Agregátory
Rule 34 - pokud to existuje, existuje o tom i péčko (otevře se v nové kartě)
Agregátor péčka podle pravidla 34
rule34video.com
Nahlásit nefunkční odkaz
Milí úchylové, tento web jsme letos (2026) ještě jednou (asi už popáté) vzkřísili z nebytí. Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat všem, kdo se mnou Eleferno dělali ať už autorsky, vizuálně nebo v pozadí při technické podpoře a implementaci systému. Díky! Torm.
Prosím pozor! Tomuto textu věnujte pozornost
Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let existence komunity, které tento web užívala jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle.
O web se po návratu z "mateřské" stará Lizz, technické zabezpečení je na web4ce, zastoupeném hlavně Sleepem. Aktuálně jedeme na sedmičkovém php a - konečně - na HTTPS a poslední pětkové Joomle, migrace na šestku ještě počká..
Uvítáme spolupracovníky - pokud byste se chtěli na Elefernu podílet technicky či autorsky, jste vítáni. Redakce má za to, že zde prezentovaný obsah zaslouží to, aby byl prezentován, ať už pro svou historickou, edukativní i prostě zábavnou hodnotu.
A slovo majitelovo: Tento web prošel za dlouhé roky svého života složitou a členitou genezí. Od původně striktně technického a technicistního webu, specializovaného na ES, ET, vacuum a technické aspekty BDSM praxe se postupně rozrostl o zdravotnickou tématiku, otázky bezpečnosti BDSM hrátek, pubklicistiku, beletrii a nakonec i o blogy čleů redakce i vás, našich čtenářů. Dvě předchozí iterace rozvoje vnesly do orientace Eleferna prvky interaktivity a pokusily se přiblížit jej komunitnímu portálu. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Tato iterace vrací projekt do racionálnějších končin, diskusák ani chat opravdu neplánujeme :) Všichni jste ovšem upřímně vítáni. Takže - HAPPY ELECTRODES!
Bez ohledu na to, kolik nepřeberných možností 3D tisk skrývá, skrývá též i nepřeberné množství míst a aspektů, na kterých snadno pohoříte. A případně celou technologii proklejete slovy, která by způsobila zcepenění několika klášterů řeholnic včetně abatyší. Tato část seriálu o 3D tisku vám poradí, jak se některých úskalí vyvarovat. Začneme tím relativně nejjednodušším, tedy převisy.
Máme připraven tento krásný STL model dračího péra, nad kterým již teď vaše subinka slintá z obou relevantních otvorů a neustále se vyptává, kdy už to teda bude hotové. Neschopni déle snášet tuto submisivně dominantní agresi, nahrajete model do tiskárny a hle, již po několika málo vrstvách získáte místo postupně narůstající hračky něco, čemu 3D tiskaři říkají tác špaget, tedy bez ladu a skladu se táhnoucí a kroutící klubko filamentových nití.
Co se stalo?
Příčina je prostá a skrývá se v samotné podstatě FDM tisku. 3D tiskárna prostě neumí tisknout do vzduchu. Lépe řečeno, trochu umí, ale nijak dobře. Roztavená niť filamentu má značnou plasticitu a elasticitu a pokud někde poblíž není opora, vydá se směrem k zemskému jádru. Tiskárna (lépe řečeno slicer) si dokáže poradit v případech, kdy jde o překonání malé vzdálenosti, například při přemostění dvou poblíž ležících částí výtisku. V tomto případě při přemostění slicer upraví rychlost tisku, průtok filamentu a chlazení tak, aby vlákno překlenulo mezeru s co nejmenším prověšením. I tak je to ovšem záležitost štěstí junáckého a spousty laborování s pokročilými nastaveními sliceru.
Kudy tedy do chaloupky?
Nejde-li to dveřmi, zkusme komín. Ale ještě předtím má smysl podívat se, jestli by model nešlo na podložku umístit tak, aby během tisku ve zvolené poloze neexistovaly problematické převisy. Jistě, u zeleného modelu vedle to nepůjde, ale představme si situaci, kdy tiskneme jednoduchou krabičku. Pokud bychom ji tiskli dnem nahoru, máme problém. Pokud budoucí krabičku otočíme tak, aby dno spočívalo na podložce, vytiskne se (obvykle) bez problémů. Slicer vám obvykle poradí už během rozřezávání modelu na plátky a nespokojeně se zaksichtí, pokud najde převis, o kterém již má pochybnosti, že půjde vytisknout.
