Přípondělník o lampách

Petrolejová lampa byla v horách, kde jsem se narodil životní nutností - už kvůli tomu, že jediné primární vedení 10 kV byly návaly mokrého sněhu vyřadit z provozu i třikrát do týdne a výjezdní brigáda Východočeských rozvodných závodů terminální uzly distribuční sítě nn opravuje jako poslední. Po vybudování primárky 35 kV a zasmyčkování se problémy omezily, nicméně petrolejka sloužila i nadále jako záskokový zdroj světla, zejména když socialistické plánování opět podcenilo výrobu baterií. Ostatně, do školy jsem chodil do městečka, v němž se narodil  autor Petrolejových lamp a Vejrychův statek patří dosud k mým oblíbeným místům.  Novou petrolejku jsem domů pořídil při předloňských sněhových kalamitách, které dosáhly až do podhůří a je zajímavé, že při hoření voní úplně stejně, i když místo petroleje jede na lampový olej.
Plynové lampy svého času dělaly ze Starého města pražského a Malé strany luxusní místo pro noční procházky. Na Malé straně přežily až do roku 1985 a s Renčou jsme byli u zhasnutí poslední z nich, na Loretánském náměstí. Pokud by některé z těch kandelábrů byly schopné vyprávět novinářům o tom, co viděly, musel bych je vlastnoručně zastřelit :-)
Lampy, o kterých chci psát k osvětlení neslouží, i když jsou moderní (tedy relativně moderní), poháněné elektrickým proudem. ["Děkuji, Diano",  poznamenal inženýr Křižík duchem nepřítomen]. Nejsou, pravda, na krásně leštěných ořechových, ebonitových či mahagonových soklech, jako jejich předchůdkyně z Telefunkenu či Blaupunktu, sedí na celkem triviálním šasi z lisovaného plechu, cuprexu a hliníkové tyčoviny, nicméně při pohledu na ně oko elektronikovo zjihne. Jednoduchoučký plošný spoj, čitelný z obou stran, součástky, nepřipomínající rozsypanou rýži a pájené jen na jedné straně desky a lampy. Ne, LAMPY. Čtyři dvojité triody E88CC, tři ruské výkonové pentody 6P15P a německá obrazovka B6S1. Dohromady to tvoří diadynamický přístroj, nazvaný polskými výrobci vynalézavě DIadynamic. DD6. Podařilo se mi získat dva, za cenu, připomínající cenu šrotu. Žít budou oba, stačilo je povyčišťovat, vyndat, rozebrat, vymýt a zkompletovat totálně zčernalé isostaty (to už není práce pro moje olšové prsty) a vyčistit zčernalá kontaktní pérka v paticích pentod. Jediné, co kazí radost z nové eleferní akvizice jsou tak obě obrazovky - ta jedna je zavzdušněná, ta druhá už má opravdu hodně vyčerpanou katodu a obrázek na ní je spíše duchem zašlé slávy. Nepřekáží někomu doma osciloskopická obrazovka s šesticentimetrovým stínítkem, symetrickým vychylováním a nízkým anodovým napětím 500 V ? Ideálně B6S1 z RFT. Docela dobře za ni zaplatím.