Vlastní téma tohoto serveru - texty, týkající se BDSM jako celku i jednotlivých jeho oblastí. Kategorie mimo jiné obsahuje i rozsáhlý soubor článků, zveřejněných na serveru BDSM.CZ v dobách jeho největšího rozkvětu a se souhlasem Riderovým uvolněných k publikaci na Elefernu.
Po zimní odmlce se vracíme k publikaci seriálu o sebepřemáhání. Dnešním dílem začíná jeho akčnější část, věnovaná již více vlastnímu mučení otrokyně a popisu některých náročnějších technik. Považujeme ale za potřebné zdůraznit nezbytnou konsensualitu hrátek a dodržování všech zásad bezpečnosti.
Za nedodržování dohodnutých pravidel otroctví Pán otrokyni přísně trestá. Za běžné přestupky a jiné nedostatky je otrokyně trestána obvykle až po skončení postupu, za vážnější provinění by však měla být potrestána okamžitě.
Pán by proto měl mít pro tento případ stále připraven na viditelném místě k ruce vhodný nástroj k bolestivému trestání otrokyně, například velký bič, důtky, jehlu atd.
Dokonalé pohlavní uspokojení vlastního Pána je samozřejmě i v sebepřemáhacím sexu jednou ze základních povinností každé otrokyně. Způsob ukájení Pána je výlučně věcí jeho sexuálního založení, jeho sexuálních potřeb a tedy jeho momentálního rozhodnutí. Sexuální zaměření svého Pána a jeho sexuální záliby musí otrokyně dobře znát a umět co nejdřív přesně rozpoznat, jak mu být - v určitém momentě či v určité situaci - co nejlépe po vůli.
K tomuto textu krátká poznámka šéflékařky Eleferna Renaty:
Moč zdravého člověka je zcela sterilní, nicméně močové cesty jsou pro svou náchylností k infekci zdrojem potenciálního rizika. Více, než v jiných bdsm hrátkách zde proto platí pravidlo o tom, že hrátky mají být řízeny mozkem, nikoliv rozkrokem.
Močové cesty (a močové ústrojí vůbec) jsou u ženy mnohem citlivější než u muže. Je všeobecně známo, že žena například mnohem obtížněji zadržuje moč, její močová trubice je mnohem kratší a tudíž mnohem náchylnější k nejrůznějším infekcím.
Déletrvající zadržování moči je pro ženu po všech stránkách - i psychicky - nesmírně náročné. Přemáhání silného nucení na moč (během sexu) navíc působí velmi rušivě na ženin vnitřní požitek, o který nám v sebepřemáhacím sexu jde především.
Pán by měl svou otrokyni nutit k tomu, aby na důkaz svého opravdového sebepřemáhání dokonale ovládala i své močové ústrojí a celý svůj močový aparát, a to ve všech fázích svého pohlavního rozdráždění - i během dráždění i onanie!
Otrokyně musí dávat svou úplnou odevzdanost Pánovi najevo i tím, že před ním úplně nahá podle jeho povelů beze studu močí; v sebepřemáhacím sexu by však přitom měla být zřetelně pohlavně rozdrážděná.
Některé praktiky mohou trvat poměrně dlouho a mohlo by se proto lehce stát, že otrokyně najednou ucítí potřebu močení. Proto je při delších a náročnějších praktikách třeba umožnit otrokyni, aby se občas vymočila - samozřejmě nikoli tak, že se "dovolí" a odejde na WC, ale předem určeným způsobem před zraky Pána.
V sebepřemáhacím sexu se spoutávání či jiné znehybňování těla nahé otrokyně příliš nevyužívá. Otrokyně totiž musí dávat soustavně najevo své nepředstírané sebepřemáhání mimo jiné právě tím, že se nikdy nijak nebrání, ačkoliv není spoutaná - a naopak čím jí je něco nepříjemnější, tím ochotněji a aktivněji přitom sama spolupracuje.
Spoutávání otrokyně je v sebepřemáhacím sexu smysluplné pouze v případech, kdy dokonalé znehybnění jejího nahého těla podstatně vystupňuje intenzitu - a tedy kvalitu - jejího nepředstíraného sebepřemáhání. Je nesporné, že především dokonalé ovládání sexuálního aparátu je pro spoutanou otrokyni mnohem obtížnější, protože přitom nemá nejmenší možnost si pomoci změnou své pozice.
