vítejte zpět

Ano, jsme stále ti lidé, před kterými vás rodiče varovali. Když MY mluvíme o jiskřičkách v očích, nejsou to jen prázdná slova. ;)

Od redakce

Pokud jste zde poprvé, pak nechť vaše kroky směřují sem: O Elefernu a jeho účelu

Slovo majitelovo: Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let (od roku 1998) existence komunity, které tento web užívá jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle. Chybí vám tu blikající reklama na plíseň nehtů a prodlužování penisu? Nám taky ne. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu  a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Pokud se vám Eleferno líbí a chcete projekt podpořit, nakrmte naše elektronické spolupracovníky a my pošleme dvacet procent z této částky i živým kočkám v útulku ve Vrbičanech . Tlačítko najdete támhle ↙ vlevo dole.
Elebot a Elinka děkují Petrovi, Denisovi a Michaele za příspěvek na eleolej. 

  • Jo, u fóra se vám zobrazuje počet nepřečtených příspěvků. Až tam budete nahlížet, projděte si strukturu a zkuste něco třeba oživit :) Mci 
  • V horním menu přibyla položka Co se poslední dobou čte. Najdete v ní  přehled všech otevřených článků za dnešek, za tento průběžný týden a za posledních 30 dnů. Názvy článků jsou klikatelné a v posledním sloupci vidíte statistiku čtenosti za celou dobu zveřejnění článku. Mci 
  • [#84] Doplnila jsem doprava ten modul posledních komentářů. Zatím to ještě dolaďuju, aby pro sebe nesežral moc místa. Aktuálně je tam pět posledních a citace na 50 znaků.  Lz
  • [#27] Konečně jsem se dostala k tomu označování archivních článků. Superadmini mají tlačítko Označit ve frontendu a / nebo přepínač v backendu. Výsledek pak vypadá tahle. Lz
  • A ještě jednu věc jsem vyhrabala - tohle vás pobaví. Tehdy jsme to dost prožívali :)  https://www.eleferno.cz/index.php/bdsm/komunita/107-z-denniho-tisku Lz
  • [#166] Ticket Elesrazy běží - 80%. To, co zatím vidíte, je ladicí mula, ještě se to bude poměrně dost měnit. Uvítám vaše nápady. Aktuálně funguje napojení na kalendář, countdown, globální dotazník a trochu jsem s micinou doladily textace. Zbývá lepší reportovník a registrační form, ten se ale ustálí až s vyjasněním toho, jak pojednat srazové registrace   Lz Mci
  • Kluci rozběhali komunikační modul z ET-312b na USB a jak jsou v ráži, dali se do implementace governoru. 

Mám doma jeden diář. Zvláštní diář, protože záznamy v něm ubývají, místo aby přibývaly. A s každým záznamem, který z diáře zmizí se ozve hlasité bouchnutí, jak upadne jeden (a leckdy nejeden) kámen ze srdce.

Ta rána, která se velmi tématicky ozvala v sobotu byla velmi výrazná a hlasitá. Patří k ní příběh, jehož část už od soboty lze vyprávět. Ten příběh se odehrává za neoznačenými dveřmi, na který není nápis Ametyst - II. skupina a za kterými sedí čerstý, byť poněkud přestárlý pikomajor absolvent, tedy absa podporučík s propůjčenou nepravděpodobnou hodností,  praporčík, který absovi dělá sekretářku a dva vojáci základní služby s barety, zastrčenými pod nárameníky bundokošil, kteří mají Ametyst chránit při napadení imperialisty. O místnost dál sedí další čtyři absíci, skupinka rotných,jejichž jedinou použitelnou dovedností je schopnost rychle kreslit a pár dalších, ničím nezajímavých osob myšího vzhledu s tlustými brýlemi. Kromě hnědohnusného armádního nábytku k Ametystu patří ještě notných pár procesorem nadaných skříní a skříněk, dvě tiskárny z brněnské Zbrojovky, dva dálnopisy-nedálnopisy a telefon-netelefon.

Ametyst je zajímavý kámen - když se přes něj podíváte na svět, změní se jeho barvy. Taky se změní tvar věcí, které mají ostré hrany a kolem světel se udělají rozmazaná barevná kola. Druhá skupina dělá s pomocí ametystu něco podobného. Bere nesmyslné skupiny čísel a písmenek a snaží se najít v nich ostré hrany a jasná světla. Vrátit barvičky tak, kde byly a zjistit, jaký příběh neznámý kolega na druhé straně dat do šifry vtělil a jakým kamínkem se na ni pak díval.

Časy se mění - místo příběhů o tom, s kolika tanky Abrams II operuje v prostoru Baumholderu 222. zabezpečovací prapor US Army se celkem pravidelně schází tlupy nadšenců, aby ve svém volném čase, dobrovolně a zejména po nocích luštili šifry, přichystané jim jinou skupinkou nadšenců. Baví mne to pořád a letos to mělo být dokonce i symbolické - řádek Ametyst v diáři v sobotu po dvacíti letech vyexpiroval.  Těšil jsem se, bohužel baktérie byly jiného názoru a sklátily mne do postele, takže enigmímu týmu jsem byl oporou spíše symbolickou. 

Až poměrně nedávno mi došlo, že ti dva záklaďáci v baretech nás měli v případě napadení pozabíjet.