... a současně taky o tuhosti. Pružnost tentokrát vynecháme, abychom absolventům vysokých škol inženýrského zaměření nepůsobili další trauma vzpomínkami.
Není mnoho fyzikálních veličin s natolik ambivalentním vztahem s inžou - chtěl jsem původně napsat k inžovi, ale schopnost fyzikálních veličin jednat je notně omezena a jistě by se našel krasoduch, konstrukci promptně napadnuvší. Jsou chvíle, kdy inža poddajnost ocení a jsou chvíle, kdy by ji nejraději nakopal do měkce poddajných míst a poslal někam daleko - ideálně do míst, kam slunce nesvítí (prý někde v Lancre).
S měkce poddajnou a dobře konfigurovatelnou úchylečkou se dá podniknout leccos zajímavého. Zejména poté, co po oboustranném štengrování úchylečka vyhrabe na půdě své školní sešity ze šesté třídy a v bílých podkolenkách, modré plisé sukýnce a bílé blůzičce s vázankou vyděsí vaši kamarádku až k otázce "Koľko je tomu, prosím teba, liet?" Je pravda, že ten řemen už měl svá nejlepší léta za sebou a jak v oblasti držení kalhot, mobilu, radioscanneru a Conrada, tak v oblasti spankingové mi dlouhá léta věrně sloužil, po čtvrtku už je ale na odpis - tedy, abych zůstal věren faktům, na zavěšení na zeď mezi předměty památeční a duši úchylově milé.
Na soustruhu, potažmo frézce inža ocení hlavně tuhost. A na soustruhu, přídavkem třetího kolmého suportu překonvertovaném na frézku ocení inža tuhost tím spíš. Dokud šlo o dural a průměr frézy do půl centimetru, problém nebyl. Problém nastal s dobře vyzrálým litinovým špalíkem a rybinovou frézou, v jejichž součinnosti měl vzniknout přípravek pro točení koulí. Přípravek zatím nevznikne, lépe řečeno, vznikne v osvědčené Jablonecké nástrojárně. Zdánlivě tuhá, v místech spojů mnohonásobně sešroubovaná konstrukce konvertu se po přisunutí frézy změnila v cosi neskutečně poddajného, hadovitě se vlnícího s každým dalším zubem frézy.
Jak to vypadá, padne dost velký kus pondělí na zakoupení dostatečně poddajného řemene a nalezení provozu s dostatečně tuhou frézkou.