Mnohdy je však třeba nahou otrokyni důkladně znehybnit a tím jí zabránit v náhodném mimovolném (obranném) pohybu, kterým by si mohla přivodit vážnější poranění, zejména při vykonávání krajně nepříjemných úkonů, především při "sebepřemáhacím" mučení. K tomuto účelu by si však měl Pán předem připravit a případně zhotovit vhodné pomůcky.
Proto je třeba zmínit se krátce i o tom, jak vlastně takové znehybnění, resp. spoutání otrokyně při sebepřemáhacích praktikách vlastně vypadá.
Klasický způsob
Úroveň pohlavního vzrušení otrokyně v okamžiku začátku jejího mučení musí být přímo úměrná jeho náročnosti, tedy bolestivosti, případně riziku poškození jejího zdraví.
Při sebepřemáhacích praktikách mučí Pán nahou otrokyni zásadně co nejohleduplněji, bez nejmenší stopy jakéhokoliv násilí a pokud možno co nejjemněji - jinak ovšem jakkoli, třeba i nesmírně bolestivě! - v jejím rozdrážděném přirození a na prsech například různými pomůckami a nástroji z běžného vybavení domácnosti (vařečka, hřeben, pinseta, kleště, šroubovák atd), zajímavé je i mučení ledovou vodou. Při náročnějších praktikách může Pán mučit svou nahou otrokyni v pohlaví, na prsech a dalších citlivých místech těla i jehlami, vyjímečně i žiletkou.
Během vlastního mučení nahá otrokyně poslušně vystavuje Pánovi nejintimnější místa svého těla k bolestivým úkonům a přitom s ním ochotně (a pokud možno aktivně) spolupracuje; jinak by však měla reagovat na kruté bolesti na nejintimnějších místech těla naprosto přirozeně, hlasitě křičet, sténat, křečovitě zatínat pěsti, případně se před svým mučitelem a dalšími přihlížejícími zoufale svíjet a vůbec dávat své utrpení v co největší míře bez zábran najevo.
Krajně bolestivé úkony na těle otrokyně je možné provádět jen bezprostředně po rázném přerušení dráždění (onanie) na prahu jejího vyvrcholení, někdy i přímo během jejího orgasmu. Při sebepřemáhacích praktikách probíhá většina pro otrokyni více či méně nepříjemných úkonů a manipulací včetně mučení po rázném přerušení dráždění či onanie během její předorgastické extase, resp. po jejím vydráždění těsně před orgasmus, bezprostředně před jeho příchodem v době, kdy otrokyně už v těle jeho nástup jasně cítí. Tato doba však trvá jen několik krátkých vteřin - aby se však mohl Pán k vykonání úkonu náležitě připravit a pak ho stačil včas vykonat, musí mu krajně rozdrážděná otrokyně okamžitě dát najevo, že právě ucítila blížící se vyvrcholení a sama mu poslušně nabídnout své nahé tělo (rodidla) k jeho vykonání.
V sebepřemáhacím sexu je až na malé výjimky možné mučit otrokyni jen tehdy, pokud je maximálně pohlavně rozdrážděná. Každému jejímu mučení proto předchází pohlavní dráždění nebo onanie nutná k vydráždění otrokyně do určitého stupně. Úplně nahou otrokyni většinou dráždí Pán (mučitel), jindy se před ním rozdražďuje sama otrokyně a podle jeho povelů poslušně onanuje. Pro náležitý psychologický efekt sebepřemáhacího mučení je pro všechny přítomné, zejména pro ženu samotnou, důležité vědět, že postup každého mučení začíná už v momentě, kdy mučitel začne nahou otrokyni pohlavně vydražďovat.
Mučitel by tedy pak najednou měl - pokud možno nečekaně - rázně zajet rukou do pohlaví otrokyně, citlivě jí prsty prohmátnout rodidla, pak rychle nahmátnout její poštěváček a začít s jeho rafinovaným drážděním.