Kyvadlo (to fyzikální) je těleso volně otočné kolem pevné vodorovné osy neprocházející jeho těžištěm. Má celou řadu zajímavých vlastností. Kromě stabilní doby kyvu mimo jiné i neúnavně a neústupně neustále mění potenciální energii na energii kinetickou a vice versa. Nad takovou směnárnou bez provize by hrůzou zbledl i provozovatel turistické směnárny v centru Prahy. Kyvadla urputně setrvávají ve výchozí rovině kyvu. Kyvadla na velmi dlouhém závěsu - obvykle označovaná jako kyvadla Foucaultova - pak touto vlastností názorně demonstrují fakt, že Země se otáčí. Kyvadlo matematické, představované hmotným bodem, zavěšeným na nekonečně tuhém závěsu zanedbatelné či přímo nulové hmotnosti (v Bauhausu v Liberci nemají ani jednu uvedenou položku, ověřeno 27.09.26 v 13:05) pak disponuje ještě jednou nepříliš známou vlastností - jeho doba kyvu lautr vůbec nic nezávisí na hmotnosti podvěšeného závaží, je přímo úměrná jen a pouze 2π násobku odmocniny poměru délka/gravitační zrychlení. A nezávisí ani na počáteční výchylce, pokud jde o malou výchylku. A - na rozdíl od kyvadla, vymyšleného A.E. Poem - ani vytrvale s každým kyvem neklesá.
Pokud máte pocit, že se tu poslední dobou něco mění, máte pravdu. Eleferno dostalo nový technický podvozek a postupně mu češeme i zevnějšek. Snažíme se přitom zachovat známý domov — jen trochu uklidit kabely, promazat panty a přestat některé dveře otevírat krumpáčem.
Vážení a milí kolegové domíci!
Tématika nasazování subin na péro či dildo se zdá každému jasná a intuitivně pochopitelná. Ale zamysleli jste se někdy nad čím, co s euvnitř subiny odehrává a co by sedalo případně vylepšit? Můj dobrý kamarád a taky kolega z misí MSF Roland připravil edukační sadu pěti obrázků, která by vám měla s orientací pomoci.
Výchozí situace vypadá nějak takto.
Pokud máme dildo osazeno na trestné stolici nebo koni a subina je vzpřímená, opírá se dildo o její poševní vchod. Orgány malé pánve jsou poskládány tak, jako to vidíte na obrázku. Takto ale zvládnete jen dílčí zevedení dilda. Dívka se ale bude instinktivně snažit tuto polohu udržet, protože její váha je vcelku rovnoměrně rozložena podél rozkroku.

Další obrázek ukazuje ono zmíněné částečné zastrčení nástroje za situace, kdy dívka sedí jako na koni. Zasunut je v podstatě pouze žalud, který tlačí proti zadní stěně močového měchýře. Poštěváček subinky je mimo kontakt s hranou stolice nebo plochou podkladu a pozice je - bez ohledu na tlak na měchýř, stále relativně komfortní.
Tento text je úvodním k seriálu k využití 3D tisku v BDSM praxi. Zaměřen bude primárně na filamentové (FDM) tiskárny, tedy tiskárny, vytvářející výtisk po vrstvách tavením vlákna (filamentu). Jednotlivé druhy filamentů budou předmětem samostatného článku, na tomto místě je pouze třeba zmínit, že nabídka je obrovská, a to nejen co do barvy ,ale především co do vlastností hotového výtisku. Prozatím si zapamatujte označení PLA. To je základní materiál, vhodný prakticky na cokoliv, kde máte jen elementární nároky na vlastnosti výrobku. Jako demonstrační model bude v seriálu využívána skvělá a cenově tiskárna BambuLab A1 mini, později doplněná měničem filamentu AMS lite, potřebným pro vícebarevný a obecně komfortnější tisk. Oba kusy zařízení se dají pořídit i jako (obvykle) cenově zvýhodněný bundle.
