Komunitní weby
Joanne's Reviews (otevře se v nové kartě)
Bomba největší - formálně stránky Joanne Summers (naší nové spoluautorky), fakticky ovšem britské Eleferno. Mnoho textů přebereme.
www.sexmachinereviews.co.uk
Nahlásit nefunkční odkazVlastní téma tohoto serveru - texty, týkající se BDSM jako celku i jednotlivých jeho oblastí. Kategorie mimo jiné obsahuje i rozsáhlý soubor článků, zveřejněných na serveru BDSM.CZ v dobách jeho největšího rozkvětu a se souhlasem Riderovým uvolněných k publikaci na Elefernu.
Náplní praktik jsou různé způsoby nepředstíraného sebepřemáhání pohlavně vydrážděné nahé otrokyně podle předem připraveného programu. Náležitě pohlavně rozdrážděnou otrokyni proto Pán během praktiky neúprosně nutí k co největšímu nepředstíranému tělesnému, psychickému a sexuálnímu sebepřemáhání.
V sebepřemáhacím sexu je celé tělo úplně nahé otrokyně bezvýhradným vlastnictvím muže; jako její Pán si proto může dovolit dělat s úplně nahou otrokyní prakticky všechno - a tak sico nejčastěji detailně prohlíží nejintimnější místa jejího těla, zejména úplně roztažená rodidla, prsy a jejich bradavky, občas i její konečník tak, aby co nejvíc pociťovala svůj stud, případně totéž umožňuje i dalším přítomným. Totéž by samozřejmě měl dělat průběžně během jejího pohlavního dráždění i kdykoli jindy, když to uzná za vhodné, zejména během její nepředstírané onanie, kdy ji může upřeně pozorovat, obcházet ji ze všech stran a zblízka si ji důkladně prohlížet. Rozdrážděná, resp. drážděná nebo onanující otrokyně se přitom musí přemoci natolik, aby nedala navenek najevo sebemenší známku přirozeného studu: jakákoli taková aktivita jejího Pána se totiž nesmí nijak projevit na plynulém přirozeném přibývání jejího pohlavního vzrušení, které nejen nesmí sebeméně poklesnout, ale naopak by se mělo (právě proto!) začít viditelně zvyšovat!
Při sebepřemáhacích praktikách (včetně výcviku) musí být úplně nahá otrokyně po celou dobu zřetelně pohlavně vzrušená, resp. rozdrážděná. Silnější sexuální rozdráždění ženě podstatně ztěžuje správné sebeovládání a její sebepřemáhání je pak mnohem obtížnější.
K pohlavnímu rozdráždění otrokyně a průběžnému udržování jejího pohlavního vzrušení na patřičné úrovni se v sebepřemáhacím sexu užívají dva způsoby sexuální stimulace: manuální dráždění poštěváčku mužem nebo její nepředstíraná onanie řízená jeho povely. Tyto dva způsoby stimulace jsou pro většinu žen nejen nejúčinnější, ale mnohdy i jediné, kterými vůbec dokáží dojít k vyvrcholení; podle odborných publikací je vaginálně citlivá jen asi třetina žen.
Během sebepřemáhacích praktik dráždí Pán nahou otrokyni zásadně manuálně (prsty) na eroticky nejcitlivějších místech jejího přirození (na poštěváčku), případně též na bradavkách prsů, nebo před ním nahá otrokyně podle jeho pokynů či povelů nepředstíraně onanuje.
Pro sebepřemáhací sex nemá ženina pochva zdaleka takový význam jako pro pohlavní styk; mnohem významnější je naproti tomu právě poštěváček a celá stydká rýha včetně malé hladké plošky, která se vytvoří po rozevření malých stydkých pysků těsně pod poštěváčkem v horní části stydké rýhy, zbarvená podle momentálního vzrušení ženy růžově až červeně.
Na začátku každé sebepřemáhací praktiky předstoupí úplně nahá a dokonale připravená žena (otrokyně) v předem určeném okamžiku před svého Pána. O úpravě jejího zcela nahého těla již byla zmínka v úvodních kapitolách.
