syté večeři zašukat i o Samhainu. I to je myšlenka hodná následování, byť s korekcí potřebnou pro Století Ovocného netopýra. Přetlak nových Bohů by mohl být pro civilizaci neúnostný. Doba ovšem pokročila a v obchodech je za malý penízek snadno dostupný k zakoupení kus vydlabaného latexu. Svíčku do něj ale raději nestavte, zejména pokud je zapálená. Pokud ovšem zapálená není a uživatelka je již dlouho sama, budiž. Z hlediska plánovaného rodičovství jde ovšem o opatrnost veskrze nadbytečnou.
Jo, té vydlabané řepě se říká Jeníkova lucerna. To možná nevíte - Jeník byl ožrala, jak zákon káže, a Irčan plní. A ten se jednou o Samhainu zmrskal jak klokan, tak moc, že jeho duše ztratila vazbu na jeho tělo. Toho promptně využil Ďábel (některé prameny uvádějí, že Tchyně) a pro Jeníkovu duši si došel. Jeník ale jako správný Irčan (neopravujte mi to pořád, kurva) uměl smlouvat a v rámci téhle tranše Ďábla ukecal, že by si dal ještě poslední pivo. Ale že je teda totálně švorc. To byl Ďábel taky, v pekle hotovost nepoužívají (karty ani čeky tedy taky ne), tak Ďábla ukecal, aby se proměnil na potřebných šest pencí na to poslední pívo. Když to trouba Ďábel udělal, Jeník ten šesťák strčil do kasírky, kde měl stříbrný křížek, a Ďábel ostrouhal. Ten příběh pak pokračuje a končí to tím, že Jeník se nakonec uchlastal a od nebeské brány ho vykopli, že je ožrala a podvodník. Dole v pekle ho taky nechtěli, protože v rámci jedné té další tranše mu Ďábel slíbil, že ho už do pekla brát nebude. Ale dali mu na cestu věčně žhavou hroudu uhlí, aby mu svítila na cetu. Jeník si vydlabal už tak chlastem vydlabanou řepu, to uhlí dal dovnitř a dál už to znáte.
Včera jsem nechtěnou cestou mastnou tyčí nechtěně vyslechl rozhovor dvou dívenek, panenkám spíše neodrostlým. Ta jedna vyprávěla té druhé o víkendu.
"A tak si představ, že můj táta je nemrtvý!"
"Nekecej! Jak jsi na to přišla?"
"No, maminka vykládala tetě Markétě, že si slibovala pěkný sobotní večer, že si prej - to teda nevím proč - oholila nohy, ale že prej tatínek je už úplně mrtvej. Ale včera šli normálně na procházku."
