"Na posranýho i hajzl spadne", říkávala kdysi dávno jedna moje krásná kamarádka a pramenem rusých vlasů šimrala na čenichu mého tehdejšího kocoura jménem Kocour, který se jí rozvalil na lehounkých zeleně batikovaných šatečkách a znechuceně odfrkával. Říkávala to i později, už na Ruzyni v roli celní inspektorky, když jsme pro pobavení zasvěcené a nastartování nezasvěcené části směny, ostrahy a cestujících na příletu moskevské linky sehrávali skeč "socialistickému zřízení nebezpečný pašerák a bdělá celnice". Když tehdejší vrchní celní inspektor (dnes její manžel a jeden z aktivních eleferních členů, stejně jako Eva) tuhle hlášku použil sám, měl jsem jasno. Vzhledem k tomu, že problémy se kolem mne pohybují s nestochastickou hustotou a že za jejich řešení jsem i placen, hlášku jsem převzal k používání.
Je to tu zase. Co vím, spousta úchylů vede při (a taky vím o dvou sázkách), zda na letošním Elefernu bude vánoční přání, takže odpověď máte před sebou. Myslím ale, že si obvyklý patetický projev majitele serveru letos odpustím a omezím se jen na pár z mého pohledu klíčových věcí.
Přípondělník je specifická záležitost. Přípondělník se nepíše podle plánu, i když si uživatelé zvykli, že v pondělí se na Elefernu celkem pravidelně objevuje to, čemu masa říká (dle založení) buď pondělní komentáře úchylné celebrity nebo pondělní zvratky strejce úchyla a jedna konkrétní úchylka tvrdí něco o tom, že stejně bloguju, jen si to nepřipouštím. Přípondělník vzniká na základě konkrétní nálady (lépe pozitivní a příjemné, výsledný produkt je pak čtivější a stravitelnější) a jeho vznik je podobným mystériem, jako proměna hromady mouky a kvasnic v nadýchaný propečený chlebík s chřupavou kůrčičkou.
Období před Vánocemi (Chanukou, Diválí, Yule... dle vaší libosti) je specifická záležitost. Krátký den ve spojení s nedostakem světla a prací ode tmy do tmy vede k poklesu produkce serotoninu, noradrenalinu a dopaminu a výsledný efekt si můžete najít v googlu třeba pod pojmem body blues. Dopamin je věc zrádná a návyková a v kombinaci se specifikou následujícího odstavce opravdu chybí. Nelze se pak divit, že lidé jsou najednou vzteklí, nevrlí, otrávení a komunikace s nimi vám místo potěšení přináší další stres. Nelze se pak divit, že jste najednouvzteklí, nevrlí, otrávení a komunikace s vámi lidem okolo místo potěšení přináší další stres.
Úchylovy vztahy jsou specifická záležitost. Jak úchylí vztahy obecně, tedy myšleno vztahy mezi úchyly a vztahy úchylů k non-úchylům, tak i vztahy daného konkrétního úchyla. I když svět dnes a denně ukazuje, že úchyl je skoro každý, není jednoduché najít k sobě úchyla v té správné míře kompatibilního a v té správné míře komplementárního, s nímž vytvoříte cosi, v čem se oba cítíte hezky, příjemně a pohodově a o čem lidé kolem s jistou závistí říkají "to je hezká dvojka". Pokud se vám něco podobného povede, děláte hodně věcí proto, aby ten stav trval co nejdéle a pokud zjistíte, že ten hezký sen se zdá jinému, jste doopravdy nešťastní.
Kombinace specifických záležitostí je bezpochyby specifickou záležitostí. Vy byste na mém místě měli chuť ještě psát pro úchyly přípondělníky ?
Motto na úvod: Hvězda je slunce, pozorované v noci
Hvězdy hrají v životě lidském roli, o které sami lidé nemají zcela jasno. Někteří lidé tuto roli přeceňují, hovoříce o tom, že hvězdy rozhodují o všem, někteří ji popírají a jejich zájem o hvězdy se omezuje téměř výlučně na dlouhonohé a dlouhovlasé plavé hvězdy show bussinesu. Přesto se množství výskytů rozličných významů slova hvězda v indoevropské skupině jazyků vysvětluje poměrně obtížně.
tedy, skoroukradeným - O čem muži sní
Mnozí muži sní o tom, mít nekonečnou erekci. Ti, kterým se tento sen splnil (a ten stav má i odborné pojmenování, říká se mu priapismus) brzy zjistí, že místo nekonečné rozkoše to bolí.
