Pracující lid Eleferna v nedílném spojení s jeho technickou inteligencí a elektrodami ozbrojenými složkami se sešel k přátelské výměně zkušeností a seznámení s Novou Generací. Setkání proběhlo v konstruktivní atmosféře. Ojedinělé kritické připomínky se týkaly zejména výrobního provedení USS Enterprise.
Tak ten dlouho očekávaný a se značným předstihem avizovaný elektrosraz (NG) proběhl a v Tormově mysli ještě porůznu dohořívají poházené jiskřičky všech odstínů oranžové. Rychločtenáři mohou skončit zde :)
Jako místo k uspořádání jsme zvolili osvědčený Ateliér, již proto, že horní hrací patro poskytuje pro zamýšlené a plánované aktivity dostatek prostoru a inventáře v kombinaci s poměrně dostupným a akceptovatelným soukromím. Z celého patra jsme, pravda, využili jenom gotiku, étéčko s novým budičem zůstalo nakonec v kliniku samo, samotinko, bez ohledu na skvěle nasměrované sálové pracovní osvětlení a kabelový management. Zde se ukázal první nedomyšlený aspekt srazu, indukovaný a poháněný štěněcím nadšením realizační skupiny - přivezeme všechno. Ne, ÚPLNĚ VŠECHNO. Nemáte někdo ještě nějakou zajímavou věc? Tak tuhle chybu příště neuděláme a srazy budeme dedikovat více tematicky. Ono toho nakonec bylo šest kufrů, narvaných do kufru dynamicky modrého károše (DMK) a přepravka věcí, které se jinam nevešly. Včetně cívky oranžového kabelu, kterou jsem po zkušenostech s testováním projektu Vlhkoměr raději přibalil a nakonec se opravdu hodila. Kromě étéčka jsme dovezli i Savce s kufrem přísavek, moderní violet wand s jiskřivkami, osvědčený Konrádův přístroj elektrický, něco menších TENSů a potřebný spotřební (a spotřebovaný) materiál.
Termín elefernium budeme používat a vy zatím můžete odhadovat, co vše zahrnuje.
Sraz dopadl v podstatě komorně, takže k nějakým tlačenicím v gotice nedocházelo. Vedle nově příchozích k mé obří radosti dorazili Fro s neobyčejně sympatickým přítelem Michalem, rodina Elektrovodných, rodina středně velkých sov, pravda, bez onoho typického táhlého a strašidelného „húúú-hu-hu-húúú“, které známe z filmových nocí a které je oproti všeobecnému hrůzyplnému kontextu pouhým samcovým namlouvacím voláním a svoji noru v serverovně opustil ve prospěch srazu i Sleep. Menší stádečko natěšených očí (horních i spodních) pak dovedla Ňufina a mezi nově příchozí skvěle zapadl i nově příchozí doktor Fery. Lizzino, duplicitu neopravovat!
Akční dění si pro sebe uchvátil Savec, který - přes drobnou indispozici v oblasti redučního ventilu - dokázal zábavnou formou obsloužit všechny zájemce obého genderu. Pravda, opět se předvedl kazišuk v podobě oněch primárních oranžových savic, dodaných spolu s přístrojem. Ty savky prostě berou falešný vzduch a aby v tom chudák Savec nebyl úplně sám, vezmu kousek viny na sebe. Ta vina spočívá v tom, že jsem ve spěchu nepřibalil ani glycerín, ani žádný jeho funkční ekvivalent pro zlepšení kontaktu přísavky s okolní tkání. Kromě zhoršení vakua v recipientech jsme tak zažili i situaci, kdy jedna z účastnic prožila napínavé chvilky s obavou, že bude muset domů odejít s přísavkou na jinak skvěle vacuformovaném poštěváčku. A ano, Savce dneska vezmu na stůl a podívám se, co by se s tím redukčákem dalo udělat. Ty oranžové savky bych nejradši poslal dál, ale když ony tak krásně oranžově svítí...
A krásně oranžově svítily i jiskřivky k PEP 12, byť lžičku se nastartovat nepodařilo a možná již skončila svou pozemskou pouť za duhovým, harmonicky zpívajícím obloukem, kam odcházejí všechny dobré a hravé jiskřivky. V souvislosti s tím vyvstal redakční úkol poohlédnout se po osudu Grimmovy skupiny Mám ho větší, věnované - poněkud nečekaně - velikostem zátavů jiskřivek.
No, zablbli jsme si parádně a stejně parádně jsme i pokecali, vzpomněli starých časů, pochválili si navzájem tvar a lesk šupin i okrasných tukových prstenců, tiše užasli nad tím, jak skvělé, krásné a hravé jsou stále představitelky elefernia (nejen NG) a někdy kolem půl desáté mi kluci pomohli odlifrovat ty kufry a přepravku zpět do kufru DMK.
A ten šev, indukovaný přesunem části zúčastněných na předem naplánovaný munch k Maxovi do Tartaru, ten příště taky ošetříme.
Takový hezký věci se rozjíždí, když už jsem vypelichaný kocour. 