Bezprostředně před začátkem praktiky je třeba dokončit konečnou úpravu místnosti určené ke slavnostnímu mučení nahé otrokyně tak, aby tato místnost byla v okamžiku jejího vstupu již úplně připravena. Náročnější praktiky a zejména sebepřemáhací mučení probíhají vždy alespoň částečně na stole; dominantou místnosti by proto měl být veliký stůl připravený k okamžitému ulehnutí otrokyně. Kolem něho by měl být dostatečně velký prostor pro volný pohyb Pána.
Veškeré potřeby a pomůcky musí být připraveny na svých místech; potřeby k mučení je při sebepřemáhacích praktikách nutno vždy umístit tak, aby je nahá otrokyně při svém vstupu do místnosti jasně viděla!
Celkový ráz a atmosféru v místnosti připravené k začátku praktiky spočívající na mučení nahé otrokyně lze náležitě zdůraznit i způsobem osvětlení. Výrazně osvětlen by měl být především velký stůl, případně jiný prostor určený k jejímu mučení.
Největším důkazem nepředstírané podřízenosti otrokyně a její bezvýhradné odevzdanosti Pánovi je bezesporu dobrovolné přemáhání úmyslně působené bolesti.
Vrcholem sebepřemáhacího sexu proto je rafinované mučení prudce pohlavně vydrážděné nahé ženy (otrokyně) především na nejintimnějších místech jejího těla - a protože se jedná o mučení motivované především eroticky a sexuálně, jsou jeho cílem hlavně nejcitlivější intimní místa jejího těla: vnější (vyjímečně i vnitřní) pohlavní orgány, prsy a jejich zduřelé bradavky, do jisté míry konečník, slabiny, zadnice a břicho. Znamená to, že při sebepřemáhacích praktikách zásadně nelze mučit nahou otrokyni na krku a na hlavě (resp. nad "čarou bezbrannosti") a kromě stehen a vyjímečně i chodidel ani na končetinách. Další významnou formou jejího mučení je bičování důtkami, resp. bičem, řemenem či březovou metlou po celém nahém těle, zejména jeho přední eroticky efektní části.
Důkazy nepředstírané absolutní odevzdanosti a naprostého sebeodevzdání může Pán od otrokyně vyžadovat téměř kdykoli, nejlépe však po jejím zřetelném pohlavním rozdráždění.
Povinností nahé otrokyně je být i mimo dobu dráždění či onanie podle možností obrácená čelem k Pánovi a mít pokud možno úplně roztažené nohy, aby jí Pán neustále dobře viděl do obličeje, na prsy, na břicho, do rozkroku, na stydké pysky a případně i mezi ně. Pán si pak kdykoli v době, kdy je před ním otrokyně nahá, ověřuje její skutečné otroctví a její odevzdanost.
Pán jí například může v kterékoli vhodné chvíli přikázat, aby vstala a chodila před ním úplně nahá sem a tam po místnosti, případně aby přitom vzpažila a vypnula se – a potom si ji upřeně prohlížet tak, aby co nejvíc cítila svůj přirozený stud.
Pokud se to Pánovi (popř. i otrokyni) líbí a vzrušuje, může být součástí některých praktik i její ponižování. Do sebepřemáhacího sexu ovšem zásadně nepatří žádné urážky nebo vulgárnosti!
Orgasmus neboli pohlavní vyvrcholení otrokyně je - pokud ho má povolen, což nebývá příliš často - jedním z nejdůležitějších okamžiků sebepřemáhacího sexu a správné chování otrokyně během těchto několika klíčových vteřin je proto rovněž velice důležité.
V této sekci jsou publikovány některým důvěrně známé materiály, vytvořené v průběhu let nestorem české úchylné scény Aristem. S výběrem z nich jste se mohli dříve setkávat v bdsm magazínech, úplné znění bude (s výjimkou autorova webu) publikováno poprvé. Sebepřemáhací postupy představují ucelou školu postupů a praktik, v níž si své zřejmě vybere každý, nicméně - stejně jako v jiných oblastech BDSM života, je důležité poskytované informace osmyslit, pochopit a přijímat je kriticky. Autor sice na možná rizika upozorňuje, nicméně opatrnosti není nikdy dost! Autora můžete kontaktovat mailem na adrese
Číst dál: Tresty v sebepřemáhacích praktikách