Konektoru bychom asi česky říkali spojovátko - věc s definovaným tvarem, sloužící k propojení jedné věci s jinou. Zdálo by se, že něco takového musí život pronikavě zjednodušovat a v některých případech je to i pravda. Napadlo vás někdy, že žárovkový závit E27 přetrvává v nezměněné podobě již od roku 1881, tedy 126 let ? Díky panu Edisonovi tedy můžeme koupit kdekoliv ve světě libovolnou standardní žárovku bez obav, že doma nepůjde zašroubovat do objímky. Díky jinému epochálnímu vynálezu - připisovanému ale v různých kulturách různým konstruktérům - probíhá vcelku bezproblémová reprodukce lidského rodu, byť v daném případě lze občas narazit na problémy, spojené s tvarovou, funkční či v krajních případech pevnostní kompatibilitou přípojných míst.
Máte doma stůl ? A přijde vám ta otázka blbá, triviální nebo obojí ? Každý přece má doma stůl, néééé ?
Devatero řemesel, desátá žebrota, praví staré přísloví původem ze stejných hor, jako já. Minulý týden jsem díky postřelené kočce jménem Želva a zdechlému autu jménem Saranče těch řemesel vyzkoušel sice o něco méně, nezbývá ale, než souhlasit. Žívot automechanikův, autoelektrikářův, zásobovačův, veterinářův či taxíkářův zjevně nepatří mezi profese, do nichž bych se chtěl v tomto či v kterémkoliv z příštích životů převtělit, stejně tak, jako profese zdravotního bratra v kočičí rehabilitační léčebně, zejména když kočka trvá na tom, že si stehy vytahá sama.
Moudré hlavy tvrdí, že pojem elita (eligere, jak praví latiník, značí vybírati, též vyvoliti z masy) označuje kategorii osob, zaujímajících významnou či přímo vedoucí roli ve vztaženém systému či jeho části. Ona role je dána postavením (zpravidla sociálním), kvalitami (profesními, dovednostními, komunikačními) a individuálními vlastnostmi. Pojem je využíván i jako zobecneěné označení vysoce postavené společenské skupiny. Teorie Moscovy, Paretovy, Lasswellovy a Millsovy si čtenář dozajista dohledá sám :-)
Jako podnikatel jsem podnikatel na baterky. Ano, běží mi na živnosťák celkem prosperující firmička s rozličnou velmi specializovanou elektronikou, s kamarádkou a dvěma kamarády vylepšujeme mammografy o pár vychytávek kolem automatizovaného rozpoznávání obrazu, ale neumím se dokopat k dotažení projektu. Rád se považuju za dobrého konstruktéra, mám nápady, neotřelá řešení, elegantní vychytávky. Jsem schopný udělat (a když se mi nelíbí, tak i zahodit) desítky maket, prototypů, předvýrobních vzorků. Problém je, že v okamžiku, když projekt začne fungovat, přestane fungovat zájem o něj. Když jde o hračku, udělám kousek pro sebe, sem tam jestě pro kamarády/kamarádky a řeším něco jiného.
Mám práci, která se z takových čtyřiceti procent skládá z plánování. Znáte to - od plánu údržby zařízení přes plán pořizování majetku investičního charakteru až po obskurní plány typu plánu školení personálu ve firemní bezpečnostní politice, plánu profylaxí či plánů zátěžových zkoušek UPS. Ne, asi nejobskurnější je plán periodických (!!!) zkoušek EPS/EZS se zvláštním přihlédnutím k ověřování funkcionality čidel volného kouře a čidel tříštění v devátém patře administrativního centra penězodárce a pátém patře budovy, zvané interně Pentagon. Kdo ví, o čem mluvím a nosí na krku stejnou psí známku, pochopí...
Číst dál: Opožděný přípondělník o trefných hláškách a starém dědkovi Potížovi.