Z lidského hlediska neznamená žádná sebepřemáhací praktika pro ženu (otrokyni) nic příjemného, zejména když ví, že bude bolestivě mučena na nejcitlivějších místech svého těla.
Přesné dodržení stanoveného okamžiku nástupu před Pána je proto první nepředstíraný důkaz její absolutní oddanosti, poslušnosti a odevzdanosti do jeho vůle - a u žen, známých jinak svou nedochvilností už rovněž projevem jejich nepředstíraného sebepřemáhání!
Otrokyně proto musí být v každém případě včas úplně připravena a snažit se za všech okolností dodržet určený okamžik svého nástupu.
Těsně před nástupem před svého Pána proto nahá žena (otrokyně) vstane, přejde ke dveřím do místnosti určené k vykonání praktiky, tam se zastaví, jemnými hmaty si konečky prstů rozdráždí prsní bradavky, a když jí vzrušením naběhnou a vztyčí, otevře dveře, rychle vstoupí dovnitř a úplně nahá předstoupí s mohutně vztyčenými bradavkami prsů před Pána.
Již v okamžiku vstupu musí na ní být jasně vidět její nepředstírané sebepřemáhání!
Otrokyně musí přistupovat ke každé praktice naprosto zdravá, odpočinutá a pokud možno v dobré tělesné, psychické a sexuální kondici. Před náročnějšími praktikami by neměla v den uskutečnění praktiky již vykonávat žádnou psychicky nebo dokonce tělesně namáhavou práci.
Ke každé praktice se žena (otrokyně) důkladně připraví a po pečlivé, předem dohodnuté přípravě (koupel nebo sprcha, příp. vyprázdnění, nalíčení, úpravě účesu atd), v jejím úvodu - pokud možno v přesně určené době nebo okamžiku - vstoupí coby otrokyně do místnosti a předstoupí úplně nahá, patřičně připravená a dokonale upravená před svého Pána, vypne se před ním do Pozoru. Přesný okamžik jejího vstupu do místnosti před Pána je vhodné předem určit.
Pro postup ženiny přípravy lze stanovit závazná pravidla. Pokud však její příprava probíhá v době, kdy je muž (Pán) přítomen, záleží její podrobný postup na vzájemné dohodě (u trvalé otrokyně na rozhodnutí Pána), muž (Pán) se však může kdykoli rozhodnout, že bude přípravě své otrokyně přihlížet a pak ji podle svých představ řídit strohými pokyny či povely; nebo postup její přípravy aspoň občas zkontrolovat.
Na počátku bezprostředních příprav k praktice (většinou několik hodin před jejím začátkem) se otrokyně před mužem buď sama nebo na jeho pokyn svlékne úplně donaha (může to udělat i formou dráždivého striptýzu); od okamžiku, kdy žena odloží poslední součásti svého oblečení (tedy podprsenku, kalhotky, příp. podvazkový pas) je i jinak naprosto rovnoprávná žena úplně podřízena svému partnerovi (Pánovi), je jeho skutečnou absolutní otrokyní a je vůči němu naprosto bezbranná!
Následující instrukce pro správný, pro partnery vysoce dráždivý průběh praktiky a maximální pocitové vybití partnerky vytvářejí pro všechny zúčastněné dostatečný prostor k dokonalému pocitovému prožití jejich průběhu, zejména emočnímu uspokojení ženy coby otrokyně.
Tyto instrukce však samozřejmě nejsou dogma. Partneři si jistě mohou vymyslet vlastní, poněkud odlišný postup, vždy je ovšem třeba zachovat co nejvyšší celkovou úroveň, neklesnout ani na okamžik na úroveň primitivních sadomasochistů a mít stále na paměti, že jediným smyslem uskutečnění praktiky není uspokojení muže, ale dokonalý požitek a uspokojení jeho partnerky - a to kultivované partnerky!
Základní podmínkou uskutečnění každé sebepřemáhací praktiky je předem závazně dohodnutý (u trvalé otrokyně stanovený) podrobný program, nejlépe písemný, který musí obsahovat nejen všechny podstatnější okolnosti postupu, ale i přesně určený termín (den a hodinu) uskutečnění.
