vítejte zpět

Ano, jsme stále ti lidé, před kterými vás rodiče varovali. Když MY mluvíme o jiskřičkách v očích, nejsou to jen prázdná slova. ;)

Od redakce

Pokud jste zde poprvé, pak nechť vaše kroky směřují sem: O Elefernu a jeho účelu

Slovo majitelovo: Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let (od roku 1998) existence komunity, které tento web užívá jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle. Chybí vám tu blikající reklama na plíseň nehtů a prodlužování penisu? Nám taky ne. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu  a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Pokud se vám Eleferno líbí a chcete projekt podpořit, nakrmte naše elektronické spolupracovníky a my pošleme dvacet procent z této částky i živým kočkám v útulku ve Vrbičanech . Tlačítko najdete támhle ↙ vlevo dole.
Elebot a Elinka děkují Petrovi, Denisovi a Michaele za příspěvek na eleolej. 

  • Jo, u fóra se vám zobrazuje počet nepřečtených příspěvků. Až tam budete nahlížet, projděte si strukturu a zkuste něco třeba oživit :) Mci 
  • V horním menu přibyla položka Co se poslední dobou čte. Najdete v ní  přehled všech otevřených článků za dnešek, za tento průběžný týden a za posledních 30 dnů. Názvy článků jsou klikatelné a v posledním sloupci vidíte statistiku čtenosti za celou dobu zveřejnění článku. Mci 
  • [#84] Doplnila jsem doprava ten modul posledních komentářů. Zatím to ještě dolaďuju, aby pro sebe nesežral moc místa. Aktuálně je tam pět posledních a citace na 50 znaků.  Lz
  • [#27] Konečně jsem se dostala k tomu označování archivních článků. Superadmini mají tlačítko Označit ve frontendu a / nebo přepínač v backendu. Výsledek pak vypadá tahle. Lz
  • A ještě jednu věc jsem vyhrabala - tohle vás pobaví. Tehdy jsme to dost prožívali :)  https://www.eleferno.cz/index.php/bdsm/komunita/107-z-denniho-tisku Lz
  • [#166] Ticket Elesrazy běží. To, co zatím vidíte, je ladicí mula, ještě se to bude poměrně dost měnit. Uvítám vaše nápady.  Lz

V těch dávných, velmi dávných dobách, když ještě věřil lid i knížata, že hvězdy visí na nebeských skobách a zem je jako koláč placatá to byla veliká a mocná říše. Po jejích rozlehlých pláních se proháněly vichry a stáda prakticky všežravých virtuálů, vyhlížejících potenciální oběť. V jejích knížectvích, tu mocnějších a bohatších, onde chudobnějších a méně honosných, o to však zpupnějších, sídlila v kamenných věžích knížata, hrabata, markýzové i zemani, vládnoucí pevnou rukou a mocným údem šikům poddaných. V podzemích paláců - z nichž nejhonosnějším byl palác Mageo - lákali do svých tenat oběti ve svůdně pojmenovaných místnostech individuálové, předstírající šlechtický stav i rozsáhlé majetky a vybavení. Po lesích se mezi rozpadajícími se zbytky BBS potulovali poslední věkem i nouzí sešlí opové a coopové, zoufale lkající nad do nenávratna zmiznuvší slávou a mocí.

Jen zřídka vytáhla knížectví mezi sebou do boje. Rozlehlost plání a pustina mezi nimi bránila menším šarvátkám, pokud však boj vypuknul, pak nebylo strašlivější a lítější řeže. Bojující uskupení srážela meče argumentů i slintů v krvavé vřavě a v nastalém armageddonu neznal bratr bratra a prostor tonul v krvi a slizu všech barev. V boji o moc a samice vysloužil sobě mnohý bojovník zocelené svaly a velikou slávu, jiní pak upadli v zapomnění a skončili bídně v manželstvích či vanilkovém nebytí.


Jak šel čas, pokryly širé pláně nejprve úzké, leč o to vyšlapanější stezky, rychle se měnící ve formanské trasy, aby skončily u širokých a dobře vydlážděných silnic, zaplněných rychlými nákladními povozy i osobními ekipážemi. Města sílila a v nich sílili i lokální vládci, shlížející na svá impéria z výšin svých mocných hradů. K budování i zkrášlení měst byly povoláváni velicí umělci a stavitelé a pro krásu a moc měst přikládali ruku k dílu i jejich obyvatelé a návštěvníci. Komunity pořádaly ku své potěše i prezentaci své síly mocná a zpupná shromáždění, kde za rozpalujících vystoupení orátorů demonstrovaly svoji jednotu a vůli k přetrvání do konce věků. Odpadlíci a rouhači bývali rituálně vyvrhováni, zprvu doslovně, později pouze vyobcováním.


A jednou vtrhnul do popisované říše nejprve Facebook a prakticky současně s ním Ateliér. A aniž by to bylo jejich cílem, podařilo se jim během roku celý systém totálně změnit. Úchylweb ztratil své prvotní - tedy komunitotvorné - opodstatnění a virtuálové se dílem zmaterializovali v Ateliéru, dílem rozplynuli v tvrdém střetu s realitou.

A já za sebe můžu slíbit, že je to na delší dobu poslední opus na toto téma, příští přípondělník už zase bude civilnější.