Pilotní elektroseminář pro zvané členy klubu proběhnul v osvědčených prostorách Staré pošty za tradičních problémů s teplotou. Ani intenzivní dýchání všech pěti zúčasněných dvojic, ani zapálené voskovice, ba ani hicující reflektor nedokázaly vyhnat teplotu nad použitelné hodnoty, plánované ověření generátoru Zvíře 1 proto opět proběhlo na tradičním modelu liquid cunt (obr. v sekci Fotodokumentace). Tolik ve zkratce, dále již podrobněji.
Seminář byl zamýšlen jako pilotní projekt pro uzavřená setkání akčního rázu členů klubu, proto jeho příprava i organizace probíhaly v poněkud konspirativní atmosféře. Tu se Renatě (pravděpodobně v předodletovém zmatku) podařolo zakonspirovat natolik, že pozvání mnohým nedošlo a někteří další (Lotta) se o akci dozvěděli čirou náhodou při dojednávání jiných aktivit. Přesto se podařilo zajistit jedlý termín a v něm účast (v náhodném pořadí) F+SB, Otty s Lottou, Maximuse s Bitchinkou, Markýze s otrokyňkou, jejíž jméno mne opustilo, Kraftta coby šéftechnologa projektu a mne se Vřesinkou, která se i přes momentální indispozici ujala role hostitelky. Vágně stanovený začátek akce (mea culpa) vedl k tomu, že pozvaní důsledně využili mnou uvedeného spektra možných zahájení, nicméně pomocí doplněných židlí se podařilo usadit všechny zúčastněné.
Zvíře 1 dosud trpí dětskými bolestmi, proto bylo prezentováno pouze ve formě bastlplatte, nicméně již s funkčním displejem a generátorovou částí. Výčet funcionalit pak uvedl Ottu do stavu mírné euforie, doložitelné jeho autentickými slovy "zas mám pro co žít". Dalším Frodovým překvapením (byť s jistým předstihem avizovaným) byl elektrobičík, postavený na osvědčené krátké konstrukci řeckého biče z dílny SB a doplněný vn generátorem s dvěma elektrodami na tlapce nástroje. Zařízení je uváděno v činnost pootočením rukojeti a relativně pomalu prošlehávající jiskřičky mezi elektrodami vyvolávaly radost v oku každého přítomného pána. I Vřesinka se s nástrojem dlouho nemohla rozloučit (obr. v sekci Fotodokumentace) a bičík byl předmětem obdivu všech nově příchozích. Technické řešení je založeno na generátoru a násobiči s vysokým poměrem, elektrická část je již konstruována jako budič zařízení typu violet wand. Mnoho času bylo věnováno posuzování technických aspektů konstrukce impaktní části a přenosu vysokého napětí k elektrodám.
Nemenší zaujetí přítomných vyvolal i Savec 1 v původním provedení, prošedší již rozsáhlé funkční testy. Sací výkon vzbudil respekt i u otrlého Otty, který si s jednotkou vyloženě vyhrál. Přítomní podrobili diskusi tvar i provedení známých savic, včetně nových bradavkových misek. Nemalou pozonost pak budilo inovované provedení savic SB-20, doplněných o zpevňující kroužky na horní hraně a jemněji odstupňované aretační otvory.
Poslední prezentovanou novinkou byla řada nových důtek v provedení Elegance - černomodré či červenočerné výrobky SB přímo sváděly k ověření. Zejména provedení s červenými copánky a dvojicí uzlíků na každém prameni budilo dojem milé hračky, velmi rychle však mizící při prvním větším nápřahu. Třiceticentimetrová délka se jeví být optimální pro mířené šlehy, impakt dvojic uzlíků je pak velmi účinný.
S ohledem na teplotu okolí proběhla převážná část semináře na komunikační úrovni, na akční dění došlo takřka výlučně jen ve vyprávění zúčastněných :-), obsah probíraných dějů by ale bohatě zaplnil několik stran auditoria Humorné stránky bdsm praxe. Namátkou stačí jmenovat story "Jak jsem natrhnul gumovou vagínu", "Hnízdo úchylů v Podkrkonoší", "O naivním telátku", "O barvení latexu", "Jak učinit chobotnici křehkou" či vyprávění o dvojici inženýrů Vulkan-1 a Vulkan-2 z Hrádku nad Nisou. Mimochodem, vypadá to, že vývojové skupina bude mít v dohledné době latexu dostatek :-)
V rámci komunikační části dění měli přítomní unikátní možnost shlédnout to, v co Otta přetvořil svoji legendární rozporku (viz. Nepodceňujte fixaci a obr. v sekci Fotodokumentace). Nosič z vysloužilé hokejky, pokrytý hitech materiálem z jaderného programu vzbudil zaslouženou pozornost přítomných a jistý nostalgický úsměv v tvářích pamětníků.
Teplota nevzrostla, vzrostla však netrpělivost personálu, proto jsme po zralé úvaze seminář ještě před desátou ukončili a rozprchli se. Dík patří všem zúčastněným bez rozdílu za senzační atmosféru a Vřesince v roli hostitelky za perfektní přístup - musím podotknout, že při vytváření této role nebyl nikdo zraněn a došlo k ní na základě výslovného a uvědomělého souhlasu všech zúčastněných. Během děje nebyla utracena ani poškozena žádná subinka, byť některé z přítomných, vědomy si dočasné výhody pro to dělaly, co bylo v jejich silách.
