vítejte zpět

Ano, jsme stále ti lidé, před kterými vás rodiče varovali. Když MY mluvíme o jiskřičkách v očích, nejsou to jen prázdná slova. ;)

Od redakce

Pokud jste zde poprvé, pak nechť vaše kroky směřují sem: O Elefernu a jeho účelu

Slovo majitelovo: Eleferno je nadšenecký komunitní projekt. Nestojí za ním žádný komerční zájem ani investor, jen desítky let (od roku 1998) existence komunity, které tento web užívá jako zdroj informací, pobavení a čtení na dlouhé chvíle. Chybí vám tu blikající reklama na plíseň nehtů a prodlužování penisu? Nám taky ne. Z pohledu financí táhneme projekt s Nenu  a Sleepem z vlastních peněz a ano, děláme to rádi. Pokud se vám Eleferno líbí a chcete projekt podpořit, nakrmte naše elektronické spolupracovníky a my pošleme dvacet procent z této částky i živým kočkám v útulku ve Vrbičanech . Tlačítko najdete támhle ↙ vlevo dole.
Elebot a Elinka děkují Petrovi, Denisovi a Michaele za příspěvek na eleolej. 

  • Jo, u fóra se vám zobrazuje počet nepřečtených příspěvků. Až tam budete nahlížet, projděte si strukturu a zkuste něco třeba oživit :) Mci 
  • V horním menu přibyla položka Co se poslední dobou čte. Najdete v ní  přehled všech otevřených článků za dnešek, za tento průběžný týden a za posledních 30 dnů. Názvy článků jsou klikatelné a v posledním sloupci vidíte statistiku čtenosti za celou dobu zveřejnění článku. Mci 
  • [#84] Doplnila jsem doprava ten modul posledních komentářů. Zatím to ještě dolaďuju, aby pro sebe nesežral moc místa. Aktuálně je tam pět posledních a citace na 50 znaků.  Lz
  • [#27] Konečně jsem se dostala k tomu označování archivních článků. Superadmini mají tlačítko Označit ve frontendu a / nebo přepínač v backendu. Výsledek pak vypadá tahle. Lz
  • A ještě jednu věc jsem vyhrabala - tohle vás pobaví. Tehdy jsme to dost prožívali :)  https://www.eleferno.cz/index.php/bdsm/komunita/107-z-denniho-tisku Lz
  • [#166] Ticket Elesrazy běží. To, co zatím vidíte, je ladicí mula, ještě se to bude poměrně dost měnit. Uvítám vaše nápady.  Lz

Bylo nebylo,  kdesi uprostřed ničeho, stála chaloupka. Poměrně osamocená chalupka, vcelku úplně obyčejná, s pivní garáží a obývákem. Kánon by pravděpodobně žádal, aby chaloupku obývala čarodějnice, svraštělá, shrbená, s jedním vykotlaným zubem, zacuchanými vlasy a bradavicí na skobovitém nose, v téhle chalupce ale žádná čarodějnice nebydlela. A nebydlel v ní ani ohromný černý kocour se zeleně svítícíma očima. Nebydlel tam vlastně nikdo, alespoň ne trvale.  Ona to byla spíš chata. A pokud se tam někdy vyskytoval perník, tak rozhodně ne ve formě základního stavebního materiálu.

A pak tu máme Jeníčka a Mařenku. Tedy Jeníčky a Mařenku.  Tou začneme. Mařenka neměla buchtu ani v košíčku, ani v nůši, ani v batůžku, měla ji pod sukýnkou a pod poměrně symbolickými černými krajkovými kalhotkami. A nenesla ji babičce. Nesla ji jen tak. Ona ji vlastně nikdy neodkládala. Ona ani ta buchta nebyla tak úplně buchta. Buchty obvykle sedí jako buchty a dostat z nich nějaké aktivity není vůbec jednoduchá záležitost. Tahle buchta byla ale poměrně náročná na pozornost. A když měla pozornosti málo, dokázala se o ni poměrně razantně a nevybíravým způsobem přihlásit. 

Pohádkový Jeníček jako buchta rozhodně neseděl a v rámci pohádky (té kanonické) vyvíjel poměrně dost užitečné aktivity, takže ta kanonická pohádka dopadla poměrně dobře, pokud do okruhu posuzovaných entit nezahrneme i ježibabu a perník na střeše. Tady ale máme Jeníčků celou soupravu a jejich aktivita by z pohledu Marušky mohla být... jak to kurva napsat slušně... více cílově proklientsky orientována, s targetací na rezultát. I za cenu vytvoření dedikovaného postu koordinátora mrdu nebo tak něco. Na tyhle kraviny se v projektovém budgetu vždycky peníze najdou. Tedy byla ale blbě napsaná nejen zadávací dokumentace, ale i všechno ostatní a anlauf už taky proběhl poměrně dávno. Jeníčkové seděli v pivní garáži a ktivitu vyvíjel jen jeden jediný sklerotik, neustále lezoucí do obýváku pro zapomenuté věci. Ten přijel odněkud z Prahy. Prý inža.

Mařenka se nejdřív nenudila a  pak nudila. Nudit se začala i buchta. Tak si spolu sedly do obýváku a namísto obyčejného náhodného hledání pohyblivých obrázků, na kterých se různě hýbou Jeníčkové a Mařenky, použily specializovaný segment jednoho oranžového webu pro zvídavé Jeníčky a Mařenky. Tam je to všechno předtříděné a rozřazené do šuplíčků. Proslintaly u toho ty černé, poměrně symbolické krajkové kalhotky, zmíněné v úvodu a kdyby je u toho pořád nerušil inža sklerotik (prý odněkud z Prahy, ale rušil lokálně), udělaly by si skvělý večer. Takhle to bylo poměrně náročné na pozornost. Ale udělaly si. Vlastně se.