Program výcvikových lekcí připravuje Pán sám podle připravené osnovy a otrokyni s ním předem seznámí.
Program běžných "sexuálních disciplin" a všech dále uvedených praktik včetně jejich pravidel jsou předem dané a tedy stále stejné; menší úpravy postupu nebo změny kriterií hodnocení si muž se ženou předem dohodne nebo jí je oznámí (zejména jde-li o trvalou otrokyni).
Postup, resp. program sexuálně-erotických pokusů, zkoušek či měření si Pán s otrokyní rovněž předem dohodne, zejména pokud je přitom nezbytná její aktivní spolupráce. Trvalé otrokyni však opět stačí uskutečnění výzkumu a jeho program pouze oznámit.
1. Sebepřemáhací výcvik, neboli nácvik základních sebepřemáhacích vlastností a schopností otrokyně, které by měla zvládnout dřív, než spolu partneři přistoupí k vlastním sebepřemáhacím praktikám. Už během výcviku však je možné začít se základními praktikami, hrami, později i jednoduchým mučením.
Před vysoce náročnými praktikami je však často třeba i u poměrně vyspělé otrokyně další nácvik určitých specifických vlastností, schopností a dovedností.
2. Jednoduché (nácvičné) praktiky, určené především pro začínající otrokyně, které teprve získávají specifické sexuální vlastnosti (schopnosti) nezbytné pro sebepřemáhací sex. Pán si během nich prakticky ověřuje opravdové sexuální zaměření své partnerky, míru její přirozené submisivity (její nepředstíranou vnitřní potřebu skutečného sebeodevzdání) a v neposlední řadě i "práci" jejího sexuálního aparátu a její pokroky ve zvládání nacvičovaných sebepřemáhacích dovedností.
Sebepřemáhací praktiky jsou ucelené, obvykle oběma partnery schválené vzrušující postupy s předem připraveným programem v délce od několika desítek minut až po několik hodin, určené k uspokojení přirozených sklonů ženy a to jak sexuálních, tak hlavně erotických a psychických, při kterých se úplně nahá žena v roli otrokyně před partnerem (Pánem), pod jeho vedením a většinou s jeho přímou spoluprací na důkaz své opravdové oddanosti nepředstíraně psychicky, sexuálně a někdy i tělesně přemáhá.
Přestože je žena při každé praktice bezprávnou otrokyní, nikdy nesmí jít o primitivní sadomasochismus, kde se muž-sadista vyžívá na partnerčině utrpení, případně žena-masochistka na svém vlastním!
Muž musí dát proto své partnerce už od začátku příprav opravdu maximální prostor k tomu, aby si mohla svou roli náležitě pocitově prožít, vnitřně procítit a vychutnat a vytvořit jí veškeré podmínky a předpoklady k tomu, aby si mohla své otroctví procítit naprosto dokonale a na co nejvyšší intelektuální a společenské úrovni.
Smyslem sebepřemáhacího sexu je odreagovat a kultivovaně uspokojit jeden ze základních přirozených erotických sklonů člověka - mužskou touhu po dominanci a ženskou potřebu úplného vnitřního sebeodevzdání.
Sebepřemáhací sex je tedy určen pro sexuálně rozvinuté lidi, kterým působí největší erotický požitek situace, kdy je bezbranná nahá žena úplně vydána do rukou muže.
Podřízenost ženy muži a její naprostá odevzdanost do jeho rukou však není založena na nějakých vnějších a proto nutně povrchních faktorech, ale na důkazu nejpřesvědčivějším - na ženině nepředstíraném dobrovolném sebepřemáhání. Jen tak lze totiž dosáhnout toho, aby muž opravdu cítil svoji absolutní nadvládu a žena mohla vnitřně naplno prožívat svou skutečnou odevzdanost do jeho rukou, aniž by se museli uchýlit k praktikám "jednoduchých" sadomasochistů.
Cílem sebepřemáhacího sexu je poskytnout všem zúčastněným co nejkvalitnější erotický požitek a přitom zaručit fakticky bezbranné (a tudíž i bezmocné) ženě maximální bezpečnost.
