V této sekci jsou publikovány některým důvěrně známé materiály, vytvořené v průběhu let nestorem české úchylné scény Aristem. S výběrem z nich jste se mohli dříve setkávat v bdsm magazínech, úplné znění bude (s výjimkou autorova webu) publikováno poprvé. Sebepřemáhací postupy představují ucelou školu postupů a praktik, v níž si své zřejmě vybere každý, nicméně - stejně jako v jiných oblastech BDSM života, je důležité poskytované informace osmyslit, pochopit a přijímat je kriticky. Autor sice na možná rizika upozorňuje, nicméně opatrnosti není nikdy dost! Autora můžete kontaktovat mailem na adrese
Největším důkazem nepředstírané podřízenosti otrokyně a její bezvýhradné odevzdanosti Pánovi je bezesporu dobrovolné přemáhání úmyslně působené bolesti.
Vrcholem sebepřemáhacího sexu proto je rafinované mučení prudce pohlavně vydrážděné nahé ženy (otrokyně) především na nejintimnějších místech jejího těla - a protože se jedná o mučení motivované především eroticky a sexuálně, jsou jeho cílem hlavně nejcitlivější intimní místa jejího těla: vnější (vyjímečně i vnitřní) pohlavní orgány, prsy a jejich zduřelé bradavky, do jisté míry konečník, slabiny, zadnice a břicho. Znamená to, že při sebepřemáhacích praktikách zásadně nelze mučit nahou otrokyni na krku a na hlavě (resp. nad "čarou bezbrannosti") a kromě stehen a vyjímečně i chodidel ani na končetinách. Další významnou formou jejího mučení je bičování důtkami, resp. bičem, řemenem či březovou metlou po celém nahém těle, zejména jeho přední eroticky efektní části.
Důkazy nepředstírané absolutní odevzdanosti a naprostého sebeodevzdání může Pán od otrokyně vyžadovat téměř kdykoli, nejlépe však po jejím zřetelném pohlavním rozdráždění.
Povinností nahé otrokyně je být i mimo dobu dráždění či onanie podle možností obrácená čelem k Pánovi a mít pokud možno úplně roztažené nohy, aby jí Pán neustále dobře viděl do obličeje, na prsy, na břicho, do rozkroku, na stydké pysky a případně i mezi ně. Pán si pak kdykoli v době, kdy je před ním otrokyně nahá, ověřuje její skutečné otroctví a její odevzdanost.
Pán jí například může v kterékoli vhodné chvíli přikázat, aby vstala a chodila před ním úplně nahá sem a tam po místnosti, případně aby přitom vzpažila a vypnula se – a potom si ji upřeně prohlížet tak, aby co nejvíc cítila svůj přirozený stud.
Pokud se to Pánovi (popř. i otrokyni) líbí a vzrušuje, může být součástí některých praktik i její ponižování. Do sebepřemáhacího sexu ovšem zásadně nepatří žádné urážky nebo vulgárnosti!
Orgasmus neboli pohlavní vyvrcholení otrokyně je - pokud ho má povolen, což nebývá příliš často - jedním z nejdůležitějších okamžiků sebepřemáhacího sexu a správné chování otrokyně během těchto několika klíčových vteřin je proto rovněž velice důležité.
Po několika vteřinách vrcholné extase se vzrušení v těle otrokyně najednou rázně vzepne do maxima, krajně rozdrážděná otrokyně téměř ztratí sebekontrolu, celá se mimovolně napne a ucítí, že v následujících zlomcích vteřiny už bude hotová.
Rozpoznat „spouštěcí bod“ orgasmu v posledním okamžiku dokáže nahá otrokyně pouze při správném vnitřním soustředění; v té době je totiž už natolik omámená obrovským pohlavním rozdrážděním, že jeho rozpoznávání je pro ni nesmírně obtížné - je to však jedna z klíčových dovedností, takže je často zapotřebí dlouhého výcviku, než se jí to podaří obstojně zvládnout.
V období, kdy je nahá otrokyně opravdu maximálně rozdrážděná, musí ke splnění náročných požadavků Pána vyvinout skutečně až nepředstavitelné úsilí; na dokonalém zvládnutí těchto okamžiků stojí celý sebepřemáhací sex a jeho praktiky. Nahá otrokyně musí dokonale a přesně zvládnout své chování v posledních chvílích před orgasmem a dokázat vědomě odvracet jeho nástup v posledním možném okamžiku.
Otrokyně se proto musí už od začátku dráždění nebo onanie vnitřně zcela odevzdat Pánovi, podvědomě - a zpočátku i vědomě - kontrolovat stupeň svého pohlavního rozdráždění a dávat je Pánovi celým svým nahým tělem pravdivě najevo.
V sebepřemáhacím sexu Pán nahou otrokyni přivádí na samý pokraj předorgastické extase, její dráždění pak rázně přeruší a přísně od ní vyžaduje správné plnění uložených rozkazů.
Onanující otrokyni Pán přikáže, aby se před ním přiváděla na pokraj předorgastické extase, její onanii rázným povelem přeruší a neúprosně od ní vyžaduje přesné plnění určených úkolů.
