Komunitní weby
All porn ComiX (otevře se v nové kartě)
Fórum, zaměřené převážně na BDSM komiksy. Mnoho vaty, mnoho písku, ale také spousta zlatinek. Nachystejte si spoustu času.
forum.allporncomix.com
Nahlásit nefunkční odkazSubkoviny
Liščin příspěvek k neverending story na téma "Jak to říci manželovi" Liščina adresa je v redakci, pokud jí chcete napsat, napište na mou adresu gabi@eleferno.cz a jako subjekt uveďte následující zaklínadlo: #F LISKA - pokud možno nezapomeňte na tu mezeru za hash F, nebo to robot nepřepošle, ale dá mi to k přečtení, pokud si toho včas nevšimnu :) G.
Následující text je mým prvním pokusem o reportáž. Nesuďte mne přísně..
- Pane, směla by s vámi vaše subinka udělat interview ?
T:- Cože? Gábino, co blbneš?
- Pane, dostáváme s Lízou spoustu mejlů a občas nevíme, co na ně odpovídat. Pomohlo by nám to. Prosím.
T:- Trojčíte, subiny. Dobře. Chceš si sundat zmijky?
- S vaším dovolením ano, Pane.
T:- Víš, že o zmijky si nemusíš dovolovat.
- Dobrá. Kolik je ti let, Torme? Ale bez céčkařských fórků.
T:- Bude mi dvaačtyřicet, a nebude to tak dlouho trvat. Co má znamenat ten notes?
- To mi Líza udělala seznam věcí, na který se mám zeptat. Proč máš tři nicky?
T:- Ach jo, pokolikáté už to vysvětluju. Milkov je identita pro web, prostě se dobře pamatuje a má v sobě několik soukromých vtípků. Tormans mi říkali dávno před tím, než začaly být počítače personální a z toho je zkratka Torm. Že je to jakýsi bůh z D&D, jsem zjistil nedávno čirou náhodou. Elefernus proto, že spousta formulářů na webu chce jméno i příjmení :) A na své vlastní jméno slyším mezi velmi blízkými úchyly.
Následující text je dopis, který zveřejňuji se svolením jeho pisatelky. Pisatelka nechce zveřejnit svoji poštovní adresu, pokud jí chcete napsat, napište mně a jako subjekt dopisu použijte prosím bez uvozovek následující text: "#F ARIEL" Text je jinak autentický, pouze jsem si dovolila změnit formátování a nedovolila jsem si neupravit éčko ve slově Eleferno.
(Gábina)
(Gábina)
Následující text je dopis, který zveřejňuji se svolením jeho pisatelky, která si moc přála zůstat v anonymitě, a to z důvodů, které moc dobře dokážu pochopit a vy po přečtení pochopíte taky. Proto taky jsou některé údaje přehvězdičkované. Pisatelka nechce zveřejnit svoji poštovní adresu (a já ji chápu), pokud jí chcete napsat, napište mně a jako subjekt dopisu použijte prosím bez uvozovek následující text: "#F KARMELA" Text je jinak autentický, pouze jsem si dovolila změnit formátování a nedovolila jsem si neupravit éčka ve slovech Eleferno, zatím se mi pořád špatně sedí po zaslouženém připomenutí mých povinností :)
(Gábina)
(Gábina)
Především bych chtěla poděkovat všem, co mi napsali odezvu na ten úvodní zmatený text a těm, co mi včera popřáli k svátku :) A samostatně chci poděkovat Lence a Tormovi za včerejšek - něco tak úžasnýho jsem ještě nezažila, ještě lítám, když si na to vzpomenu. Leni, Torme, moc, moc, moc děkuju. Proč mi ale tohle musej dělat pomalu cizí lidi a ne vlastní muž ? Vřesinko, promiň, že jsem to sem hodila bez schválení, on to asi moc článek ke zveřejnění není ...
Tohle jednou prostě muselo přijít, musím se z toho vypsat
Vždy jsem měla panickou hrůzu z cirkulárky a úrazu elektrickým proudem a moje představa o elektřině napojené na člověka se rovnala popisu mučení v koncenračních táborech. Z těchto důvodů se u mě nedostavila radost ( o erotickém vzrušení už vůbec nemohla být řeč ) , když mi můj Pán oznámil že si se mnou pohraje s pomocí pár elektrohraček. Pud sebezáchovy ve mě přebil subku a ze mě vypadlo: "NE, nikdy! Omlouvám se, ale to je za mojí hranicí" Moc mě mrzelo, že nemohu splnit Pánovo přání.
Páníček a subinka. Dvě bytosti jejichž vztah musí být velmi pevný a přece je tak křehký. Balancuje na velmi úzké hranici hezkého a ošklivého. A hranice je přitom velice poťouchlá. Není setrvalá, mění se v závislosti na věcech, které často běžný smrtelník nedokáže příliš ovlivnit. Nálada, aktuální psychické či fyzické rozpoložení, starosti, euforie, věk, zkušenosti, neznalost, soutěživost …. A každý je jiný…
Pravidelně čtu Eleferno a pravidelně mě přepadá nejhnusnější lidská vlastnost - závist. Když čtu o tom, jak se svazovaly Fronéma a kotě, jak Pišta pištěla, jak se prohýbala do oblouku, když si s ní hrál Torm, jak nebylo dost elektrod na tři natěšené subinky, závidím a závidím! A proč?
Lidé. Jsme divní. Ubližujeme si. A teď nemám na mysli různé hrátky, kde se něco, co by se tak dalo nazvat, v různé formě očekává. Ubližujeme si schválně i neúmyslně. Slovem, činem, náznakem. Nebo jen myšlenkou či předpokládáním. To je asi jedna z nejhorších variant, která dokáže vztahy zkazit, vyhrotit a dostat je do spirály. Do spirály vzájemného ubližování, spirály, kde se každou její otočkou všechno špatné stupňuje.
Tento
text byl napsán po příjemném zážitku před rokem a půl, když BDSM klub
se možná teprve klubal k životu a prostory, kde sídlí, byly mučírnou
Pána Trautenberka. Zveřejňuji ho s jeho laskavým svolením.
Číst dál: Jak to vidí Liška