Jsou tu. Žijí mezi námi a velká většina okolí netuší, co jsou zač. Agenti Mulder a Scullyová jsou na ně krátcí, neboť se umějí výborně přetvařovat a jejich mimikry je činí od běžné populace k nerozeznání. Jen ten, kdo umí správné postupy a je schopen pronést ta správná slova ve správnou chvíli se správnou intonací si může vychutnat, co jsou vlastně zač. Odměnou jsou mu nezemsky rozzářené oči a pocit neskutečného dobití baterek, za který se vlastně ničím neplatí. Není z něj ani kocovina, ani bolesti hlavy, dokonce ani není třeba podepisovat vlastními tělními tekutinami žádné temné závazky či klausule.
Říkal tu snad někdo něco o elfkách, ufonech či little green woman? Bavíme se o úchylkách. Normálně je nepoznáte. Sedávají na městských úřadech, programují systémy pro dodávky náhradních dílů nebo cvičí roboty k tomu, aby svařovali levně, efektivně a rychle. Léčí lidi, studují, dohlížejí ve školce na děti nebo chodí do jiné práce. Ve dne nemáte šanci objevit je. Mění se s nastupujícím večerem nebo zvláštní příležitostí. Za vhodné konstelace mění casual suite za kůži, doplněnou vkusnými koženými doplňky ve formě oboječku a nátlapníků a dělají svět kolem sebe hezčí a barevnější. Některé jen pro partnera, jiné především pro partnera a spoustu lidí kolem, kteří se stávají součástí dění. Jak jedna taková úchylka nedávno napsala, dívat se na takový pár vůbec nemá nic společného se sledováním porna, člověk se stává součástí dění, aniž by do něj musel aktivně zasahovat.
Úchylky mají dar dělat svět hezčí. Přes víkend jsem si třídil nějaké fotky z minula a nad nimi jsem pocítil potřebu úchylkám poděkovat. Díky, úchylečky :-)
