K Seržovu článku o kolposkopech se mi sešly nějaké dotazy od holek, jestli bych nemohla popsat vyšetření jako takové. Ráda. Pojďme na to.
Primárním cílem kolposkopického vyšetření je observace děložního čípku (cervixu) za účelem kontroly ne/přítomnosti předrakovinné či rakovinné tkáně. Kolposkopie tedy obvykle slouží k prevenci rakoviny čípku a nejčastější indikací je výkaz abnormálních hodnot v cytologickém stěru. Dalšími možnými indikacemi pak jsou abnormální vafinální krvácení či úporné svědění vulvy. Vyšetření probíhá v klasické gynekologické poloze a je prakticky neinvazivní (výjimka bude zmíněna později). Jde o nebolestivou metodu, která probíhá ambulantně a nevyžaduje žádnou speciální přípravu. Samotné prohlížení čípku nebolí. Zrcadla mohou být nepříjemná, roztok může štípat a při odběru vzorku můžete pocítit štípnutí nebo křeč. Když vás něco bolí, řekněte to — nemusíte to statečně přetrpět. Tenhle text je určený spíš pro holky, pány kolposkopie jako taková asi nijak moc zajímat nebude, ti si místo koukání optikou radši sáhnou.
Jak už Serža psal, kolposkopie je gynekologická vyšetřovací metoda, která slouží ke kontrole pochvy a děložního čípku. Vyšetření poprvé provedl německý kolega Hans Hinselmann v roce 1925, který je považován za otce této diagnostické metody. K vyšetření lékař používá speciální mikroskop zvaný kolposkop, který umožňuje mnohonásobné zvětšení obrazu. Hlavním cílem kolposkopie je odhalení nebo vyloučení přednádorových stavů. Kolposkopie je obvykle indikována, pokud v cytologickém stěru z děložního hrdla byly zaznamenány abnormální buňky.
Podle způsobu provedení rozlišujeme nativní a rozšířenou kolposkopii. Nativní kolposkopie spočívá v jednoduché optické observaci zkoumaného pole, tedy vaginálních stěn, zadní klenby a cervixu a též ano-genitální krajiny. Mnoho kolegů včetně mne ji provádí rutinně jako součást pravidelných gynekologických prohlídek. Instrumentální podpora se tu hodí především pro to, že poskytně obraz v solidním zvětšení bez narušování pacientčiny intimní zóny doktorčiným čumákem. Nativní kolposkopie probíhá v ordinaci vašeho gynekologa a předchází jí zavedení zrcadel a odstranění cervikálního hlenu. Zahrnuje pozorování základních změn (zánět, zdroj krvácení) a identifikaci suspektních míst. Normální nález zahrnuje ektropium, dlaždicový epitel a transformační zónu. Pro abnormální nález svědčí bílý epitel, tečkování, mozaiku a cévní atypie.
Expertní kolposkopie probíhá obvykle na specializovaném pracovišti a spočívá v pozorování indukované změny zabarvení tkání cervixu. Indukčním činidlem obvykle slouží vodný roztok jódu dotovaný jodidem draselným nebo slabý roztok kyseliny octové. Indukční činidlo reaguje s abnormálními buňkami odlišně od buněk zdravých a vytváří tak dobře pozorovatelnou odlišnost abnormální tkáně. Z takto exponovaného pole lze následně snadno odebrat vzorek pro biopsii klíšťkami tischler nebo méně často kevorkian. Expozice čípku indukčním činidle obvykle mírně štípe, ale nejde o nic dramatického.
Co tedy vidím při expertní kolposkopii? Pokud je použita kyselina octová v koncentracích mezi 3 a 5 procenty, atypické oblasti dočasně pod vlivem činidla zbělají (acetobílá oblast). Zbělení může být opožděné u mírná buněčná změna lézí nebo prakticky okamžité u lézí přednádorové změny vysokého stupně. Exponování pole Lugolovým roztokem (Schillerův test) způsobí obarvení dlaždicových buněk fyziologického epitelu do hnědé barvy (fakticky se barví glykogen, přítomný pouze ve zdravých buňkách), atypický epitel se nezbarví nebo se zbarví jen mírně do hořčičného odstínu. Reakce tkáně na roztok pomáhá určit podezřelá místa, ale sama o sobě diagnózu nepotvrzuje. Lékař hodnotí celý obraz a podle potřeby odebere vzorek.
Expertní metoda je skvělá ve vysoké diagnostické přesnosti. Relativně jednoduchým a neinvazivním nebo jen velmi málo invazivním vyšetřením dokáže zkušený specialista na základě specifických cévních změn a reakce tkáně na roztoky s velkou přesností odhadnout závažnost nálezu ještě před výsledkem histologie. Skvělá je i topologická přesnost diagnózy. Metoda minimalizuje riziko, že by došlo k opomenutí závažného ložiska, nebo naopak, že by byl indikován zbytečně rozsáhlý chirurgický zákrok. Usnadněno je i plánování výkonu a dalšího postupu, tedy rozhodnutí o postačujícím dalším sledování nebo o konizaci čípku.
Speciální názvosloví.... Vy sice zprávy nejspíš číst nebudete a asi byste je číst ani neměly, ale přesto. K hodnocení změn na děložním čípku používáme specické názvosloví. Nejčastěji je místem vzniku buněčných atypií (možný předstupeň nádorového onemocnění) tzv. transformační zóna (TZ). To je oblast na děložním čípku, kde se jeden typ výstelky postupně mění v jiný; právě zde často vznikají přednádorové změny.. Na sliznici děložního čípku se hodnotí cévy (V) a netypické buněčné změny, které vypadají jako puntíčkování (P) nebo mozaika (M).
Čeká vás to, holky? Buďte bez obav, v naprosté většině případu jde o rutinní záležitost. Příprava na kolposkopii je stejná jako na běžnou gynekologickou prohlídku. Vyšetření se provádí mimo dobu menstruačního krvácení. Je vhodné se 24 hodin před vyšetřením vyhnout vyplachování pochvy, používání tampónů či aplikace jakýchkoli vaginálních léků. Před vyšetřením je vhodné se vymočit. Po samotném vyšetření bez odběru vzorku se obvykle můžete vrátit k běžným činnostem. Pokud byla provedena biopsie, dostanete zvláštní pokyny k režimu po výkonu; těmi se řiďte. Kolposkopie zachytí makroskopické změny tkáně, podrobnosti a přesnou diagnózu ukáže až histologické vyšetření. Předběžný výsledek vyšetření se dozvíte hned po jeho ukončení. Lékař Vám ihned sdělí, zda na Vašem čípku nalezl podezřelá místa či jinou patologii. V případě odběru vzorků tkáně u nás trvá jejich vyhodnocení asi 10-14 dní.
