Od redakce

Milí úchylové, tento web jsme letos (2026) ještě jednou (asi už popáté)  vzkřísili z nebytí.  Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat všem, kdo se mnou Eleferno dělali ať už autorsky, vizuálně nebo v pozadí při technické podpoře a implementaci systému.  Díky! Torm.

Prosím pozor! Tomuto textu věnujte pozornost

Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let existence komunity, které tento web užívala jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle.

O web se po návratu z "mateřské" stará Lizz, technické zabezpečení je na web4ce, zastoupeném hlavně Sleepem. Aktuálně jedeme na sedmičkovém php a - konečně - na HTTPS a poslední pětkové Joomle, migrace na šestku ještě počká..

Uvítáme spolupracovníky - pokud byste se chtěli na Elefernu podílet technicky či autorsky, jste vítáni. Redakce má za to, že zde prezentovaný obsah zaslouží to, aby byl prezentován, ať už pro svou historickou, edukativní i prostě zábavnou hodnotu.
A slovo majitelovo:  Tento web prošel za dlouhé roky svého života složitou a členitou genezí. Od původně striktně technického a technicistního webu, specializovaného na ES, ET, vacuum a technické aspekty BDSM praxe se postupně rozrostl o zdravotnickou tématiku, otázky bezpečnosti BDSM hrátek, pubklicistiku, beletrii a nakonec i o blogy čleů redakce i vás, našich čtenářů. Dvě předchozí iterace rozvoje vnesly do orientace Eleferna prvky interaktivity a pokusily se přiblížit jej komunitnímu portálu. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu  a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Tato iterace vrací projekt do racionálnějších končin, diskusák ani chat opravdu neplánujeme :) Všichni jste ovšem upřímně vítáni. Takže - HAPPY ELECTRODES!

První nový Elesraz NG proběhne 7.10.2026 (a následně každou první středu v měsíci) v Ateliéru souběžně s tradiční nekonvenční saunou (není povinná, jde jen o organizační souběh). 
Předpokládá podobný formát, jaký elesrazy mívaly, ovšem se zohledněním faktu, že píšeme rok 2026. Jako primární prostor jsme zvolili strašnický Ateliér, pokud se akce rozběhnou, projednáme i variantu sekundárního (a komornějšího) prostoru u Maxe. Co takový sraz obnáší - především možnost potkat se s podobně naladěnými lidmi, něco nového se naučit, vyzkoušet, případně si i zaakčnit s půjčenou nebo i vlastní technikou, klidně i s odborným dohledem. V případě zájmu bude i možno nechat si změřit vlastní hračky nebo i prokonzultovat vaši vlastní konstrukci. Sraz je ale primárně akční. Pokud by se nahromadily požadavky na nějaký edukativní formát, zohledníme jej při plánování.

 

Dospělí savci sice mléko nepijí,  člověk je v tomto ohledu v podstatě výjimkou a kočka ho úspěšně napodobuje. Přípondělník ale nebude o kočkách a ačkoliv to tak nevypadá, ani o pití mléka. Téma se ovšem savců obecně a člověka speciálně týká víc, než bezprostředně, protože řeč bude o strucích a dojení.

Sacím reflexem je vybaveno v podstatě každé zdravé savčí mládě. Poté, co se dá trochu do kupy po porodním šoku je jeho první starostí najít bradavku a nadlábnout se ještě před tím, než si dá šlofíka, aby rychle a úspěšně vyrostlo v silného a zdravého jedince.

Úchylové v silné a zdravé jedince většinou vyrostli, ze svého savčího mládí si ale zachovali spoustu věcí a návyků. Vyhledávání bradavky pro tento účel ponechejme stranou a věnujme se sání. Nebo podtlaku. Nebo dojení.

Přísavky všeho druhu patří k nejoblíbenějším z technicistně zaměřených úchylných hraček. Oproti velké většině dalších hraček z úchylova kufru jsou totiž oblíbeny i subinkami, o které se matička příroda postarala v podobě odměny oxytocinovou koupelí, vyplavovanou při sání, žužlání a žmoulání struků, ehm, pardon, bradavek. A protože podoba pána, ožužlávajícího subince prs nezapadá do pracně budované představy VDD, byla povolána na pomoc technika.

Asi jako první se na scéně objevily všelikým způsobem modifikované jednorázové stříkačky, v těsném sledu následované sadami pro orientální baňkování. Na vlastní oči jsem viděl dokonce i brutálně zmermonocněnou soupravu na vakuování krabiček jídlem, průmyslový vysavač (který si dokonce zahrál i ve dvou filmech) či udělátor, určený původně na zmenšení objemu ukládaných dek, oblečení a povlečení. S jejich pomocí vstoupil podtlak do úchylných heren, aby v jeho důsledku naběhlé bradavky, prsy, poštěváčky či kočky vcelku ozdobily v podobě nejprve fotek a později i filmů nemalou část úchylwebu.

Heslo "dřinu strojům, legraci subinám"  pro účely podtlakové asi poprvé objevil Alderon, jehož strojní dojička a pulsátor "na kozy a ovce" byl na přelomu tisíciletí ozdobou úchylných srazů počínaje Eliotem a konče akčními večery v Alcatrazu. Kouzlo pulsujícího podtlaku objevily mnohé konstanty úchylné subinčí scény a i zde na Elefernu lze při troše snahy nalézt nemálo fotek toho období.

Úchylové jednoznačně zlenivěli. Gründnerské období vlastního vývoje a tvorby hraček ustupuje do pozadí a to, co dnes zdobí nově jak houby po dešti budované sklepy je již z velké části nakoupeno, jako hotový výrobek. Na druhé straně jsou ale k vidění úžasné scénky, plné savčího i ne zcela savčího potěšení, jako je například ta, o kterou se s námi ve videu podělil Motor a jeho čubina. Video najdete ve Fajlotéce (zde - Čubina zkouší nový pulsní ventil).

Video k přehrání: {mp4}motor_20140331.11{/mp4}