Veškerá filosofie sebepřemáhacího sexu vychází z toho, že žena se odevzdává do rukou muže naprosto dobrovolně, a to jen proto, že z toho má sama požitek - nikdy ne z vypočítavosti nebo dokonce z přinucení!
* * *
Většinu žen jistě neláká představa nějakého bezohledného, bezduchého (a) surového mučení, tak jak je praktikováno mezi skutečnými sadomasochisty bez ohledu na pohlaví.
Jak ale dosáhnout pocitu naprosté autentičnosti situace, která už od nepaměti tolik vzrušuje tolik většinu lidí bez ohledu na vzdělání, věk a pohlaví - tedy situace, v níž je úplně bezbranná nahá žena bezmocně vydána do rukou muže, a jak přitom zajistit, že muž takové situace nijak nezneužije a že se tedy přitom skutečně bezbranné ženě nic nestane?
Pro další pokračování v těchto úvahách je nutno si nejprve uvědomit přesný význam pojmů "bezbrannost", tedy nemožnost obrany všeobecně a "bezmocnost" nebo "stav bezmoci" vyjadřující, že člověk se nemůže bránit proto, poněvadž toho z nejrůznějších příčin prostě není schopen (např. je spoután). Bezmocnost je tedy jen jednou z možných forem bezbrannosti.
Ženy měly - a dodnes mají - odjakživa s uspokojováním svých sexuálních a erotických potřeb veliké obtíže.Je totiž evidentní, že muž není schopen klasickým způsobem (pohlavním stykem) ženu ukojit tak, jak by potřebovala, a proto se snažil (tím víc, jak se muži ujímali rozhodující role v řízení společnosti) ženiny přirozené sexuální a erotické potřeby tlumit.
Když muži zjistili, že ani tak na ženy nestačí, zakázali jim sexuální požitek úplně. Pomocí obratné manipulace s vědomím společnosti a vyhlašováním stále přísnějších "morálních" zásad a stále nepřirozenějších norem "patřičného" sexuálního chování se jim to nakonec podařilo.
Sexuální aparát žen se však mužům předělat nepodařilo: dodnes je schopno dosáhnout vyvrcholení během soulože jen asi 25-30 % žen a počet těch, kterým se to daří bez problémů či dokonce vícenásobně lze v procentech nepochybně vyjádřit pouze jednomístným číslem.
Uchovávání lidského rodu je po všech stránkách mnohem namáhavější pro ženu než pro muže a je pro ni spojeno s mnoha nepříjemnostmi: nejen krutými bolestmi při porodu (které by většinu mužů od jakýchkoli pokusů o pohlavní spojení odradily a které by mnozí snad ani nevydrželi), ale i různými tělesnými, zdravotními a psychickými obtížemi po dobu těhotenství.
Moudrá a především spravedlivá příroda - zřejmě ve snaze vynahradit ženě veškerá utrpení spojená s udržováním existence lidského rodu - obdařila ženu schopností dosáhnout mnohem většího (kvalitnějšího) požitku než muž a dokonale ji k tomu vybavila jak psychicky, tak tělesně - anatomicky. To, že v praxi to vypadá obráceně, svědčí o naprosté nepřirozenosti vývoje naší civilizace, která muži právo na sexuální požitek bez námitek přiznává, zatímco ženu donedávna snižovala (a v mnoha oblastech světa dodnes považuje) za pouhý nástroj k plození dětí a ze všech sil jí brání, aby se naplno přirozeně sexuálně rozvinula.
V této sekci jsou publikovány některým důvěrně známé materiály, vytvořené v průběhu let nestorem české úchylné scény Aristem. S výběrem z nich jste se mohli dříve setkávat v bdsm magazínech, úplné znění bude (s výjimkou autorova webu) publikováno poprvé. Sebepřemáhací postupy představují ucelou školu postupů a praktik, v níž si své zřejmě vybere každý, nicméně - stejně jako v jiných oblastech BDSM života, je důležité poskytované informace osmyslit, pochopit a přijímat je kriticky. Autor sice na možná rizika upozorňuje, nicméně opatrnosti není nikdy dost! Autora můžete kontaktovat mailem na adrese
Číst dál: Sebepřemáhání ženy (otrokyně)