Princip tisku je ve své podstatě triviální. Vlákno je podavačem vtahováno do extruderu (2) - česky nejspíš tavicí jednotky, kde je ohřáto na teplotu, doporučenou výrobcem filamentu a následně mechanismem podavače vytlačováno do kalibrované trysky. Extruder je umístěn na dvoj /trojosém polohovacím systému, umožňujícím pokládat roztavené vlákno po přesně definované trajektorii v pracovním prostoru tiskárny. Obvyklá kinematika přesunu extruderu zahrnuje dvě kartézsky kolmá ramena (1), obsluhující osy X a Z, pohyb v ose Y obstarává samotný pohyb tiskového stolu a podložky. Typický způsob tisku spočívá ve vytvoření jedné vrstvy výtisku v rovině XY a následný pohyb v ose Z o zadanou výšku vrstvy. Děj se opakuje až do dosažení finální výšky výrobku.
Elinka toho asi bude komentovat víc.

Pojďte a poslyšte věci neslýchané. A nevídané - konkrétně hračku, pořízenou eleferním příznivcem rockdavidswitch a laskavě jím zapůjčenou k recenzi a oměření. Krabičku jsem si u Torma vyzvednul v pátek a vy nyní můžete zjistit, oč jde.

<!> Ačkoliv v tomto textu probíraná topologie může připomínat již vysvětlenou, jde o zcela odlišný způsob stimulace.
Tato topologie též využívá prostorovou anizotropii poševního vchodu a orgastické manžety. Ve variantě, uvedené na obrázku a probírané v tomto textu je dvojice elektrod jednoho kanálu umístěna v ose stydké štěrbiny tak, že jedna elektroda je umístěna na těle poštěváčku blíže k jeho žaludu, druhá pak na zadní spojce stydkých pysků či na hrázi. Samostatně by takováto topologie ovlivňovala zejména m. bulbocavernosus a vjemově by byla pociťována, jako poměrně mělce založené dráždění v oblasti poševního vchodu. Druhý pár elektrod je pak umístěn pod poštěváčkem tak, aby horní tři elektrody tvořily pokud možno rovnostranný trojúhelník.
<!> Dvojkanálovou stimulaci lze provádět několika principiálně odlišnými způsoby, každý z kterých klade specifické nároky na konstrukci použitého generátoru. Cílem tohoto textu je poskytnout uživateli informační penzum, potřebné k pochopení tématiky na uživatelské úrovni, určení možností generátoru, který je k stimulaci použit a volbě správné topologie elektrodového systému s ohledem na zamýšlené cíle. Získané požadavky je samozřejmě možno využít i v ET oblasti s tím, že pro tento účel se jedná o zbytečně "jemnou" techniku, jejíž jemné nuance nebudou náležitě oceněny. V textu bude vysvětlena technika působení dvojice identických signálů, technika stimulace dvojicí fázově posunutých signálů a stimulace pomocí dvojice nezávislých průběhů, vše na čtyřelektrodovém modelu připojení. Pseudotrojfázovým technikám bude věnován samostatný článek.
Čtyřelektrodový systém lze v dvojkanálovém řízení postavit topologicky dvěma způsoby, lišícími se počtem ekvipotenciálních křivek. Snadnějšímu pochopení napomůže zavedení pojmů "souběžně" a "střídavě". Souběžný systém má stejnolehlé elektrody umístěné na stejné straně jediné ekvipotenciální křivky (přesněji tedy polorovině plochy dělené průmětem EP plochy), střídaný systém pak má EP křivky dvě a elektrody se střídají v sektorech, těmito křivkami vymezených. První jmenovaný způsob pocitově vytváří jediný vjem, zatímco druhý způsob typicky vytváří vjemy dva.
<!> Krátkým drahám v klíně už zde na Elefernu jedna sada textů věnována je, nicméně dostupnost technických prostředků obecně a dvojkanálových generátorů speciálně vede redakci k tomu, aby se tomuto tématu věnovala i nadále. V sérii textů budou probírány krátké dráhy na zevním genitálu se speciálním přihlédnutím ke specifiku stimulace pomocí dvojkanálových přístrojů.
Číst dál: Scylly a charibdy 3D tisku - I