Přerušení dráždění či onanie ve stavu mohutného rozdráždění otrokyně, zejména na samém pokraji předorgastické extase, tedy většinou znamená úplné ukončení jejího rozdražďování, kdy krajně vydrážděná otrokyně bude muset okamžitě nebo vzápětí předkládat Pánovi přesvědčivé důkazy poslušnosti a naprosté oddanosti. V případě potřeby Pán vydá drážděné či onanující otrokyni před přerušením dráždění (povelem k přerušení onanie) potřebné disposice, které otrokyně ještě uprostřed dráždění nebo onanie hlasitě potvrdí.
Jakmile mohutně rozdrážděná otrokyně ucítí, že se nezadržitelně blíží začátek její vrcholné extase, musí okamžitě vystupňovat před Pánem na stole i ve všech ostatních posicích všechny sexuální reakce na nejvyšší míru a snažit se do nich vědomě zapojit celé nahé tělo!
Správnému chování prudce rozdrážděné otrokyně v posledních chvílích musí Pán od začátku věnovat velkou pozornost a důrazně trvat na stupňování jejích reakcí až do skutečného maxima a především zapojení opravdu celého nahého těla otrokyně do těchto reakcí.
Jeho povely však musí být vzhledem k vrcholícímu pohlavnímu vydráždění otrokyně a její většinou již poněkud omezené schopnosti vnímání zásadně krátké, úsečné, přísné a hlasité!
Silné pohlavní rozdráždění otrokyně se v závěrečných fázích vystupňuje v mohutné, které vyvrcholí nástupem její předorgastické extase. V těchto chvílích už je nahá otrokyně natolik omámená krajním rozdrážděním, že není prakticky schopna racionálního uvažování a plní rozkazy Pána jen s velkou námahou, sebezapřením a částečně mimovědomě - o to je jejich přesné plnění v tomto stavu efektnější a eroticky dráždivější. Pán jí nyní musí dávat veškeré rozkazy hlasitě, přísně a nekompromisně.
Po přerušení dráždění či onanie musí otrokyně prokazovat svoji totální odevzdanost Pánovi tím, že plní nejrůznější více či méně namáhavé úkoly; čím více je předtím vydrážděná, tím je celý postup eroticky efektnější. Před začátkem dráždění či onanie Pán vydá otrokyni příslušné disposice, které otrokyně potvrdí, přitom jí může vysvětlit, co před ním pak bude muset nahá dělat. Během dalšího dráždění či onanie může Pán vést s otrokyní rafinovanou konverzaci o tom, jak musí postupovat a reagovat, až se rozdráždí, případně co ji potom čeká.
Když se otrokyně silně rozdráždí, třeba až krátce před přerušením dráždění nebo onanie, Pán jí ještě někdy zopakuje, co má okamžitě potom učinit; intenzivně drážděná nebo usilovně onanující otrokyně pak Pánovi ústně potvrdí, že rozuměla a nadále se před ním úplně poddává své stoupající rozkoši. Po určité době Pán její dráždění (onanii) najednou rázně přeruší a přísně sleduje, jestli rozdrážděná otrokyně správně zareaguje a přesně plní úkol.
Přerušovat dráždění nebo onanii je možné zásadně až tehdy, kdy je nahá otrokyně náležitě pohlavně vzrušená, tedy když překoná onu hluchou fázi. Přerušení dráždění či onanie je totiž nejefektnější a nejdráždivější právě po silném vydráždění otrokyně, snad proto, že je jí samo o sobě ve stavu rychle stoupajícího vzrušení, neúprosně se přibližujícímu k vyvrcholení, velice nepříjemné. Kvalita jejího otroctví je pak dobře znát podle toho, jak v tomto stavu plní neobvyklé a pro ni jinak naprosto nepřijatelné úkoly, které jí přísnými povely a rozkazy ukládá Pán.
Jiná situace nastává, pokud se Pán rozhodne srážet pohlavní vzrušení drážděné či onanující otrokyně rafinovaným záměrným delším dialogem. Zatímco při počátečním vydražďování je otrokyně ještě docela „při smyslech“ (tudíž schopna normálního myšlení) a proto jí lze klást i otázky vyžadující určité přemýšlení, a při mohutném vydráždění naopak už prakticky není souvislého hovoru schopna, je silné rozdráždění otrokyně, kdy ještě necítí blížící se extasi, k delšímu dialogu nejvhodnější.
Témata takového rozhovoru, při kterém je třeba otrokyni intenzivně dráždit na poštěváčku, nebo při kterém musí stále nepředstíraně onanovat, musí být na rozdíl od stavu zřetelného vzrušení vysloveně intimní. Pán může se silně vydrážděnou otrokyní mluvit třeba o tom, co ji za chvíli čeká, nebo i o tom, co by s ní někdy dělat chtěl, a přitom přehánět věci až za hranice uskutečnitelného - rovněž sama otrokyně může mluvit s Pánem o tom, co by někdy chtěla prožít (zažít) a podobně jako její Pán přehánět svá přání za hranice možností.
Číst dál: Sebepřemáhací mučení