V sobotu 28.5. se v Ateliéru pořádal Elektroworkshop, který měl na programu jednak teorii a jednak možnost vyzkoušení teoretických poznatků v praxi.
Přijela jsem s kamarádkou, kterou jsem nalákala, kromě jiného, i na vynikající hermelín zapečený v listovém těstě. Hned na začátku jsem se vyznamenala parádním trapasem. Když jsem viděla Nenufer v korzetu, s nádherně podepřenými ňadry, vypleskla jsem:
„Ty jsi, Nenu, skoro tak krásná, jako byla Zuzanka na oslavě Tormových narozenin!" Vzápětí mi to došlo a když jsem koktala něco, čím bych zjemnila svoje faux pas, všichni mě utřeli, ať to raději nerozmazávám. Ach jo, huba nevymáchaná, jaképak „skoro", Nenu byla stejně krásná, jako Zu. Raději jsem se posadila ke stolu a snažila se být co nejmenší.
Hermelín byl skvělý, ale už bylo osm hodin a pořád se nic nedělo. Pravděpodobně se čekalo, jestli se komorní sestava zúčastněných nerozšíří o nějaké opozdilce. Konečně, krátce po osmé, se Torm postavil před své publikum. Zeptal se, kdo z přítomných už má nějakou zkušenost s elektřinou. Odpovědí byl les zdvižených rukou. Nevím přesně, ale asi každý, buď na tom, nebo na onom konci drátu. Přesto jsme si všichni se zájmem vyslechli Tormovu zábavnou přednášku. Upozornil také na některé aspekty hraní, jako že je třeba zajistit zvukovou izolaci mezi vřeštící subinkou a zvědavou sousedkou. Na ilustraci Lady Ňufinka vyprávěla, že byla v této věci předvolána před přestupkovou komisi. Velmi mne zaujalo, když Torm předváděl své generátory a u oblíbeného ET-312B poznamenal, že ho lze připojit na PC a ovládat pomocí počítače i na velikou dálku. Má to prej vyzkoušené přes Atlantik. Fantazie se mi rozběhla naplno. Že by si jeho americká skoromanželka připla elektrody a on by ji přes oceán dělal orgasmy? To je sci-fi, nebo realita?
Po skončení přednášky byl prostor pro dotazy. Vzpomněla jsem si na svoje první setkání s elektřinou, když jsem měla elektrodu na klitorisu a na labii a při drastickém pootočení kolečka jsem udělala ukázkový most. Zeptala jsem se:
„Proč jdou subinky do mostu, když se to trochu přežene?"
Torm okamžitě s úsměvem odpověděl:
„Protože se jim to líbí!"
No nevím, jestli se mi to tak moc líbilo, řvala jsem jako tur. Ale pak povídal vážně o příčně pruhovaných svalech, které se upínají na kostru a při spasmu způsobí most. Pohovořil také o důležitosti správné fixace.
Nejen teorií živ je úchyl! Pustili nám filmeček z Wired Pussy, jak z dívky, co se měla vdávat, nebo se právě vdala, (to jsem nepochopila), dělala domina pomocí elektřiny správnou „sex slave". Měla na sobě svatební šaty a pod nimi elektrodu na labiích. Prej je žádáno lesbické násilí, řekl Torm. Pro mne teda film nic moc, klidně bych se bez něj obešla.
Pak Torm rozsvítil a pokračoval v přednášce a najednou se mě ptal, jestli mu půjčím tělo. Vymlouvala jsem se, že jsou tady mladší a hezčí, ale Torm jenom s úsměvem čekal. Měla jsem silný pocit, že výmluvy mi nepomůžou, tak jsem trošku bouchla do stolu (asi abych si dodala odvahy) a řekla že jo. Posadil mě na židli a říkal, že potřebuje prsa, tak jsem se do půl pasu obnažila.
„Myslela jsem, že napíšu report a ne že ti budu dělat modelku!" řekla jsem Tormovi.
„Ten napíšeš taky!" odpověděl s úsměvem.
Polepil mi pravé ňadro elektrodami a předváděl na mně generátory. Pocity byly různé, od příjemných až k bolestivým, ale dalo se to vydržet. Když v jednu chvíli byly hodně příjemné, ukázal mi písmenka na displeji ET-ho: „ORGASMUS SELECT". Hm, mít to někde jinde než na koze, to by bylo jiné kafe! Taky fantomy se objevily, občas jsem měla pocit, že mi prso zavazujou na uzel, ždímají nebo pálí drátem.
Torm mluvil celou dobu o střídavém proudu. Po jeho přednášce následovala Protozoidova přednáška o stejnosměrném proudu. Byla také velmi zajímavá, i když mluvil spíše o využití účinků stejnosměrného proudu v lékařství než v úchylné praxi. Iontoforéza, galvanoterapie, žehlička na vrásky, moc zajímavé věci!
Elektroworkshop se vydařil, možná právě kvůli té komorní sestavě a domácké atmosfeře. A v neposlední řadě kvůli Vaškovu kuchařskému umění.
