Dívčí výchovná škola (6. část -- Poker)
Těšil jsem se na večer. To, co mi říkal Radek, znělo dost zajímavě. Už jsem si zvykl, že byl přátelský a občas trochu ukecaný, takže když jsem potřeboval informace, věděl jsem, kam jít.
„Kámo, ten poker je páráda,“ oznámil mi jednou u oběda mezi řečí, když jsem se ptal, jak tu učitelé tráví čas. „Vždycky se sejdem tak jednou za tejden ve společenský místnosti, pokuřujem doutníky a hrajem až do rána.“
„To jako o peníze?“ opáčil jsem.
„No tak trochu. Každej hráč má sebou čubku. Ty jako novej asi nějakou do začátku dostaneš, ale neboj, víš, jaký pěkný masíčko tady běhá,“ ušklíbl se. A já jen souhlasně kývnul. „Nehrajem ani tak o prachy, ale o osud těch čubek.“
Číst dál: Plány na víkend